V listopadu jste oznámili, že máte 975 tisíc klientů. Už jste na milionu?
Zatím ne. Poslední čtvrtletí roku bývá vždy nejslabší, lidé už řeší Vánoce a úplně jiné věci než změnu banky a s tím spojenou administrativu. Odkládají to na začátek dalšího roku.
Kolik z toho skoro milionu klientů je aktivních, kolik vás má jako hlavní banku?
Do internetového bankovnictví se pravidelně dívá přes půl milionu lidí. Transakce jich pravidelně provádí trochu méně.
Kolik lidí má u vás hypotéku?
Jde o tisíce.
Proč jich nemáte víc?
Hypoteční trh má pro nás tu nepříjemnou vlastnost, že minimálně dvě třetiny prodejů jdou přes zprostředkovatele, finanční poradce. My s třetími stranami neděláme. U té zbývající třetiny se snažíme být stále aktivnější, investujeme do vývoje i reklamy a daří se nám navyšovat počet klientů i podíl na trhu. Ale platí, že na hypotečním trhu jsme mezi menšími bankami.
Jan Bláha je ředitelem obchodu a marketingu Fio banky. Vystudoval Ekonomickou fakultu Technické univerzity v Ostravě. Ve finanční skupině Fio je od roku 2000, působil zde na několika pozicích. Od roku 2006 působí jako obchodní ředitel, od roku 2014 pak také jako ředitel marketingu. Je zodpovědný za obchodní politiku, marketingové aktivity společnosti a obchodování na finančních trzích.
Letos vám výrazně roste zisk. Za první tři čtvrtletí to bylo 1,2 miliardy korun. V čem se vám nejvíc daří, co je nejvíc ziskové? Jsou to investice, či služby pro firmy?
Investiční bankovnictví, na které jsme se dříve výrazně zaměřovali, dnes tvoří zhruba desetinu nových klientů. Zbytek si jde pro bankovní služby. Dvacet procent z nových klientů jsou právnické osoby a nejde jen o firmy, ale i spolky a další.
Firmy si jdou pro úvěry?
Také. My se ale stále považujeme hlavně za transakční banku. Neprofilujeme se jako banka s nejvýhodnějšími úrokovými sazbami. Řekněme, že máme střed trhu. Vždy jsme ale měli tuzemský platební styk zdarma. Od letošního dubna máme zdarma i SEPA platby (platby v eurech – pozn. red.). Dost firem využívá propojení do vlastního systému skrz API rozhraní. Společnosti k nám tak chodí za bezplatným transakčním bankovnictvím. A i jen tím bychom se dnes uživili. Nejvíce ale vyděláváme na úrokových maržích, tedy na úvěrech nebo třeba i na úložkách u České národní banky, které jsou za dvě procenta.
Jak moc jsou pro vás drahé zmíněné SEPA platby zdarma?
V nejnižším tarifu, kde se jich snažíme odesílat co nejvíce, platíme transakční poplatek ve výši jednoho centu. U plateb v Česku v korunách je to haléř za platbu. To se dá klientům „prodávat“ zadarmo. Je to dáno tím, že i SEPA jde přes jeden centrální vypořádací systém plateb. Když nyní v EU plánují druhý krok ke zlevňování plateb v rámci unie, podle něhož by za cenu tuzemských plateb měly být převody ve všech měnách unie, tak už se dostáváme do problémů. Evropa nemá jeden společný mechanismus na to, jak vypořádat třeba polské zloté nebo maďarské forinty. Transakční náklady by v těchto systémech korespondenčních bank byly vyšší.
V tuzemském platebním styku zatím nemáte okamžité platby. Říkáte, že jste transakční bankou, tak proč jste je nespustili mezi prvními? A kdy je spustíte?
Rádi bychom je našim klientům zpřístupnili s přelomem roku – letos příchozí okamžité platby a hned na začátku ledna odchozí. Spouštíme je až teď, protože projektů máme nyní hodně. Chceme rozvíjet investiční bankovnictví, připravujeme spotřebitelské úvěry, spustili jsme Apple Pay a Google Pay, přemýšlíme i nad Garmin Pay a Fitbit Pay. Máme nový smartbanking pro iOS i Android. Těch novinek je teď hodně, řeší se také evropská regulace PSD2. Museli jsme si tedy určit priority. Jsme nízkonákladová banka, máme interní vývoj naprosté většiny systémů, nemůžeme dělat všechno najednou.
Vyšlo vám tedy, že Apple Pay a Google Pay mají větší prioritu než okamžité platby?
Ano. Je toho strašně moc. Musíme reagovat i na stále přibývající regulaci. Kromě zmíněné regulace PSD2 jsou nová pravidla u investic, ČNB má nové výkaznictví. To všechno pak prioritami znovu zamíchá. A jsou to věci, které nejsou na první pohled vůbec vidět.
Apple Pay a Google Pay byla novinka, po které naši klienti volali. Hlavně „applisté“ chtějí svým iPhonem platit, jdou za technologickým pokrokem. Naopak u okamžitých plateb tak silnou poptávku necítíme. Už dnes jsou běžné platby rychlé. Pokud platbu v korunách u nás zadáte dopoledne, tak je u příjemce ještě ten samý den. Okamžité platby také dávají smysl až v momentě, kdy se do nich zapojí všechny velké banky. Takže ani z našeho pohledu nebylo kam spěchat. Teď už je to pokryté a jdeme do toho.
Nahradí platby mobilem postupně plastové karty?
V blízké budoucnosti k tomu nedojde. Ani v Česku ještě pořád nejsou všechny bankomaty a platební terminály s bezkontaktní funkcí. Pak jsou země, třeba v jihovýchodní Asii, kde ještě ani nemají čipové karty. Tam musíte mít plast. Na druhé straně jsou Švédsko, Norsko, kde 95 procent všech plateb je elektronických. Tam si dovedu představit, že vývoj bude k virtualizaci karet směřovat rychle. V Česku je na to zatím ale brzo.
