Rakousko je z hlediska poplatků za bankovní služby jednoznačně nejlevnější zemí Evropské unie. Dokládají to četné studie poradenských firem, podle nichž jsou rakouské banky zhruba o třetinu levnější než banky v Německu a dokonce o dvě třetiny levnější než banky v Itálii. Roční vedení žirového konta spojeného s dalšími produkty vyjde například u Erste Bank na 1080 Kč (36 EUR), přičemž v ceně jsou zahrnuty poplatky za vedení účtu a vystavení platební karty, veškeré provedené transakce včetně transakcí v samoobslužné zóně i transakcí provedených přímými kanály (internetbanking, GSMbanking a phonebanking). Klienti tak hradí jen poplatky za operace na pobočce (15 Kč) a za výběry hotovosti na přepážce (30 Kč).
Cena za bankovní služby v Rakousku přitom často nepokrývá náklady s tím spojené, přestože investice do růstu kvality těchto služeb trvale rostou. Podle tiskové mluvčí Erste Bank Hany Cygonkové počítají rakouské banky u cenových kalkulací služeb spojených s žirovými účty se zhruba 30% ztrátou. Pro rakouské banky nejsou příznivé ani nízké rozdíly mezi úrokovými sazbami z vkladů a z úvěrů, tzv. úrokové marže, z nichž banky hradí velkou část svých nákladů a vytvářejí zisk. V Rakousku činí úrokové marže 1,5 %, zatímco například v Německu přes 2 %, ve Velké Británii 4 % a v Maďarsku u největší spořitelny s dominantním postavením na trhu, OTP, dokonce 4,7 %.
"Netržně" tržní konkurence
Prvním důvodem výrazně nižších poplatků a úrokových marží rakouských bank je vysoký počet vzájemně si konkurujících subjektů. V současnosti existuje v Rakousku přes 900 nezávislých bank s celkovými aktivy kolem 600 mld. EUR. Sem patří spořitelny (Sparkassen), agrární úvěrová družstva (Raiffeisenbanken), zemské hypoteční banky (Landes-Hypothekenbanken), komerční úvěrové družstevní záložny (Volksbanken), komerční banky (Aktienbanken und Bankiers), specializované banky (Sonderbanken) a stavební spořitelny (Bausparkassen).
Polovina celkových aktiv bank je přitom spravována subjekty, které původně nebyly zřízeny za účelem dosahování zisku a jejich akcie nejsou ani kótovány na burze. To se týká především lokálních a regionálních družstevních bank a záložen, které vznikly s cílem financovat zemědělství a obchod. Tyto instituce nemusejí pravidelně vykazovat zisky či vyplácet dividendy, ani se starat o růst své tržní hodnoty. Svou úspěšnost v minulosti prokazovaly především růstem tržního podílu, kterého dosahovaly prakticky dumpingovou poplatkovou politikou. To neustále vytvářelo a vytváří tlak na ziskově orientované banky, které se svou poplatkovou politikou "netržně" orientovaným bankám musí přizpůsobit.
Ušetřit a expandovat = přežít
Východiska z této situace hledají rakouské banky především ve dvou směrech. Tím prvním jsou úspory a sdílení investičních nákladů. V současnosti se například rakouské banky snaží vyvinout společný platební systém, který by výrazně zjednodušil a zlevnil vnitrozemský platební styk. Doposud totiž v Rakousku neexistuje vypořádání bankovních operací centrální bankou, tak jako je tomu například v České republice, ale vypořádání provádějí jednotlivé banky na regionální úrovni. Zato bankomatová síť, která je taktéž výsledkem společného úsilí bank, funguje v Rakousku velmi dobře. Klientům nejsou například při výběrech z automatů účtovány poplatky za vlastní výběr, ale pouze poplatky za zaúčtování bankovní operace. Stejně jako ve zbylé části Evropy, tak i v Rakousku je potom významným trendem sledujícím úsporu nákladů přesun k internetovému bankovnictví, které vyvolává pouze desetinové náklady v porovnání se službami u bankovní přepážky. Banky se proto snaží nasměrovat klienty k tomu, aby opakující se transakce vyřizovali automatickými převody a na sofistikovanější bankovní služby kontaktovali svého osobního poradce.
Druhým východiskem, tentokráte s cílem zvýšit příjmy, je pro rakouské banky expanze na jiné trhy. V posledních letech přijaly banky v Rakousku strategii růstu na trhu střední a východní Evropy, který má být v příštích deseti letech po jihovýchodní Asii nejrychleji rostoucím regionem světa. Již dnes se tento region vyznačuje kvalifikovanou a přitom méně nákladnou pracovní silou, solidní kupní silou obyvatelstva a značnou investiční aktivitou. Oproti zemím západní Evropy jsou zde také vyšší úrokové marže, vyšší poplatky za bankovní služby a díky tomu i poměrně vysoká návratnost investovaného kapitálu (kolem 15-20 % ročně). Strategii růstu v zemích střední a východní Evropy přijaly všechny významné rakouské finanční skupiny jako Erste Bank, Raiffeisenbank či Volksbank a úspěšně tak využily jedné z podnikatelských příležitostí, které tento region nabízí.
Myslíte si, že lednovým zdražením bankovních služeb se zahraniční vlastníci snaží kompenzovat ztrátové operace v zahraničí, nebo jde o nutný následek investic do rozvíjejích se trhů? Nebojte se přispět do diskuse.
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
29. 1. 2003 11:11
1. Koukám, že jsou tady zase všichni strašně chytří... Nedivím se bankám, že chtějí dosahovat zisku, je to jejich podnikání. Pokud chcete do někoho rejpat za krvavé poplatky, vyberte si např. mobilní operátory, tam je míra zisku větší než u bank (a málokomu to vadí).
2. Podle mě není dobré, když banky banky dotují běžné účty, jak píše autor. Nelze něco dlouhodobě prodávat se ztrátou.
3. Pokud toužíte po výhodách rakouského bankovního kapitalismu, zřiďte si účet u Waldviertel Sparkasse. Má pobočky např. v Jindřichově Hradci nebo v Dačicích. Slyšel jsem (bez záruky), že Waldviertel Sparkasse patří v Rakousku sama sobě (firma sama vlastní všechny své akcie), takže se opravdu neorientuje na zisk. Na jindřichohradecku u ní má účet celkem hodně lidí právě kvůli nižším poplatkům
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
31. 1. 2003 14:12, nejdu
Ne o peníze nejde! Banky zdražují, aby mohly:
1. přilákat větší počet střadatelů než má konkurence
2. získat kvalifikovanější odborníky než má konkurence
3. půjčit peníze více lidem a za výhodnějších podmínek než konkurence
Tak to je asi sen, a potom se člověk probere a zjistí, že:
1. do banky se nemá chodit (, a proto se zvedají poplatky)
2. banky propouští (klid, zatím ještě mají zaměstnance)
3. po přinesení tisíce a jednoho potvrzení Vám nepůjčí (anebo ano, a Vy to pak musíte pod hrozbou nepříjemných sankcí zaplatit)
Jenže co mám dělat já, když chci jednou měsíčně dostat výplatu na účet, učinit jeden výběr v hotovosti a poslat pět příkazů??????????????????????? ?????????????????????
V diskuzi je celkem (22 komentářů) příspěvků.