Kdo hledá, ten možná najde, by si mohli říkat zvídaví klienti bank, kteří se rozhodnout hledat některé poplatky v sazebnících. Snaží se bankovní instituce zákazníky "oblafnout" nebo si pro ně připravily "zábavnou hru se slovy"?
Každá banka má pro některé operace svůj vlastní název. U jedné tak platí klienti za účetní položku za platební příkaz podaný na přepážce, u druhé za účetní položku písemnou předanou na přepážce (debet) a u třetí za účetní položku předanou na papírovém nosiči (ruční typování vstupních dat). Přitom se jedná o tutéž operaci. U jednoho bankovního ústavu zase platí za účetní položky na aktivní nebo pasivní straně transakce, jednoduše řečeno za to, zda transakce jde z nebo na účet majitele konta.
V případě další banky se klient může ztratit v názvech dostupných platebních karet. Co si má představit pod pojmy tuzemská unikarta nebo mezinárodní InterCard, DynamicCard či Fischer Card Plus? Jde o karty elektronické nebo embosované? Steně jsou na tom podobně znějící operace uvedené v jednom sazebníku banky, jinak zpoplatněné: rozdíl mezi operacemi nazvanými výběr a výplata z účtu uniká.
Nicneříkající názvy
Nejasnosti v názvosloví nejsou pouze v sazebnících ale podle porotců Bankovní korunovace roku všude na webu. Oldřich Kračmer z Aliatelu si například není jistý, jestli budou potenciální klienti jedné z bank hledat možnosti zhodnocení úspor pod pojmem investice. Také se mu nelíbí archaický výraz sazebník, který by nahradil poplatky nebo něčím vstřícnějším. |
Názvy některých operací nemusí být klientům jasné. Co například znamená "smluvní pokuta za porušení smlouvy"?. Domluví se snad klient předem na bankou určené částce? Na klientské telefonní lince dané banky jsme se dozvěděli, že jde o "pokutu" za neplacení splátek za mobilní telefon. Klienti si totiž mohou při zřízení mobilního bankovnictví u jednoho z účtů přes banku koupit telefon na splátky. Koho by to ovšem napadlo?
Zúčtování účetní položky vzniklé z hladkých plateb se nemusí zdát záludné. Jak má ale zákazník vědět, co to jsou hladké platby! Ztratit se v pojmech je jednoduché a na to možná banky sází. Zákazníci to vzdají a po cenách dál nepátrají.
Klienty, které by i nadále poplatky zajímaly, mohou zavolat na zelenou linku banky. Může se jim ale stát, že se o některých cenách stejně nedoví. Sami pracovníci call center totiž v sazebnících tápají. Samozřejmě to platí pouze individuálně, záleží na tom, na koho volající zrovna narazí. A také, pro zvídavce je těžké zeptat se na poplatek, o kterém ani neví, a tak některé ceny zůstanou klientům bank i nadále skryty...
Pokud mají zákazníci běžný účet, kreditní kartu, úvěr nebo jiný produkt pouze u jedné banky, mají šanci naučit se v sazebníku hledat. Pokud si však jednotlivé produkty pořídili u více finančních ústavů, lehce se v odlišné bankovní hantýrce ztratí.
Neměla by se například Česká bankovní asociace snažit, aby se termíny v zájmu klientů sjednotily? Jenže členy asociace jsou právě finanční instituce a podle slov jejich zástupců žádná podobná snaha neexistuje. Nedokáží si prý totiž představit, jak by se na něčem podobném domlouvali.
Hledali jste poplatky v sazebnících bank? Našli jste onu informaci? Vyznáte se v pojmech sazebníků?