Od nápadu „matfyzáků“ k páté největší bance. Projděte si příběh Fio banky

Začalo to v roce 1993 jako studentský plán na zbohatnutí, dnes je Fio jednou z největších bank v Česku. Na cestě k tomu bylo třeba překonat několik krizí a třeba i závislost na velkém konkurentovi.

Zdroj: Fio banka

Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka, Moneta Money Bank a nově Fio banka. Jenom těchto pět bank má v Česku víc jak milion klientů. Fio se přes tuto hranici dostalo v době, kdy slaví deset let jako banka.

Ten příběh zní jako pohádka. V roce 2010 měla nová Fio banka 50 tisíc klientů a zisk v řádech desítek milionů. Teď má klientů milion, loňský zisk se blížil dvěma miliardám korun.

„V podstatě to pohádka byla. Krátce před rokem 2010 se dost rozvířila debata o bankovních poplatcích. Vstoupili jsme tak na bankovní trh ve vhodnou dobu, lidé tehdy o bankovních poplatcích hodně přemýšleli a bylo to velké téma. My jim dali možnost neplatit sto a více korun měsíčně za účty ve velkých bankách,“ vzpomíná Ján Franek, člen užšího vedení Fio banky.

Fio v roce 2010 získalo bankovní licenci a spustilo vlnu „nových“ bank. Výkop obstarala mBank, která bezpoplatkové bankovnictví v Česku začala rozvíjet od konce roku 2007. Fio banka pak byla na začátku opravdového boomu. O rok později na trh přišly další banky, které český trh výrazně proměnily – Air Bank, Equa bank a Zuno Bank.

Všechny s výjimkou Zuna si na trhu dokázaly najít své místo. A nejen to. Dokázaly zdejší trh výrazně změnit. Na bezpoplatkové účty díky tomu dnes lákají i velké banky v Česku.

Konec závislosti

Fio ho nabízelo už v době, kdy bylo záložnou. Jeden ze zlomových okamžiků přišel v roce 2006. Tehdy se záložna dostala do clearingového systému České národní banky, díky tomu mohla řešit platební styk sama napřímo. Do té doby byla z velké části závislá na ČSOB, u níž měla sběrný účet pro všechny klienty.

„Příkazy od našich klientů jsme posílali na základě naší evidence. Nepříjemné pro klienty bylo, že když posílali peníze k nám, museli uvést číslo svého účtu do variabilního či specifického symbolu. Neměli plnohodnotné číslo účtu, museli peníze posílat na účet záložny a uvést kód,“ vzpomíná Franek.

Díky změně v roce 2006 se Fio výrazně osamostatnilo. „Bylo to poté, co Česko v roce 2004 vstoupilo do EU, měnila se regulace a dozor nad záložnami převzala ČNB. Tehdy jsme absolvovali první velkou kontrolu ze strany centrální banky, která si udělala úvodní přehled na trhu se záložnami,“ připomíná.

ČNB tehdy přebírala agendu od Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami. „Řekli: kluci a holky, končí sranda, teď začne fungovat opravdová regulace. Myslím, že jsme v roce 2006 byli první záložna, která se do clearingu dostala. Podařilo se nám tehdy lidem v ČNB dokázat, že víme, co děláme a že to děláme dobře,“ dodává Franek.

Fio už předtím neúčtovalo poplatky za vedení účtu, po zařazení do clearingu navíc úplně zrušilo poplatky za převody a začalo nabízet platební styk zadarmo. „Už jsme nemuseli ČSOB platit tři koruny za každý převod, u ČNB to bylo řádově méně, asi 15 haléřů. V celkovém objemu našich služeb to pro nás byl zanedbatelný náklad,“ vysvětluje Franek.

Zdroj: Fio banka

Pobočka na pražském Smíchově v roce 2009. Fio tehdy ještě bylo záložnou a burzovní společností. Přerod na banku už ale byl v plném proudu.

