V poslední dekádě se vyspělým trhům příliš nedaří. Hodnota amerického akciového indexu S&P500 klesla mezi srpnem 2000 a 2010 z 1506 na 1079 bodu, tedy o 28 procent. Japonský NIKKEI 225 ztratil za posledních 10 let 45,3 procenta, evropský EURO STOXX 50 dokonce 49 procent. Rozvíjející se trhy v tomto období naopak výrazně posílily. Například čínský index SSE 180 šanghajské burzy v poslední dekádě vzrostl o 90 procent, indikátor S&P CNX NIFTY, který tvoří 50 předních indických firem, dokonce o 327 procent. Podívejte se, jak vidí problematiku vyspělé versus rozvinuté trhy v 20tiletém investičním horizontu pět českých investičních odborníků.
Jan Traxler (FINEZ)
„ Dlouhodobé portfolioby mělo vždy obsahovat akciez rozvinutých i rozvíjejících se trhů. Akciím emerging markets v čele s BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína) dávám v portfoliích klientů zpravidla třetinový až poloviční podíl. Chce-li mít investor z akcií pasivní příjem, pak dáváme větší váhu akciím velkých evropských firem se stabilními tržbami a vysokým dividendovým výnosem. Pokud chce maximalizovat dlouhodobý růst, třeba pravidelnými investicemi, dáváme větší váhu růstovým akciím emerging a frontier markets.“
Největší dlouhodobý potenciál mají podle Traxlera Brazílie, Indie a Indonésie. Za velmi perspektivní pokládá i některé frontier markets, například Ghanu či Keňu.
Jan Mynář (SOPHIA Finance)
„Při takto dlouhém horizontu je třeba sledovat ty nejfundamentálnější faktory daných ekonomik. Demografické složení obyvatel favorizuje rozvojové země. Ohromná pracovní síla a investice do vzdělání budou pro ně hlavní hybnou silou. V jejich prospěch hraje i nízký dluh. Obrovské zadluženízápadních ekonomik bude mít za důsledek vyšší daně a bude brzdit jejich ekonomický růst. Rozvojové země jsou naopak věřitel, jejich schodky jsou násobně nižší než u zemí vyspělých a budou se těšit levnějším prostředkům. Nový dluh nebude působit jako brzda, nýbrž jako palivo pro další růst.
Rozvojové země mají také ohromný prostor ke zlepšení v sektoru služeb, infrastruktuře atp. Hodně ale bude záležet na uspořádání světa během několika příštích let, které bude pro vyspělé země naprosto klíčové vzhledem k udržitelnosti současného nebezpečně narůstajícího dluhu. Při výrazných problémech je velmi pravděpodobné, že jedna skupina stáhne druhou s sebou. Neplatí také, že jsou všechny rozvojové země stejné. Pečlivý výběr bude, jako u jednotlivých akcií, zárukou dlouhodobého úspěchu a aktivní řízení přinese nadvýkonnost oproti trhu.“
„ Mezi naše favority patří hlavně Indie, Indonésie či Chile.“
Petr Šimčák (Pioneer Investments)
„Neutrální alokaceje 88 procent developed (vyspělé) a 12 procent emerging (rozvojové) trhy. Osobně bych preferoval převážit emerging trhy, a to dvojím způsobem. Buď nákupem akcií velkých blue chips firem rozvinutých zemí (menší politické riziko, likvidita), které mají významnou část tržeb z rozvíjejících se zemí. Nebo převážením emerging trhů proti neutrální alokaci. Ale trochu bych se bál radikálnějších řešení. Na horizontu cca 20 let považuji za nejdůležitější diverzifikaci a nikoliv angažmá na trzích, které dnes vypadají slibně. Pokud bych využil fondy, hledal bych takové, jejichž alokace se může v rámci rozumných limitů (ne příliš volných ani svázaných) přizpůsobit aktuální situaci.
