Skutečná čipová karta zatím v Česku neexistuje

S čipovou technologií se v současnosti můžete setkat téměř všude. Použití čipových karet v nebankovní sféře jsme se nedávno věnovali v článku Čipová karta brzy v každé kapse: (ne)bezpečí pro osobní data?, dnes se zaměříme na čipy v bankovnictví.

Rozvoj čipů odstartovaly podvody

U zrodu myšlenky masového zavedení čipové platební karty namísto karty s magnetickým proužkem stály karetní asociace Europay, Master Card a VISA. Jedním z hlavních důvodů, proč se hledala nová technologie, bylo rostoucí množství podvodů s platebními kartami. Úspěšný test čipových karet ve Francii poté nastartoval mezinárodní diskuzi o standardu, který budou banky používat, aby byly karty, bankomaty a terminály vzájemně slučitelné. Tak vznikl tzv. EMV standard (zkratka karetních asociací Europay, Master Card a VISA). Čipové karty, které tomuto standardu odpovídají, jsou někdy označovány právě jen zkratkou EMV.

Konečným cílem sjednocování karet podle EMV standardu je, abychom v budoucnosti v rámci celé Evropy vystačili s jednou kartou. Snad neexistuje země, která by se čipovou technologií nezabývala, ovšem přístupy jsou různé. Např. ve Francii a Velké Británii je migrace na čipovou technologii národní záležitostí. Itálie a Španělsko upravují bankomaty a terminály (pro cizince), ale s migrací platebních karet na čipy počítají až od roku 2008 a ani Holandsko dosud na čipy nepřešlo. Jak je na tom Česká republika?

Stav migrace na čipy v ČR

Dříve, než se budeme věnovat situaci v jednotlivých českých bankách (viz přehled v tabulce), podívejme se, jak je na tom Česká republika s přechodem na čipovou technologii celkově.  Podle statistik Sdružení pro bankovní karty u nás mělo k 31. 3. 2006 čip odpovídající EMV standardu 32 % debetních karet a 19 % kreditních karet. Podíl terminálů certifikovaných pro EMV dosáhl 64 % a počet bankomatů 77 %. Projekt SEPA (Single Euro Payment Area) sice stanoví určitý časový plán pro migraci na čipy (všechny karetní systémy by měly odpovídat EMV standardu do konce roku 2010), ovšem závazné jsou jen pro země eurozóny. Do té - jak ukazují posledních kroky našich politických představitelů -  ČR téměř jistě do roku 2010 nevstoupí, tzn. přechod českých bank na čipovou technologii je víceméně v jejich kompetenci.

Ani ryba, ani rak

Vzhledem k tomu, že migrace na čipy je poměrně nákladnou záležitostí a není možné ji zvládnout ze dne na den, banky v současné době banky vydávají pouze tzv. hybridní karty. Jedná se o karty, které mají vedle čipu i magnetický proužek. Když se podíváte na výše uvedenou statistiku, důvod je jasný. Díky magnetickému proužku můžete kartou zaplatit nebo vybrat peníze i tam, kde bankomat nebo terminál s čipovou technologií zatím nepracuje. Kdy budou vydávány karty pouze s čipem, banky nebyly schopny odhadnout, protože tento krok předpokládá celosvětově rozšířenou akceptační síť založenou na čipové technologii.

Jak je zřejmé z přehledu v tabulce, většina bank již karty s čipem vydává. První platební kartou tohoto typu byla Maxkarta Poštovní spořitelny a její vstup na trh rozhodně nebyl bezproblémový (více se dočtete v článcích Pozor na nové Maxkarty a Nebezpečně bezpečná Maxkarta). Raiffeisenbank a GE Money Bank plánují přechod na čipové karty v příštím roce.

Čip, nebo fotografie?

Citibank, která jako jedna z mála čipy nepoužívá, uvedla, že rozvoj v oblasti zavádění čipových technologií sleduje a pokud bude třeba, je připravena čipy zavést. Poněkud naivní se však může zdát vyjádření této banky týkající se bezpečnosti karet. Karty Citibank údajně patří k nejbezpečnějším na trhu, přestože nejsou čipové. Hlavním bezpečnostním prvkem je fotografie majitele karty, která prý výrazně omezuje možnosti zneužití. Může být karta s magnetickým proužkem a fotografií bezpečnější než čip?

