Letos se na tuzemském internetovém trhu zrodilo několik nových způsobů placení za zboží a služby. Pro zákazníky jsou alternativou placení na dobírku a obchodníkům šetří poplatky, které musí odvádět za každou platbu kartou. Nejprve se v dubnu objevila platební peněženka PaySecod Poštovní spořitelnya ČSOB. Za pár měsíců následoval nový platební systém superCash společnosti Sazka a nedávno i platební brána mBank s názvem mPenize.
Řada expertů nedávala systému PaySec ze začátku moc šancí. Nyní ho využívají desítky tisíc klientů, tvrdí Poštovní spořitelna. Průměrná částka, kterou uživatelé pomocí systému PaySec převádí, je podle Denisy Salátkové z Poštovní spořitelny více než dvě stě korun. Platební systém PaySec byl přitom primárně cílený spíše na částky v řádu jednotek korun, takzvané mikroplatby. Tedy placení malých částek na internetu například za písničky, jízdenky či hry, které zpravidla nelze zaplatit kartou a při platbě prostřednictvím SMS vycházejí zbytečně draho.
Zřizovatelé nového systému sice tvrdili, že přes PaySec se dají platit i vysoké částky. Někteří experti ovšem nevěří, že si lidé budou chtít na relativně anonymní účet PaySec(umožňuje platby jen pod přezdívkou) posílat vysoké sumy, aby mohli na internetu platit za dražší zboží či služby.
Oproti platebním branám bank (jako měla například eBanka – dnes Raiffeisenbank- a nově mBank), které umožňují platbu přímo z účtu klienta na účet obchodníka, je účet v systému Paysec třeba nejprve „nabít“ penězi, aby se z něj dalo na internetu platit. Z běžného účtu je převod peněz nyní zdarma. Za nabití platební kartou ale uživatel konta platí dvě procenta z nabíjené částky. Kdo by chtěl přes PaySec zaplatit třeba ledničku či letenky za 15 tisíc korun, zaplatil by poplatek 300 korun. Platit za drahé zboží kartou je proto zákazníka internetového obchodu výhodnější.
Placení prostřednictvím PaySec se ovšem vyplatí obchodníkům. Na rozdíl od plateb kartou, platí za transakce jen minimální poplatky. Kvůli nim nabízí placení kartou stále poměrně málo internetových obchodů. Na přístup banksi stěžuje například Dan Haller, marketingový manažer společnosti Nemo&Selecta, jednoho z největších tuzemských prodejců letenek: „ Bankychtějí opravdu neuvěřitelně vysoké poplatky za platby kartou, a když máme navíc za platby letenek přes internet jen minimální servisní poplatek, dostáváme se pak do mínusu, což se nám logicky nevyplatí,“ vysvětluje Haller důvody, kvůli nimž se prý rozhodli pro platební systém PaySec. Nikdo jim prý dosud nenabídl levnější platební systém než tato peněženka.
Kolik lidí si opravdu troufne posílat vysoké částky přes PaySec obchodníci i Poštovní spořitelna zatím tají. Letenky u Nemo&Selecta měsíčně PaySecem zaplatí prý minimálně několik desítek klientů a toto číslo se podle Hallera stále zvyšuje. Průměrná objednávka placená z účtu PaySec se v internetovém obchodním domě Patro.cz podle jeho ředitele Martina Šuby pohybuje kolem patnácti set korun.
Na stránkách Zlato-stribro.cz klienti platí za klenoty přes PaySec v průměru čtyři tisíce korun. Za šperky zde ale takto platí zatím jen tři procenta nakupujících, potvrzuje produktový manager obchodu Jindřich Pekař. Jiné oslovené obchody zatím hlásí jen minimální zájem o platby přes nový platební systém. Jeden z obchodníků připouští, že zatím žádný přínos ve zřízení systému Paysec nevidí, protože u něj platilo jen pár klientů, ačkoli systém nabízí už téměř od začátku jeho existence. Očekával prý přitom stejný boom jako byl v zahraničí u PayPalu. Část největších obchodů si nový systém zřídilo především jako doplněk dřívějších platebních možností. Tedy tak, aby si jejich klienti mohli vybrat ze všech možností, které jsou zatím v Česku pro internetové platby dostupné.
Poštovní spořitelnaspolu s ČSOBuvádí zatím 120 nasmlouvaných internetových obchodů a do konce roku jich plánuje mít podle dosavadního zhruba 200, což je prý více než se letos očekávalo.
Myslíte, že platební systémy typu Paysec mají v Česku budoucnost? Které platební systémy pro internetové platby na českých webech jsou podle vás nejlepší? Podělte se o názor.
Sdílejte článek, než ho smažem