Když navíc ve Fio zjistili, že jsou pro ČNB seriózním partnerem, byl to pro ně signál, že úvahy na přerod na banku dávají smysl. Záložny v Česku neměly obecně dobrý zvuk. Ekonomická krize na konci devadesátých let totiž byla spojená i s krachem několika kampeliček.

„Tehdy existovalo hodně záložen, ve kterých byl byznys plán založený čistě na podvodu a fungovaly vyloženě jako letadlo nebo to provozovali lidé s velmi naivními představami a půjčovali peníze tak, že o ně přišli,“ vzpomíná Franek.

„Krize nás také zasáhla, tehdy nám rychle odtekla asi třetina vkladů. Ale tím, že jsme měli produkt postavený na solidních základech a nebyli jsme podvodníci, ustáli jsme to,“ dodává s úsměvem.

Vklady družstevníků tenkrát Fio používalo na obchodování klientů burzovní společnosti, kterým na investování záložna půjčovala. „Úvěry byly velmi dobře zajištěné. Půjčili jsme peníze a proti tomu byly likvidní akcie třeba ČEZu nebo Komerční banky. Měli jsme už tehdy zkušenosti se správou peněz, takže jsme krizi ustáli,“ vysvětluje Franek.

Od akcií k záložně

Zpět ale k přechodu na banku o desetiletí později. Motivací k přeměně bylo i zjednodušení administrativy. Skupinu Fio tehdy tvořila záložna a obchodník s cennými papíry. Když u ní chtěl mít klient účet a zároveň obchodovat na burze, musel podepsat více smluv. Sloučení pod jednu střechu banky přineslo organizační zjednodušení.

V roce 2008 Fio zažádalo o bankovní licenci a o dva roky později se záložna a burzovní společnost sloučily do Fio banky. „Proces byl docela komplikovaný. Museli jsme provést konsolidaci kapitálu. Šlo vždy o peníze našich dvou majitelů, ale muselo se to udělat tak, aby se kapitál, který byl celkově dostatečný, dostal do jediné společnosti,“ vzpomíná Franek.

Fio vlastní čeští podnikatelé Petr Marsa a Romuald Kopún. Oba stáli už u zrodu společnosti v roce 1993. Tehdy čtyři „matfyzáci“ dali dohromady peníze, pořídili si terminál RM-Systému pro obchodování na akciových trzích a začali investovat své vlastní peníze. Náklad na terminál byl zhruba 12 tisíc korun měsíčně, licenci tehdy nepotřebovali, protože obchodovali zatím jen se svými penězi.

Rychle se ukázalo, že jim to jde. V roce 1994 vznikla Fio burzovní společnost, která už měla licenci na poskytování služeb klientům. Obchodování rostlo, v roce 1995 se rozšířilo z RM-Systému i na burzu.

Další milník přišel o dva roky později, kdy vznikla Fio družstevní záložna. Proč? „Myšlenka na záložnu vznikla v souvislosti s obchodováním na páku. Obchodník s cennými papíry nemůže půjčovat peníze nabrané od klientů. Záložna to dělat mohla,“ vysvětluje Franek.

Zatímco dnes je Fio banka transakční bankou, která se zaměřuje na jednoduché a bezplatné bankovní služby, v začátcích šlo o firmu zaměřenou hlavně na burzovní obchody. Dnes už investiční bankovnictví tvoří jen zhruba desetinu nových klientů.

I přes své zaměření na burzovní činnost se Fiu v roce 1998 podařilo spustit první internetové bankovnictví v Česku. O pár měsíců předběhlo Expandia banku, později přejmenovanou na eBanku, která měla první internetbanking mezi českými bankami.

Zdroj: Fio banka

Pohled do nejstaršího internetového bankovnictví v Česku. Na obrázku je verze z roku 2006.

