Zahraniční platby? Složitý a drahý špás!

Zadávání běžných platebních příkazů v rámci banky a do jiných bank v ČR je pro většinu z nás věcí jednoduchou a bezproblémovou. Naproti tomu převod peněz na účet u banky v zahraničí může představovat téměř noční můru, alespoň pro ty méně zběhlé z nás. Dokonce i někteří přepážkoví pracovníci v tom mají pěkný "hokej". A cena? Zahoďte mince, na řadu přicházejí bankovky a vyšší nominále.

Hlavní téma: za kolik

Alfou a omegou a zároveň kamenem úrazu je cena převodu peněz do zahraničí. "To vám nemůžeme říct, to se uvidí až zpětně," tak nejčastěji reagují přepážkoví bankéři. A mají pravdu. Poplatků u zahraničních převodů je totiž několik. Tím prvním je "desátek", o který si řekne vaše banka. Obvykle je to jedno procento z částky, vždy je dáno i absolutní minimum (viz tabulka). Druhou skupinou poplatků jsou výlohy všech bank zapojených do řetězce, kterým platba projde (viz graf v druhé části článku). Opět můžeme počítat se zhruba jedním procentem z výše převáděné částky. Logicky pak vyplývá, že výše celkového poplatku roste s počtem zapojených bank. A konečně čím více korespondenčních partnerů má vaše banka, tím větší šance, že bude výsledný poplatek nižší.

V platebním příkazu odesílatel označí, zda jej chce zadat s tzv. dispozicí BEN, OUR nebo SHARE. Zadáte-li BEN, platí veškeré bankovní poplatky příjemce platby, z vašeho účtu se odečte jen částka převodu. Naopak volba OUR znamená, že všechny poplatky zaplatíme my (tedy odesílatel). SHARE je střední varianta – odesílatel platí jen poplatek své bance, výlohy všech zapojených korespondenčních bank včetně banky příjemce sníží příchozí platbu pro vašeho partnera. Pokud tedy posíláte peníze do zahraničí a chcete, aby vašemu partnerovi dorazila celá částka, zadejte volbu OUR. V obou zbylých případech přijde příjemce o část převáděné částky, která zůstane bankám na poplatcích.

Stále nevíte za kolik? Tak to je naprosto normální, předem vám v bance neřeknou, do jaké výše se mohou celkové výlohy vyšplhat. Známý je samozřejmě poplatek vaší banky (viz tabulka), počet bank v "řetězci" platby a jejich výlohy se dozvíte až zpětně, zhruba po měsíci. Banka vám je, v případě volby dispozice OUR, dodatečně strhne z účtu. Odlišný způsob zvolily dvě banky. ČSOB (profil, názory) od vás vedle standardního poplatku zinkasuje nevratnou zálohu tisíc korun, ovšem jen u příkazů neklientů banky, zadaných složením hotovosti na přepážce. Celkem by vás takový převod částky 500 EUR přišel na 1 500 korun, tedy zhruba deset procent z částky. Převody z účtu řeší banka "standardně" pozdějším doúčtováním poplatku. S fixním částkou, sloužící k úhradě výloh zahraničních bank (opět jen pro dispozice OUR) se setkáte ještě v Komerční bance (profil, názory), a to ve výši 600 korun. 
 

O příjemci musíte vědět "téměř všechno"

Základem úspěchu převodu peněz do zahraničí je vyplnit platební příkaz správně a hlavně úplně. Nestačí vám znát jen číslo účtu příjemce, ale také jeho přesný název (například jméno firmy) a adresu, kterou uvedl své bance. K tomu je třeba uvést i banku příjemce, a to buď názvem a sídlem, anebo tzv. SWIFTovým kódem (viz box na konci článku). Důvodem je to, že čísla účtů na celém světě nejsou tvořena jednotným standardem. V rámci zemí Evropské unie však existuje standardizace v podobě čísla IBAN – viz box na konci článku.

Dále je nutné uvést částku a měnu převodu, včetně vyjádření slovy. Tady většina přepážkových pracovníků připomíná, že je nutné částky vypisovat buď v jazyce země, kam platba směřuje, anebo v angličtině. Pokud s tím má klient problém, bankéř mu může pomoci, ovšem do příkazu smí psát jen klient! Na rozdíl od vnitrostátních převodů se do příkazu povinně píše i účel úhrady, a to slovně. Jednou z posledních položek je volba, kdo bude platit bankovní výlohy spojené s daným převodem (tzv. dispozice - BEN/OUR/SHARE). Mezi doplňkové údaje patří číselné označení platebního titulu (analogie účelu úhrady), kód země či údaje o doručení potvrzení provedení platby (například faxem).

Banky samozřejmě nejsou jedinou alternativou pro platby do zahraničí. Lze využít také služeb České pošty, tady se ovšem připravte až na šestitýdenní lhůtu pro provedení převodu. Oproti bankám, které to zvládnou za zhruba tři pracovní dny až jeden týden, je to opravdu hodně. Na druhou stranu ale ušetříte na poplatku, pošta si u mezinárodní poštovní poukázky typu hotovost-účet řekne o padesátikorunu, v případě eurožira (použitelné jen pro některé země) s "dodací lhůtou" zhruba jeden týden a částce deseti tisíc zaplatíte 250 korun. Dáte přednost ceně, anebo bankovní rychlosti?

Už jste někdy převáděli peníze do zahraničí? Na kolik vás přišly poplatky? Nastaly při převodu nějaké problémy? Těšíme se na váš příspěvek do diskuse!