Ministerská lupa nad čtenářskou bankovní reformou

Ministerská lupa nad čtenářskou bankovní reformou
Návrh Ministerstva financí na změnu podmínek v bankovním sektoru nezůstal námi ani našimi čtenáři nepovšimnut. Vašich názorů a připomínek na to, co vás pálí a jak byste to řešili, se nám sešlo opravdu hodně. Předložili jsme je Ministerstvu financí. Náměstek ministra Tomáš Prouza připojil k vašim návrhům své komentáře.

Nedávno jste si v článku Banky se bojí konkurence a informovaných klientů mohli přečíst, jaké návrhy předložilo do diskuze o bankovních službách Ministerstvo financí (MF). Podle velkého množství reakcí jsme usoudili, že vás téma zajímá, a shrnuli jsme tak vaše příspěvky do jednoho článku: Čtenářská reforma bankovních služeb. Vaše náměty jsme pak zaslali Ministerstvu financí a požádali o jeho vyjádření.

Proč chce MF nutit některé subjekty na trhy, jak mají podnikat? Objevily se asi tři takové výtky… Naopak velká většina si myslí, že je regulovat třeba. Znamená to, že MF chápe situaci jako nerovné postavení bank a klientů?

Tomáš Prouza, náměstek ministra financí: Ano, domníváme se, že klienti nemají tak silné postavení, jak by měli mít. Důvody jsou podle mne tři a na všechny se snažíme při plánování změn reagovat:

  1. Nedostatečná znalost světa finančních produktů (nejen bankovních) – chceme prosadit dlouhodobý vzdělávací program, který by vedly spotřebitelské organizace ve spolupráci s finančními institucemi a odborníky na vzdělávání.
  2. Neprůhlednost, nesrozumitelnost a nesrovnatelnost podmínek u různých bank – rádi bychom, aby se třeba příkaz k úhradě jmenoval u všech bank v ceníku stejně, zatímco dnes pro stejnou věc existují různé názvy a bez znalosti těchto synonym si člověk podmínky srovnává jen obtížně. Stejně tak by se měla uvádět vždy celková cena operace a banka by neměla klienta nutit hrát si na detektiva a v různých částech ceníku hledat, kolik vlastně zaplatí. Dlouhodobou otázkou je nesrozumitelnost komunikace s klienty – například v Anglii platí dohoda, že finanční instituce komunikují v běžné angličtině a jakýkoliv odborný termín vysvětlí. U nás se řada institucí raději schovává za složité cizí termíny.
  3. Nedostatečný prostor pro mimosoudní řešení sporů – finanční arbitr má jen omezené pravomoci (i když nyní se připravuje jejich rozšíření). Chceme, aby existoval finanční ombudsman s pravomocí rozhodovat spory i v dalších částech finančního trhu a s pravomocí stanovovat pravidla jednání s klienty (například povinné informace o rizicích, minimální standardy toho, co se musí klient o produktu dovědět a podobně).

Povinný přestupní servis

Proč tato možnost již přirozeně nefunguje? Byla-li by užitečná, trh by ji měl generovat. Počítá se i s ošetřením toho, že při zrušení účtu nebudou další zrušené služby zpoplatněny? Třeba zrušen internetbankingu nebo platební karty? Někdo namítal, že by poplatek za zrušení mohl být součástí zřizovací služby, ale to asi není to pravé, šlo by o zdražení pro ty, kdož nic rušit nepotřebují.

TP: Aby byl přestupní servis opravdu efektivní, musí jej akceptovat všechny banky na trhu, ne jen některé. Zkušenosti z Irska a Velké Británie, které přestupní servis zavedly, ukazují, že jasná pravidla a termíny pro přechod pomáhají klientům k jednodušší změně banky, se kterou nejsou spokojeni. Přestupní servis jim totiž šetří čas i náklady potřebné na změnu.
Součástí přestupního servisu by měla být i společná pravidla pro to, co a jak případně zpoplatňovat. Myslím, že není příliš fér zpoplatňovat například dva měsíce povinně držený účet v bance, kterou klient opustil, když na tomto účtu již neprobíhají žádné operace. V této věci se hodně angažují spotřebitelské organizace a jak ukazuje nedávná zkušenost s většinou bank, je zde ochota požadavkům spotřebitelů naslouchat.

Přenositelnost čísla pomocí registru

Občas zní i hlasy proti návrhu

"Celé je to hloupost. Domnívám se, že u nás funguje dostatečná konkurence a klient je schopen se rozhodnout, která varianta je pro něj výhodná. Jediné s čím mohu souhlasit - s jednotnou textací ´vybraných´ poplatků.

