Jak se HVB (ne)mění

Uzavřením fúze HypoVereinsbank a BankAustria/Creditanstalt vstoupila evropská bankovní skupina HVB Group do další fáze vývoje. Nyní se budou realizovat synergie, které byly motivem fúze, a které vyplynou z propojení korporátních a retailových aktivit. Skupina pro tento rok vyhlásila transformační program, jehož cílem je hlubší integrace jednotlivých součástí koncernu a od nehož si slibuje především snížení nákladů a zvýšení zisku. Po zkušenosti s problematickými podnikovými úvěry v Německu chce skupina posílit aktivity v oblasti privátního bankovnictví a dále se zaměřit na "růstový region" střední a východní Evropy. Ten je vedle Německa a Rakouska jedním z klíčových trhů skupiny, do budoucna možná nejperspektivnějším.

V české dceři HVB Bank Czech Republic (profil, názory) se kvůli tomu začátkem února vystřídalo vedení. Do čela představenstva a křesla výkonného ředitele zasedl někdejší pracovník londýnské Živnobanky David Grund. Nahradil tak dosavadního ředitele Karla Kratinu, který se v otázce dalšího směřování bankovního ústavu nepohodl s rakouským vlastníkem, finančním ústavem Bank Austria Creditanstalt. Příčinou sporu byl Kratinův důraz na korporátní klientelu, kterou za svého působení v bance úspěšně rozvinul, zatímco BA/CA viděla a vidí potenciál především v produktech retailového (drobného) bankovnictví. Pravdou je, že posun k retailovým produktům se bance osvědčil, když se na trhu vcelku úspěšně prosadily produkty jako kreditní karty (Maxim), hypoteční úvěr (Majordomus), hypoteční zástavní listy či dluhopis s nulovým kupónem (Zerobond).

Nyní plánuje tato dle bilanční sumy čtvrtá největší banka v ČR své retailové aktivity posílit. Zaměřit se chce zejména na kreditní karty, spotřebitelské úvěry, hypoteční financování (kde, jak sama uvádí, zaostala za dynamikou trendu) a investiční produkty. Kromě toho chce zlepšit jednotlivé prodejní kanály - například zavést GSM banking a představit síť mobilních bankovních poradců vybavených automobilem, notebookem a telefonem, dojíždějících za klienty. Spíše než o rozšíření portfolia produktů tedy půjde o zkvalitnění stávajících služeb s uplatněním křížového prodeje produktů jednotlivých subjektů začleněných ve skupině HVB. Sem patří například HYPO stavební spořitelna (profil, názory, koupit), pojišťovna Kooperativa (profil, názory), leasingové společnosti CAC Leasing  (profil, názory) (nyní podíl 50 %, probíhají jednání s KB o koupi zbývajícího podílu) a HVB Leasing nebo investičně-bankovní společnost CA IB.

Rozhodně se však česká HVB Bank nechystá k přeměně na banku oslovující širokou klientelu, byť se díky některým produktům přístupným i pro klienty, kteří  nemají v bance účet (např. držitele kreditních karet, majitele Zerobondů) posunula do širšího segmentu.  Stále si tak hodlá zachovat status banky pro vyšší střední třídu, segment označovaný jako „mass affluent“ (bohatá masa). Tomu odpovídá i plánovaný nárůst počtu retailových klientů do konce roku 2003 o 30 tisíc na konečných 110 tisíc, což z této banky činí do značné míry finačních ústav pro "horních 100 tisíc".
Jedním z důvodů, kterým zástupci banky argumentují proti zásadnímu rozšíření klientské základny, je nízký počet poboček a vyšší nákladovost spojená s poskytováním služeb jejich prostřednictvím. Tento argument však není úplně relevantní, protože většinu retailových aktivit lze řešit formou přímých kanálů (např. internetu) a ani udržování sítě mobilních poradců nebude levnou záležitostí. Nicméně uvedená strategie zapadá do celkového konceptu HVB Group, která je univerzální bankou pro středně velkou firemní a movitější privátní klientelu. Jak se tedy zdá, česká HVB pouze zkvalitní stávající služby, ale povahou a zaměřením se víceméně nezmění.

Jakou strategii byste HVB Bank doporučili vy? Myslíte, že jí ta stávající pomůže k vyššímu zisku a dalším klientům? Podělte se o své názory v naší diskusi.