Česká národní banka (ČNB) utlumila provoz budov v Plzni a Ústí nad Labem už loni v listopadu, kdy se pro veřejnost trvale uzavřely hotovostní pokladny.
„Bezhotovostní služby bude ČNB v obou městech svým klientům poskytovat v rámci přechodného období do konce roku 2026, poté budou plně nahrazeny elektronickou formou,“ uvádí mluvčí ČNB Jaroslav Krejčí. Výsledkem má být úspora času i finančních prostředků jak na straně klientů, tak centrální banky.
Mezi klienty ČNB patří primárně státní instituce a veřejné organizace jako ministerstva, celní správa, školy a školky, policie, hasiči, nemocnice či státní podniky.
Obě budovy jsou pro centrální banku podle jejího vyjádření výrazně nehospodárné. Proto je rovnou nabídla k prodeji. Ten pro centrální banku zprostředkovává společnost Cushman & Wakefield.
Na stránkách realitní společnosti zájemci najdou popis budov i řadu fotek. Cenu ovšem nikoli – ta je pouze na vyžádání. A ani ČNB ji nechce sdělit přímo. „Aktuálně jsme ve fázi prezentace na trhu a organizace prohlídek, následně bude probíhat shromažďování nabídek. V souladu se strategií prodeje není odhadní cena nemovitostí zveřejňována,“ uvedl na dotaz webu Peníze.cz Krejčí.
V Plzni se podle realitních webů pohybují ceny administrativních budov zhruba od 25 tisíc do 60 tisíc korun za metr čtvereční. V případě budovy v Plzni by tak mohlo jít o cenu od 225 do 540 milionů korun. V Ústí nad Labem jsou ceny nižší, pohybují se zhruba od 8 tisíc do 20 tisíc za metr čtvereční, takže budova ČNB by mohla mít hodnotu vyšších desítek milionů.
Peníze z prodeje budov nebudou podle vyjádření banky na nic konkrétního využity, skončí v rozpočtu ČNB.
Pobočku ČNB na Husově třídě v Plzni centrální banka nechala postavit na počátku 90. let 20. století. Tvoří ji šest nadzemních a dvě podzemní podlaží. Dominantou jejího interiéru jsou tři alegorické bronzové sochy v nadživotní velikosti od plzeňského sochaře Jaroslava Beckera.
ČNB budovu využívala od června 1995 do začátku roku 2025. Teď je prázdná, vhodná k nastěhování a ve velmi dobrém stavu. Rozloha dosahuje 9000 metrů čtverečních, jak uvádí realitní kancelář. Podle ní je budova ideální pro různá komerční využití, jako jsou kanceláře, maloobchod, služby nebo hotel. Díky velké vstupní hale nabízí budova reprezentativní vstup. Lepší dostupnost po budově zajištují jak osobní, tak nákladní výtahy.
Novou dočasnou adresou banky je Anglické nábřeží 2434/1.
Pobočku v Klášterní ulici v centru Ústí nad Labem si nechala ČNB postavit také na počátku 90. let 20. století. Za své provedení získala třetí místo v hodnocení nejhezčích staveb, které vznikly v kraji v 90. letech minulého století.
Tvoří ji pět nadzemních a jedno podzemní podlaží. Celková podlahová plocha je 5200 metrů čtverečních. Budova je ihned k nastěhování a ve velmi dobrém stavu, ale v nabídkovém listu je hodnocena jako velmi nehospodárná. ČNB budovu využívá od července 1994 až do současnosti. V případě prodeje se bude jednat o tom, zda si část objektu ČNB pronajme od nového majitele, nebo zda se odstěhuje jinam.
Podle realitní kanceláře je možné díky pevné konstrukci a reprezentativním prostorám budovu přestavět na moderní kanceláře, coworking, obchodní prostory nebo třeba hotel.
Loni na podzim ČNB uzavřela hotovostní pokladnu také v Českých Budějovicích. Tato budova ale zatím na prodej není, přestože se počítá se zrušením i této pobočky.
„Pobočková síť se postupně sloučí na dva regiony – Čechy a Moravu. Vklady a výběry bankovek a mincí včetně valut můžou klienti poboček v Plzni, Ústí nad Labem a Českých Budějovicích nyní provádět na pobočkách ČNB v Praze a v Hradci Králové, případně v rámci regionu Morava na pracovištích v Brně nebo v Ostravě,“ uvedla již v minulosti ČNB.
S omezením služeb souvisí i propouštění zaměstnanců. „Veškerá pracovní místa, jejichž činnost je spjata s hotovostními pokladními službami, byla v Ústí nad Labem a Plzni zrušena bez náhrady - jedná se řádově o jednotky míst na každém pracovišti. V rámci celkové reorganizace související s digitalizací bankovních služeb pak zanikne celkem 43 pracovních míst na jednotlivých pracovištích ČNB v průběhu tří let,“ upřesňuje mluvčí Jaroslav Krejčí.
Dodává, že současně vznikají nová pracovní místa v oblasti informačních technologií, vývojářů a expertů na legislativu.
Kateřina Hovorková
Sdílejte článek, než ho smažem