TP: Ano, člověk s dostatečnou znalostí bankovnictví si vybrat umí, ale bez znalostí a bez možnosti jednoduše si nabídky srovnat se klient ztrácí – a je jedno, jestli jde o běžný účet, pojistku nebo jakýkoliv složitější nefinanční produkt. Nezapomeňte, že naprostá většina klientů se ve finančních pojmech neorientuje.

Klient kterékoliv normální banky si ve virtuální bance (ČNB, nebo snad časem i soukromá instituce) nechá přidělit virtuální číslo účtu (tzv. "alias"). Toto číslo bude platné trvale, do smrti fyzické osoby nebo zániku právnické osoby. Zároveň klient virtuální bance sdělí, že v současnosti používá účet určitého čísla u některé normální banky. Platil by jen ten, kdo jí chce využívat. Co tomu bráni? Respektive, jsou nějaké zásadní nevýhody a podobně?

TP: Nápad zní velmi rozumně, je ale jasné, že se banky budou bránit vysokými náklady na zřízení podobného systému a případně budou tuto službu zpoplatňovat vysokými částkami. Navrhovali jsme, aby bankovní komunita spolu se spotřebitelskými organizacemi zadala analýzu přínosů a nákladů na takovýto systém, na reakci bank v tuto chvíli čekáme.
Otázkou je, jestli by měl takovýto systém vznikat v České republice nebo na evropské úrovni, protože se o přenositelnosti čísla v Evropské unii opět začíná diskutovat a bylo by zbytečné zavést nějaký národní systém a po několika málo letech jej rušit. Evropskou debatu sledujeme pozorně a tento námět budeme prezentovat.

Ceníky jsou nepřehledné a je dobré je unifikovat

TP: Nepochybuji, že stejné názvosloví položek v ceníku a stejná struktura pomohou klientům srovnat si jednotlivé nabídky. Není nic jednoduššího, než si položit vedle sebe několik ceníků a okamžitě vidět rozdíly v nabídkách. Je ale jasné, že některým bankám se nebude taková transparentnost líbit.

Balíčky a nepotřebné služby

Mnozí čtenáři jsou proti poplatkům za nevyžádané služby, měsíční výpis je názorným příkladem.

TP: Tomu naprosto rozumím, navrhujeme, aby si klient mohl vybrat (kromě papírového na konci roku) jakékoliv jiné zasílání včetně elektronického – a aby banky jednoznačně stanovily, kolik klient ušetří tím, že nebude dostávat papírové výpisy. Podobně by měla existovat pravidla pro to, aby klient nedostával nevyžádanou reklamu a podobně.

Levnější poplatky za platby státu

Požadovat po třetí osobě, aby tratila na službě poskytované jiným dvěma osobám s tím, že je to v zájmu jedné z nich, je protiprávní nesmysl, který sem i s ostatními socialistickými praktikami nepatří.

TP: Myslím, že by bylo dobré, aby banky přemýšlely nad tím, jak klienty více motivovat k využívání jejich služeb a tento návrh směřoval právě do této oblasti. Pokud banky přijdou s jinými náměty, určitě je přivítáme.

Mnoho problémů by odstranily povinné standardní kalkulačky poplatků, ať již na stránkách bank, ČNB nebo i jinde. Srovnávat by šlo několika kliknutím myší.

TP: Česká bankovní asociace přislíbila, že vypracuje návrh jednotné databáze ceníků a možností práce s nimi. Nechejme se proto překvapit, ale věřím, že alespoň toto by mohla ČBA připravit a zavést velmi rychle.

"A když už jsme u toho, tak by si MF taky mohlo zamést před vlastním prahem a zrušit všechny poplatky, které stát vybírá za každou blbinu."

TP: A také zrušit daně a vůbec… Možná se to zdá zvláštní, ale ono občas vybírání poplatků dává smysl a pomáhá snižovat celkové výdaje. Příkladem mohou být registrace investičních zprostředkovatelů na Komisi pro cenné papíry. Dokud byla registrace zdarma, pořídil si ji každý prodejce "pro strýčka Příhodu" (a navíc by to někteří používali vůči klientům jako schválení státu i pro prodej jiných produktů, ale to sem nepatří). Po zpoplatnění počet žádostí o registraci výrazně klesl, což KCP umožnilo přesunout lidi z administrativy okolo registrace na přínosnější aktivity. Kdo doopravdy registraci potřebuje, tak si ji pořídí i přes poplatek, a ti, kteří ji nepotřebují, zbytečně nezatěžují KCP.

