Banky mají problémy se spolehlivostí. Stále se objevují nové případy poškození klientů z důvodu selhání spolehlivosti a funkčnosti bankovní služeb. Rostoucí výnosy z bankovních poplatků, které banky slíbily investovat do svých služeb, evidentně nepomáhají.
Nedávno například Komerční banka poslala peníze dvakrát, i když klientům je strhla pouze jednou, což je ta lepší varianta. Objevily se však i případy, kdy banka naopak strhávala z účtu klienta neoprávněně jednu částku dvakrát. Nedávným do očí bijícím případem bylo, když banky poškodily své klienty tím, že do bankovního registru dlužníků odeslaly informace z neaktivovaných kreditních karet, které jejich klienti ani nemuseli využít. Přesto se objevili mezi dlužníky.
Letos vyhrál v anketě o nejabsurdnější bankovní poplatek, poplatek za výběr z bankomatu vlastní banky.
Zatím poslední průšvih byl dvouhodinový totální výpadek celého systému České spořitelny, který na poměrně dlouhou dobu ochromil své klienty v zemi. Vzhledem k tomu, že zákazníkem banky je každý druhý Čech, dotknul se výpadek velké části obyvatel.
Jak výpadek banka vysvětlila? V centru IT České spořitelny vypadl elektrický proud, což je zřejmě chyba jednotlivce. Kterého a jaká chyba to způsobila, už se zřejmě nedozvíme. Skutečností však je, že masivní výpadek téměř všech služeb banky nezpůsobil škody pouze jí, ale především jejím klientům.
Další skutečností je fakt, že se banka neodhodlá udělat významný a slušný krok, kterým by bylo odpuštění alespoň části bankovních poplatků za uvedený měsíc. Bylo by to fér, když služby nefungují tak, jak mají, a doplácejí na to klienti. Stačí si představit třeba trapnou situaci, kdy se snažíte v hypermarketu zaplatit za nákup, hotovost nemáte a karta nefunguje. Prostě máte smůlu.
Zajímavé bude, jak banky vysvětlí, kam šly desítky miliard korun z bankovních poplatků, ze kterých banky měly dle svého vyjádření platit investice do služeb a jejich spolehlivosti. Spolehlivosti se však nedaří dosáhnout a ze současného stavu by si klienti mohli odvodit, že jejich vysoké platby bankovních poplatků jsou využívány neefektivně. Akcionáři bank se však už nyní těší na tučné dividendy, které díky úrokovým sazbám, ale též bankovním poplatkům dosáhnou tento rok mnoha miliard korun.
Autor je redaktor serveru www.bankovnipoplatky.com.
Souhlasíte s názorem, že by banky měly při výpadcích svých počítačů, vracet klientů část poplatků?
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
13. 8. 2007 15:23
Které zahraničí máte na mysli? Na západě se žádné poplatky, obdobné těm naším neplatí (polatek za vedení účtů, za výběr hotovosti - z bankomatu u vl. banky...). U nás je pro vaši zájímavost 1/3 zisku tvořena bankovními poplatky. To jen tak, pro info.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
10. 8. 2007 9:56, Mayha
Dřív, když došlo v výpadku, řešila problém s nákupem na pásu a prázdnou kešení embosovaná karta. Prostě si pokladní zavolala bábu s žehličkou a bylo. Ale jak jsou na tom dnešní embosované karty s čipem? Je stále dovoleno použít žehličku (pardon, imprinter) nebo je ten reliéf na kartách už jen pro srandu králíkům?
V diskuzi je celkem (21 komentářů) příspěvků.