Jan Vedral (Conseq Investment Management)
"Doporučovali bychom investovat cca 65-75 procent na vyspělých trzích včetně vyspělých trhů Asie (Jižní Korea, Hongkong, Tchaj-wan) a Nové Evropy (CEE4) a 25-35 procent na rozvíjejících se trzích. Je si ale třeba uvědomit, že některé z dnešních rozvíjejících se zemí se během příštích 20 let dostanou mezi vyspělé.
Přestože souhlasíme s převládajícím názorem, že hospodářský růst rozvíjejících se zemí bude v následujícím období výrazně vyšší než ve vyspělém světě, rozhodně nedoporučujeme investovat vše do akcií rozvíjejících se trhů. To s sebou nese vyšší rizika – politickou nestabilitu, ochrana minoritních akcionářů je mnohdy daleko slabší než na Západě. Finanční trhy jsou obvykle méně likvidní a mělké, chování investorů méně předvídatelné, což implikuje vyšší volatilitu.“
„ Mnoho firem, jejichž akcie se obchodují na vyspělých trzích, ale podniká globálně, takže se podílejí na růstu rozvíjejících se zemí, jak na rostoucích tržbách, realizovaných v těchto zemích, tak na využití nižších výrobních nákladů.“
Jan Maňák (BNP Paribas)
„Dlouhodobě bych preferoval smíšenou investici, oproti celkové tržní kapitalizaci bych ale určitě nadvážil aktiva z rozvíjejících se ekonomik. Týká se to dluhopisůi akcií, ale i komodit, což je silné téma rozvíjejícího se světa (EM). Rozvinuté ekonomiky dlouhodobě rostou pomaleji a mají cca dvakrát vyšší zadlužení. Pokud něco pomůže předejít scénáři W, je to právě silný růst zemí EM. I přes nižší zadlužení nesou tamní vládní dluhopisy zajímavější výnosy, než aktuálně vládní dluhopisy USA, Německa či Japonska. Tak tomu asi nebude vždy. I ve střednědobém pohledu bude rozvinutý svět řešit dilema, jak udržet alespoň nízký růst a přiměřené zadlužení.
Těžiště ekonomického života se pomalu posouvá do rozvíjejícího se světa. Většině těchto zemí svědčí i příznivé demografické trendy (mladé obyvatelstvo, tedy dostatek pracovních sil s nízkou penetrací u základních služeb a zboží). To snižuje jejich závislost na vývozu do vyspělých zemí. Úrokové sazbyjsou relativně vysoké proti hlavním měnám a to svědčí místním měnám. Jestliže akcie rozvíjejících se ekonomik měly v minulosti vyšší volatilitu (riziko), nedávná finanční krize volatilitu akciových trhů v obou oblastech srovnala. Podíl akcií EM na indexu MSCI World vzrostl od roku 2001 z 5 na 12 procent a dál poroste. „
„Proto silně preferuji nadvážení aktiv rozvíjejícího se světa, včetně komodit. I pro rozvinutý svět doporučuji se zaměřit na společnosti, které generují významnou část tržeb jinde, protože tamní trhy jsou nasycené. Vyvážené portoflio by však mělo obsahovat komponenty z obou světů.“
Sázet na jediný trh je tedy podle oslovených odborníků, velmi riskantní. Méně jednotní jsou v tom, jakou rozdělit portfolio mezi vyspělé a rozvíjející se země. Jan Vedral z firmy Conseq by větší část portfolia investoval na vyspělých trzích. Ostatní experti spíše preferují rozvíjející se trhy. Shodně upozorňují, že velmi výhodným způsobem, jak využít růst rozvojových zemí s relativně nižším rizikem, je zaměřit se na akcie firem z vyspělých trhů, které značnou část prodeje realizují právě v rozvojových zemích. Největší potenciál růstu by podle nich měly mít Indie, Indonésie a Brazílie.
Sdílejte článek, než ho smažem