Obří německá Postbank zrušila účty bez poplatků. Důvod? Sama musí za uložení peněz u Evropské centrální banky platit, takže účty zadarmo jsou pro ni ztrátové.
Takový je tedy důsledek toho, že Evropská centrální banka zavedla záporné úrokové sazby, jinými slovy za uložení peněz v ECB komerční banky platí. Česká národní banka zatím sazbu drží chloupek nad nulou. Nikdo ale neříká, že to tak bude navždy. Guvernér Jiří Rusnok už dřív připustil, že by Česká národní banka mohla sazby srazit do minusu. A když se na to někdo dostatečně nepřipraví, dodával, je to prý jeho chyba. Na co se ale máme připravovat? Budou české banky, až záporné sazby přijdou, také zavádět poplatky u účtů, které jsou zatím zadarmo?
Na to se ptáme ekonomů, bankéřů, finančních poradců. Troufnou si podle nich banky zase vybírat poplatky za základní služby?
tiskový mluvčí Zuno
Konec bezpoplatkových účtů v Česku se zatím určitě neblíží. Nedá se předpokládat, že by banky, které vsadily na politiku žádných nebo jen minimálních poplatků, nyní své záměry přehodnotily. Čeští klienti by jim to rychle spočítali. Banky si spíš musí najít jinou cestu, jak ušlé zisky kompenzovat. Řešením jsou nové služby zákazníkům na míru. Banky můžou lidem třeba pomáhat při nákupu automobilu, bydlení nebo zařízení slevy. Pro mnohé už je banka spíš jako supermarket nebo e-shop. Chtějí rychle vyřídit požadavek a jít si po svých, ale zároveň jako v marketu mají možnost si rychle vybrat. Přicházející metamorfóza bank má svůj předobraz v proměně velkých nákupních chrámů s vysokými stropy v malé internetové obchůdky s řídkou strukturou skromných výdejen zboží. Navíc, lidé už nyní chtějí od bank víc než jen transakční služby. Přáli by si třeba pomoc s finanční situací.
ekonom, poradce ministra financí
Když jsem byl na základní škole, tedy ještě za komunismu, byla propaganda spoření. Na vkladní knížce s roční výpovědní lhůtou úročené čtyřmi procenty byla v roce 1989 víc jak polovina všech vkladů. Dnes vám autority říkají opak: Kdo spoří a neutrácí, ať má na běžném účtu buď úrok nula, anebo dokonce ať ztrácí peníze. Minusové sazby v Evropě jsou jako daň na vklady. Zatím ji platí banky, ale budou ji přenášet na klienty. Banky v podstatě můžou dělat čtyři věci:
Trojku vylučuji. Říká se tomu kapitalismus, nerozčilujte se. Jednička taky není moc pravděpodobná – když banky dají běžný účet do minusu, odvysílá to Nova a napíše o tom Blesk, tak lidé účty prostě vyberou. Můžou zkusit zdražit úvěry. Ale nejspíš budou především vymýšlet různé „inovativní“ poplatky – třeba za vložení velkého vkladu. Kolega Nacher bude mít alespoň v soutěži o nejabsurdnější poplatek kupu kandidátů.
projektový manažer retailových produktů České spořitelny
Jakákoli služba má svou cenu. Častý argument – „máte moje peníze, na kterých vyděláváte, dejte mi tedy účet zdarma“ pozbývá v kontextu současné ekonomiky logiku. Bankovní služby mají být dostupné, bezpečné, kvalitní a klienti na banky v tomto ohledu spoléhají. A to skutečně není zadarmo.
Na druhou stranu vidíme všude ve světě nástup fintech a startup firem, které se zaměřují na jednotlivé služby, které banky poskytují, a jsou schopné a ochotné nabízet některé základní služby zdarma. A to celosvětově nadále vytváří tlak na banky, který možná bude v Evropě umocněn dalšími direktivami z Bruselu. Dovolím si tak odhadovat, že některé základní služby budou u některých bank i nadále zdarma. Česká spořitelna se dlouhodobě snaží klienty odměňovat, než lákat na účty zadarmo. A nadále vyvíjíme služby, které jim přinesou mnohem víc než jen základní bankovní služby.