Informační povinnost? Představa, že by banky, jejichž mluvčí dnes dementují i to, co už prasklo, objektivně informovaly státní orgán o každé stížnosti klientů, je velice naivní.

TP: Velmi záleží na tom, jak by byla povinnost stanovena. Obecně preferujeme samoregulaci, ale musí být zároveň jasné, jak samoregulační organizace kontroluje naplňování dohodnutých pravidel a musí být shoda na tom, že jde o důvěryhodný systém. Druhou variantou je státní regulace, kdy se za neplnění povinností dají uložit sankce.

 Myslíte si, že by čtenářská reforma bankovnímu systému pomohla? Líbila se vám reakce Ministerstva? S čím souhlasíte, s čím nikoli? 

Líbil se vám článek?

+4
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 28 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

18. 8. 2005 0:29, Ivo

Totožnost lze prokázat rodným listem, pasem a v USA řidičským průkazem. Občanka je typický komunistický produkt.

Zobrazit celé vlákno

+18
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

17. 8. 2005 19:06, jezevec

Pokud si myslíte, že banky své klienty o peníze PŘIPRAVUJÍ - asi jste nikdy nenahlédl do bankovnictví západně od Aše.
Mohu vás ujistit, že banky v civilizovaném světě své klienty o peníze nepřipravují - ale že jim je inteligentní správou ZHODNOCUJÍ.
Proto nepotřebují kasírovat poplatky - a většina u nás placených transakcí je ve slušné bance zdarma.
Lidí, kteří si na účet nechají poslat jen výplatu, kterou si okamžitě celou vyberou z bankomatu - je většina leda v nějaké ghettu ve kterém zřejmě bydlíte. Běžnější uživatel má na kontě rezervu ve výši několika měsíčních výplat pro případ nemoci či ztráty zaměstnání, přes banku platí inkaso, koncesionářské poplatky, dětem obědy, většina populace má stavební spoření, . . . . atd atd atd.

Navíc uvědomte si že vybírat vždy okamžitě celou výplatu je motivováno tím, že za vybrání padesátikoruny zaplatí klient prakticky stejný poplatek jako za vybrání osmi tisíc, takže za vybírání osmi tisíc po pětistovce zaplatí naprosto nesmyslnou částku. Kdyby byla taková transakce zdarma - uživatel si vybere vždy jen přesně tolik kolik potřebuje, případně zaplatí kartou, a zbytek peněz zůstane bance aby s tím hospodařila.
Samozřejmě hospodaření NErovná se nakupování státních dluhopisů a kasírování poplatků.

Zobrazit celé vlákno

-8
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (28 komentářů) příspěvků.

Hledáte nové bydlení?

Berzrealitky

Vyzkoušejte náš katalog nemovitostí, při jehož tvorbě jsme se spojili s předním českým portálem Bezrealitky.

A tohle už jste četli?

Čtenářská reforma bankovních služeb

20. 6. 2005 | Jiří Šedivý

Čtenářská reforma bankovních služeb

Před dvěma týdny jsme vás vyzvali k diskuzi o návrhu Ministerstva financí na změnu podmínek v českém bankovním sektoru. Vašich názorů a připomínek se sešlo opravdu hodně. Co tedy čtenáře... celý článek

Banky zvyšují zisky, ale zároveň i poplatky. Proč?

8. 4. 2005 | Jiří Šedivý

Banky zvyšují zisky, ale zároveň i poplatky. Proč?

Zisky tří hlavních českých bank dosáhly vloni 20 - 25 % investovaného kapitálu. Zahraniční matky mohou tedy teoreticky mít svoji investici zpět za pouhých 4 – 5 let. Banky navíc opět... celý článek

Procházka poplatkovým sadem

18. 3. 2004 | Kristýna Havligerová

Procházka poplatkovým sadem

Rozhodli jste se svěřit peníze bance? Připravte se na to, že za její služby vydáte nemalé částky. Za co všechno zaplatí klienti, kteří si u finanční instituce otevřou běžný účet a existuje... celý článek

Sazebníky bank: zpřehlednění či maskování?

16. 3. 2004 | Kristýna Havligerová

Sazebníky bank: zpřehlednění či maskování?

Chcete si porovnat poplatky za služby a produkty bank na jejich internetových stránkách? Překvapení na vás čeká v případě dvou peněžních institucí, které na webu zveřejňují pouze část... celý článek

Poplatková horská dráha

3. 2. 2004 | Kristýna Havligerová

Poplatková horská dráha

Od zdražování, které před časem ohlásila Živnostenská banka, byl na trhu poměrně klid, pomineme-li rušení poplatku za zavření účtu u některých institucí. Včera však oznámila změnu poplatků... celý článek

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.