Milan Zátka, výkonný ředitel Sdružení pro bankovní karty, si myslí něco jiného. Podle něj čip na kartě skutečně v současné době představuje nejbezpečnější technologii zabezpečení proti zneužití platební karty. Je tu nicméně také významný aspekt nákladů na technologickou inovaci v porovnání se ztrátami ze zneužití, říká Zátka. "Pokud banka již vynaložila určité prostředky na technologii fotografie držitele, může pro ní být ekonomicky přijatelnější ztráty z případného zneužití karty svým klientům nahradit a se zavedením čipů nepospíchat," dodává.

Co se týče bankomatů a terminálů, ne všechny banky mají vlastní sítě, a pak je implementace čipové technologie na provozovateli těchto zařízení. Zajímavý je odlišný přístup jednotlivých bank k migraci na čipy. Zatímco eBanka přešla na čipové karty, ale její bankomaty a terminály si s čipy nerozumí, naopak Raiffeisenbank či GE Money Bank sice čipové karty zatím nevydávají, ale jejich bankomaty čipy přečíst umí.

Výhody čipových karet

Ve srovnání s kartami s magnetickým proužkem přinášejí platební čipové karty hned několik výhod nejen pro jejich držitele, ale také pro banky.

• vyšší bezpečnost - z mechanického hlediska je čip oproti magnetickému proužku mnohem lépe zabezpečen vůči neoprávněnému přečtení dat a případnému vytvoření falešné kopie karty
• úspora provozních nákladů bank - čipové karty umožňují tzv. off-line transakce, není tedy nutné každou platbu on-line ověřovat v autorizačním centru a banky utratí méně peněz za telekomunikační a autorizační náklady, navíc by tyto platby měly být rychlejší
• možnost nastavení limitů pro off-line transakce - banka může do paměti čipové karty zanést  limity transakcí, které mohou být ověřeny off-line
• možnost dálkové změny aplikací - jednotlivé aplikace karty mohou být dodatečně doplňovány, měněny, aktivovány nebo blokovány, např. držitel čipové karty si může změnit PIN přímo v bankomatu
• možnost multifunkčního využití - na platební kartu je možné nahrát další nebankovní aplikace (více v článku Čipová karta brzy v každé kapse: (ne)bezpečí pro osobní data?)

Nevýhody čipových karet

Přestože výhody čipových karet převládají, je na místě zmínit i případné nevýhody. U čipové karty je vyžadován PIN pro každou transakci. Což znamená, že její držitel si jej musí zapamatovat (jistou úlevou může být, že např. Česká spořitelna již umožňuje jeho změnu v bankomatu).

Může vám být také nepříjemné zadávat PIN na místech, kde není žádná diskrétní zóna, např. na pokladně v supermarketu. Když se na vás zezadu tlačí další člověk stojící ve frontě, utajit čísla, která ťukáte do terminálu, stojí určité úsilí. A přestože off-line platby by měly být zpracovány rychleji než on-line, není možné vyměnit všechny terminály naráz a těm starším může transakce s čipovou kartou trvat déle než by trvala s magnetickým proužkem. Navíc někdy zadání PINu nestačí a obchodník vyžaduje PIN i podpis.

A konečně čipová karta je sice bezpečnější, ale to neznamená, že není možné ji zneužít. Jen by to útočníka stálo větší úsilí.

Čekají nás multifunkční platební karty?

Multifunkčnost čipových karet, tedy možnost nahrát na ně libovolnou aplikaci, je jejich hlavním potenciálem. České čipové karty mají většinou jen funkci platební, ale najde se i několik karet s doplňkovou aplikací. Např. Maxkarta Poštovní spořitelny slouží kromě plateb také k identifikaci jejího držitele na poště. HVB Bank a Komerční spořitelna vydávají speciální tzv. cobrandované karty (karty připravené ve spolupráci s dalším obchodním partnerem), na které klient vedle plateb např. může uplatnit slevu u partnera karty či sbírá body a za ty pak získá nejrůznější bonusy. Změna PINu v bankomatu, kterou umožňuje Česká spořitelna není funkcí samotného čipu, ale celého systému a PIN si tímto způsobem mohou měnit i držitelé karet s magnetickým proužkem.

Má vaše platební karta čip? Štvou vás lidé, kteří v obchodě platí i malé částky kartou? Líbila by se vám jedna univerzální "evropská" či dokonce "světová" platební karta?