Kdy spustíte ověřování plateb přímo v mobilní aplikaci? Od kdy tedy vaši klienti nebudou muset přepisovat kód z SMS?
Mělo by to být také v prvním čtvrtletí roku 2020. Platbu v mobilním bankovnictví nebo nákup v e-shopu přes kartu pak půjde podepsat otiskem prstu nebo přes ověření obličeje v aplikaci. Bude to součástí nového mobilního bankovnictví, k potvrzování plateb nebude třeba žádná další speciální aplikace.
Dává smysl otevřené bankovnictví, mají o něj lidé zájem?
Registrujeme minimum dotazů od klientů. Nevidíme, že by o to měli lidé zájem. I proto zatím nenabízíme tu možnost, že by z našeho internetbankingu šlo nahlížet na účty v jiných bankách. V budoucnu to může nám i klientovi ulehčit práci například při poskytování úvěrů. Když nám dá souhlas k nahlédnutí na jeho účty v jiných bankách, tak rovnou uvidíme, jaký má na účtech obrat a jak mu chodí výplata. Odpadne tak nutnost třeba při sjednání půjčky nosit další dokumenty, může to tedy mít výhodu pro obě strany.
Chystáte tedy spotřebitelské úvěry?
Ano. Chystáme splátkové úvěry třeba na nábytek či auto na druhé pololetí příštího roku.
S čím na půjčkový trh půjdete? Budete bojovat nízkou cenou?
Ano, a máme dobrou výchozí pozici. V momentě, kdy úvěry spustíme, už budeme mít přes milion klientů, kterým budeme moci půjčku rychle nabídnout.
Chcete šikovně investovat? Najdeme pro vás optimální řešení.
Přijdou i nějaké novinky u hypoték?
Hypoteční trh trochu trpí pod regulací ze strany České národní banky a pod růstem cen nemovitostí a výrazně se zmenšil. V objemech sice klesl „jen“ o pětinu, ale vzhledem k tomu, jak prudce narostly ceny bytů, tak počet nových smluv je ještě nižší. Novinky u hypoték tedy nechystáme, ale snažíme se zdůrazňovat, v čem jsme dobří. Nabízíme nejnižší úroky na trhu a máme také takzvanou offsetovou hypotéku, kdy klienti mohou oproti hypotéce uložit svou rezervu na spořicí účet a z ekvivalentu uložené částky pak neplatí úroky z hypotéky.
Co nového chystáte u investic?
Lidé u nás dlouhodobě mohou samostatně obchodovat přímo na akciových trzích. Využívá to asi desetina klientů. Pro ty další jsme jako alternativu ke spořicímu účtu, kde lidé reálně přicházejí o peníze, loni spustili první dva vlastní podílové akciové fondy. Akciím totiž stále věříme i třeba z pohledu úspor na důchod.
Bylo by fajn, kdyby jednou v Česku prošla penzijní reforma, která by umožnila zřídit lidem osobní důchodová konta. Oni by se pak sami rozhodovali, kde budou na důchod spořit nebo investovat. Dlouhodobě akcie vydělávají a lidé u nás už nemusí akcie sami vybírat, mohou investovat do světových nebo českých akcií, které jsme za ně do fondů vybrali my, respektive naši profesionální makléři. Máme v nich už tisíce klientů a přes sto milionů korun. Chceme brzy přidat další fond.
Plánujete otvírat další pobočky?
Teď jich máme 85 v Česku a dalších 20 na Slovensku. Pořád máme v plánu otevírat do pěti poboček ročně. Naposledy jsme otevírali ve Vyškově, rádi bychom otevřeli další pobočku v Brně nebo třeba v Mělníku. Plán je pokrýt všechna okresní města, jsme kousek od toho. Kromě nových poboček se ale zaměřujeme i na stávající síť, kdy pobočky rekonstruujeme nebo přesouváme do lepších prostor.
A jak to vypadá s bankomaty?
Tam je rozvoj rychlejší a chceme v něm pokračovat. Nyní máme 203 bankomatů a budeme přidávat zhruba do 20 ročně. Všechny naše bankomaty už jsou také vybaveny bezkontaktní čtečkou. Na začátku příštího roku chceme začít budovat recyklační vkladomaty, tedy takové, které by vložené peníze rovnou i vydávaly tomu, kdo si je přijde vybrat. Je to dobrá služba pro podnikatele, která na hojně využívaných pobočkách uleví pokladním. Zatím půjde o jednotky kusů, půjdeme do toho postupně.
Jiří Hovorka
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
17. 12. 2019 8:50, nemám jméno
Jsem u nich od konce roku 2010 a i přes velkou ostudu se smarbankou, kterou slibovali tři roky, musím konstatovat, že se jedná o velmi solidní banku, navíc v CZ rukách. Navíc nová smartbanka je nyní rozhodně jedna z nejlepších na trhu. Oceňuji i to, že oni byli v podstatě první, kdo začali měnit trh a nepřímo donutili i takové zloděje jako ČS změnit poplatkovou politiku. Takže za mne jednička !
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
17. 12. 2019 10:28, L.
Jo, taky jsem nedávno marně hledal jak si zapnu povrzování plateb z IB v mobilní aplikaci, když teď mají tu novou, co na ní tak dlouho pracovali. Až jsem šokovaně zjistil, že tam naprosto tuhle základní funkcionalitu nedali! Nová aplikace tak představuje jen minimální zlepšení oproti staré, fakt nechápu, co jim trvalo tak dlouho.
V diskuzi je celkem (8 komentářů) příspěvků.