hlavní ekonom finanční skupiny Roklen
Banky to s obnovením poplatků můžou zkusit. Přeji jim hodně štěstí. A dávám jim tak rok. Hned zkraje roku 2018 nabyde účinnosti nová směrnice o platebních službách na vnitřním trhu Evropské unie (PSD2). Příslušná legislativa je nyní v Česku ve stadiu vládního návrhu k připomínkám odborné veřejnosti a bankovní lobby napíná všechny své síly, aby tradiční banky s novou legislativou ztratily co nejméně. Ostatně proto se také o návrhu na veřejnosti moc nemluví. I tak má nová legislativa enormní disruptivní potenciál. Třeba proto, že banky budou muset zpřístupnit účty svých klientů – pokud ti si to budou přát, pochopitelně – třetí straně, například mladé, dravé fintech platformě provozující nízkonákladovou a uživatelsky přátelskou aplikaci. Tradiční banky zkrátka budou mít docela jiné starosti než znovuzavádění poplatků. Bankovní sektor napříč Evropu čeká pět transformativních let, pět let konsolidace, propouštění a nostalgického vzpomínání na zlatá tučná léta před finanční krizí.
manažerka projektu Partners bankovní služby
Pokud by v Česku nastala stejná situace jako ve zmíněných evropských zemích, lze předpokládat, že by se některé naše banky chtěly inspirovat. Zavedení poplatků za běžně využívané služby u bankovních kont občanů, jako jsou třeba příchozí a odchozí transakce nebo poplatek za vedení účtu, by ale zcela jistě vedlo k odlivu klientů jinam. Banky by si určitě analyzovaly situaci, jestli by úbytek klientů mohl způsobit větší ztrátu (jak peněz, kterými banka hospodaří, tak i ztrátu příležitosti nabídnout úvěrové produkty, na kterých dnes banky vydělávají nejvíc), než tu, kterou by banky utrpěly v případě, že by centrální banka vyhlásila zápornou úrokovou sazbu. Bezpoplatková politika nemá v Česku dlouhou tradici a zpětné zavedení poplatků by nepochybně otřáslo důvěryhodností dané banky. Co se týče záporných úrokových sazeb, Česká národní banka stále odolává a podle aktuálních informací, které mám, žádnou změnu v dohledné době neplánuje. Ve výhodě jsou klienti, kteří mají svoje peníze na účtu s nějakou zárukou či garancí podmínek v řádu několika let.
tiskový mluvčí Fio banky
Současná situace na trhu a záporné úroky evropské centrální banky mají za následek zvýšené náklady bank. K tomu se přidávají i úrokové sazby úvěrových produktů, které jsou na historických minimech, a s tím související klesající marže bank. Dále také regulace ze strany Evropské unie například u transakcí platebními kartami. To všechno má za následek stále se snižující zisky finančních institucí. Přesto všechno chceme i nadále poskytovat běžné bankovní služby bez poplatků tak, jak jsme si to vytyčili na začátku svého působení. Současná situace se odráží v klesající úrokové sazbě na spořicích produktech, ale naše běžné účty, které nabízíme zdarma občanům, podnikatelům i firmám, měnit nechceme.
šéfredaktor portálu Finparáda.cz
Důležité sazby České národní banky jsou sice nízké, ale zatím nejsou záporné. I tak snižují bankám výnosy. Ty se ovšem zatím snaží bezpoplatkové účty zachovat. Bankovní trh je v Česku v poplatkové pasti. Velké banky se bojí konkurence nízkonákladových bank a bezpoplatkové účty nemůžou jednoduše zrušit. Malé a nyní už i střední nízkonákladové banky by zvýšením poplatků u běžných transakcí ztratily tvář, a ohrozily by tak svoji klientskou základnu.
Většina bank se proto zatím snaží zvyšovat poplatky u méně častých operací, například u transakcí na pobočce, v telefonním bankovnictví či za upomínky a podobně. Cestou by pro ně mohlo být to, že výhodné poplatky budou nabízet jen za nějakých podmínek, napíklad při minimálním příjmu na účet, minimálním počtu transakcí kartou za měsíc, při nákupu dalších produktů dané banky a podobně. To by jim mohlo částečně nahradit ušlé zisky z bezpoplatkových účtů.
Sdílejte článek, než ho smažem
