Nemáte bankovní účet? Nedostanete práci.

Znáte někoho v produktivním věku, kdo nemá svůj vlastní běžný účet? Možná ano, ale spíš ne. K závěru, že život bez bankovního účtu je i v České republice obtížný, ne-li dokonce nemožný jsme dospěli také v článku Můžeme žít bez bankovního účtu? Zřejmě nikoliv. či Můžeme žít bez bankovního účtu? Díl druhý.

Mít v bance otevřený běžný účet nejspíš většina z nás považuje za samozřejmé. Každý měsíc nám na něj chodí výplata (většina zaměstnavatelů dnes trvá na bezhotovostním převodu peněz), trvalými příkazy z něj platíme poplatky týkající se např. bydlení (nájemné, plyn či elektřinu), jednorázovým platebním příkazem např. pomocí internetbankingu okamžitě vyřešíme i mimořádnou platbu, platební kartou platíme v obchodech, vybíráme z bankomatů apod.

Bez účtu nelze vést normální život

Přestože rakouská ekonomika patří k nejbohatším na světě, téměř 40 000 Rakušanů (což je asi půl procenta ze všech obyvatel Rakouska) dnes, ať už z ekonomických či sociálních důvodů bankovní účet nemá. V Rakousku je navíc existence účtu mnohdy předpokladem pro opětovné získání zaměstnání. Ten, kdo nemá účet, je podezřelý a Rakušané bez peněz se tak k účtu standardním způsobem nedostanou. Do finanční krize se přitom může dostat každý, stačí vleklý rozvod, krach firmy, dlouhodobá nemoc a ztráta zaměstnání… Nejdříve nejste schopni zaplatit pravidelné poplatky spojené s bydlením, dluhy se začnou hromadit, peníze na splátky chybí, je to začarovaný kruh a zdaleka ne všichni takovou situaci zvládnou.

Nejčastějším důvodem, proč Rakušané ztratí přístup k bankovním službám je ten, že jsou předluženi a nejsou schopni svoje dluhy splácet.

Jak Druhá spořitelna funguje?

Koncem letošního listopadu byla proto ve Vídni otevřena první pobočka tzv. Druhé spořitelny alias "Banky pro lidi bez banky". Jedná se o ojedinělý evropský projekt, který založila nadace ERSTE Stiftung (většinový vlastník Erste Bank AG). Záměr je dokonce téměř 200 let starý, pochází z doby, kdy byly spořitelny ve Vídni zřizovány jako instituce v zájmu obecného blaha. Cílem dnešní spořitelny je umožnit sociálně slabším lidem vést spořádaný život a aktivně se zúčastnit dění ve společnosti. Současně by bankovní účet měl posílit jejich vlastní zodpovědnost a poskytnout jim novou jistotu při zacházení s penězi.

Pro banku může být příjemným vedlejším efektem loajalita klientů Druhé spořitelny. Pokud svoji situaci s pomocí Druhé spořitelny úspěšně vyřeší, s největší pravděpodobností zůstanou Erste Bank věrní i nadále. Banka tak má příležitost získat až 40 000 nových zákazníků.

Druhá spořitelna je výjimečná také tím, že její zaměstnance tvoří dobrovolní pracovníci a penzisté z řad Erste Bank, kteří na projektu pracují zdarma. Díky dobročinnému působení zaměstnanců nevzniknou Druhé spořitelně žádné personální náklady. "Druhá spořitelna je tu pro lidi, kteří potřebují druhého. Protože někdy to člověk bez druhého nezvládne" zní heslo nové "Banky pro lidi bez banky".

Pobočka otevřená ve Vídni je první a zatím jedinou svého druhu. Přibližně po 6 měsících působení, tedy někdy v polovině roku 2007, by se projekt měl rozšířit do celého Rakouska.

Jaké produkty Druhá spořitelna nabízí?

První pobočka Druhé spořitelny byla slavnostně otevřena za přítomnosti Heinze Fischera.

Druhá spořitelna nabízí v současné době jen jeden produkt, což je časově omezený běžný účet s bankovní kartou bez možnosti přečerpání. Klientům bude tento účet k dispozici po dobu 3 let. Většina průzkumů totiž uvádí, že lidé, kteří se dostali do tíživé finanční situace, potřebují zhruba 3 roky, aby se z ní (s pomocí různých poradenských institucí) dostali. Na výslovné doporučení poraden dlužníků (podle hesla "co je zadarmo, toho si člověk neváží") si bude Druhá spořitelna, stejně jako každá jiná banka, účtovat poplatek za vedení účtu (9 eur za čtvrtletí). Běžná sazba u rakouských bank pohybuje v rozpětí od 3 eur do 9 eur. Pokud klient uspěje a zařadí se do klientely běžné banky, bude mu tento poplatek vrácen (za 3 roky je to 108 eur). Klient si sám může zvolit u jaké banky si otevře účet, není podmínkou, aby to byla právě Erste Bank.

Druhá spořitelna však neotevře účet každému klientovi, který přijde z ulice. Musí to být člověk, který se rozhodl svoji situaci aktivně řešit a navázal kontakt s některým z partnerů Druhé spořitelny, těmi jsou charitativní organizace či poradci dlužníků. Navíc musí získat i jejich doporučení. Bankovní účet u Druhé spořitelny tak není tedy trvalým řešením, ale tvoří součást celého komplexu poradenských a sociálních služeb.

Podle Hainze Fischera, rakouského prezidenta, který byl otevření vídeňské pobočky Druhé spořitelny osobně přítomen, by projekt měl významně přispět k zachování sociální stability v zemi.

Kolik projekt stojí a kdo to zaplatí?

Náklady spojené s Druhou spořitelnou ponese její iniciátor, což je nadace ERSTE Stiftung. Už v roce 1819 tato nadace založila první rakouskou spořitelnu (dnes Erste Bank), která měla umožnit chudým vrstvám obyvatelstva přístup k finančním službám. ERSTE Stiftung  je dodnes největším akcionářem Erste Bank (drží 30,5 % akcií). Základní kapitál Druhé spořitelny činí 5,8 mil. eur a měl by pokrýt náklady na provoz banky v průběhu prvních 3 let.

Znáte někoho bez přístupu k bankovnímu účtu? Myslíte si, že projekt Druhé spořitelny může lidem v krizové finanční situaci pomoci se znovu "postavit na vlastní nohy"?