Rok 2006 už jsme jednou jako zlomový zmiňovali, když se Fio dostalo do systému platebního styku a mohlo se osamostatnit. Ve stejném roce však Fio koupilo mimoburzovní trh RM-Systém, na kterém jeho zakladatelé o třináct let dříve začínali obchodovat. Fio ho oživilo a transformovalo na českou burzu cenných papírů. Hlavně tím ale získalo síť poboček v téměř každém okresním městě. Díky tomu ze dne na den začalo poskytovat služby po celém Česku.

To Fiu následně pomohlo i v růstu mezi největší tuzemské banky, pokud jde o počet klientů. „Naše hlavní výhoda je, že máme hybridní model. Jsme sice nízkonákladová banka, ale máme i desítky poboček,“ objasňuje jeden z pilířů úspěchu Franek.

Konec klidné plavby

Nákup RM-Systému byl také výjimkou z jinak organického růstu Fia. Banka roste postupně, nikoli tím, že by skupovala konkurenci. Odolává zatím i z druhé strany, přestože zájemci o její nákup tu už několikrát byli. „Zatím nepřišla taková nabídka, o které by majitelé uvažovali vážně. V kameni ale nemáme vytesáno, že nejsme na prodej. Stále jsme však schopni růst bez nového investora,“ říká Franek.

Nic by na tom neměla změnit ani složitá ekonomická situace, která teď přichází po epidemii koronaviru. „Zatím nezaznamenáváme velké problémy se splácením úvěrů, ani zájem o odklad splátek u nás není velký. Asi nebudeme mít zisk jako loni, kdy to byla klidná plavba s vysokými úroky ČNB, ale propad do ztráty nehrozí,“ věří Franek.

Srovnejte si to s námi

Krizová situace se může projevit v mírném zpoždění některých ohlášených novinek. Fio banka přesto dál počítá s tím, že letos spustí spotřebitelské půjčky nebo že u karet zavede novinky v jejich ovládání. Mělo by to jít rychleji než jinde u konkurence, protože Fio si karty spravuje samo a nevyužívá služby specializovaných firem.

Ještě letos by klienti měli dostat možnost přes přímé bankovnictví zakázat možnost využití služby DCC, která v cizině při platbě kartou představuje past. Fio také chystá možnost zablokovat konkrétního obchodníka. Tato služba míří na různé předplacené služby, často jde o seznamky, kde na začátku dáte svolení k automatickým měsíčním platbám, ale ty jdou později obtížně vypnout.

V přípravě je i další ochrana proti zneužití karty – blokace konkrétní země nebo kontinentu. Podle Franeka se stává, že v zahraničním bankomatu zloději oskenují data z karty a s nimi následně peníze z účtu vyberou často v jižní Americe. Když tam klienti banky vůbec nejezdí, budou si ji moci pro platby zablokovat.

Fio banka chce také pokračovat v postupném růstu na Slovensku. Tam má nyní přes 100 tisíc z celkového počtu více jak milionu klientů. „Snažíme se tam rozvířit debatu o bankovních poplatcích. To, co tady zhruba před 10 lety proběhlo, Slovensko minulo a dominují tam stále velké banky,“ říká Franek.

A v postupném růstu chce banka pokračovat i na svém hlavním trhu, v Česku. Funguje to už 27 let, tak proč to měnit.

Binokulár. Zlobil. Zdroj: Shutterstock.com
Vidět. Zdroj: Shutterstock.com

Už nás sledujete? 

Přidejte si Peníze.cz na Twitter nebo Facebook a dozvíte se včas další aktuality a praktické rady! 

Odeslat
e-mailem

Líbil se vám článek?

+140
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 13 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

10. 6. 2020 15:25, moje jméno

Byl jsem v roce 2010 jeden z prvních klientů při přechodu od zlodějské ČS. Po deseti letech mohu konstatovat jediné. Jsem s Fio bankou velmi spokojen.

+65
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

10. 6. 2020 23:05, David

A já jsem spokojen u ČS

Zobrazit celé vlákno

-21
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (13 komentářů) příspěvků.
Partners Financial Services

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.