Co chce Evropa vlastně zakázat, když jde proti nahým prodejům

Petr Žabža | rubrika: Sloupek | 24. 6. 2010
Co chce Evropa vlastně zakázat, když jde proti nahým prodejům
Před jsem vyjádřil skepsi nad úmyslem Evropské unie regulovat tržní praxi, nazývanou „nahé“ nebo také „nekryté“ krátké prodeje. Protože terminologie někdy dokáže být velmi zavádějící, vyplatí se určitě malé opakování.

Klasická „krátká“ pozice nastává v okamžiku, kdy investor spekuluje nikoliv na růst ceny daného aktiva, ale na její pokles. V takové situaci spekulant předmětné aktivum prodává a doufá, že jej v budoucnu dokoupí levněji s tím, že pozitivní rozdíl mezi prodejní cenou a cenou dokoupení bude (po odečtení nákladů) jeho ziskem. Vzhledem k tomu, že v okamžiku prodeje spekulant dané aktivum nevlastní a přesto musí dostát závazku kupujícímu toto aktivum dodat, jeho obchodník mu musí současně zajistit jejich půjčku. Sekvence kroků je tedy následující: zajištění půjčky cenného papíru – prodej cenného papíru na trhu – vypořádání prodeje dodáním vypůjčených cenných papírů – dokoupení cenných papírů na trhu (nejlépe za cenu nižší, než byl původní prodej) – vypořádání nákupu – ukončení půjčky a vrácení vypůjčených cenných papírů. Časové období mezi „krátkým“ prodejem a uzavřením takovéto pozice může být několik dní, ale i týdnů. Pokud všechno vychází tak, jak si spekulant naplánoval, na konci takovéto operace jej opravdu čeká finanční zisk.

Krátké pozice však mají oproti pozici dlouhé několik úskalí:

  • Zatímco koupit dané aktivum lze téměř vždy, půjčit si jej a následně prodat „nakrátko“ není vždy možné a proto nelze uplatnit tuto strategii u všech aktiv resp. na všech trzích.
  • Krátké pozice jsou z pohledu emocionálního zatížení spekulanta mnohem náročnější, než pozice dlouhé. V případě dlouhé pozice, která se vyvíjí nepříznivým směrem, lze pozici „vysedět“ a doufat, že se trend otočí a cena aktiva začne opět stoupat. Výše uvedené neplatí úplně v okamžiku, kdy spekulant pracuje s vypůjčenými penězi a klesá mu v případě prudkého oslabení trhů finanční krytí – tuto variantu však prozatím nechme stranou. Navíc, finanční ztráta z dlouhé pozice je de facto omezena výší prvotní investice – cena akcie pod nulu jít nemůže. V případě pozice krátké je však spekulant svírán dvojitými kleštěmi: a) půjčka cenných papírů je obvykle z pohledu trvání časově omezena a pokud tuto půjčku nelze prodloužit, spekulant se může dostat do situace „nuceného kupce“, b) potenciální ztráta není oproti dlouhé pozici omezena. Cena akcie může teoreticky růst donekonečna a ztráta z krátké pozice se tak může neomezeně navyšovat. Jistě, i v tomto případě nejspíše zafungují „záchranné brzdy“ a pozice bude automaticky (či nuceně) uzavřena, ale riziko tohoto vývoje nulové není.

Naproti tomu tzv. „nahé“ krátké prodeje ve své sekvenci přeskakují jednu velmi důležitou kapitolu – zajištění půjčky předmětného aktiva. Ve své podstatě to znamená, že spekulant prodává aktivum které nemá a neřeší, kde a zda vůbec si ho lze půjčit. V takovéto situaci dojde ke kolapsu vypořádání takovéto transakce a kupující prostě nic nedostane. Obvykle se čeká několik dní, zda si prodávající půjčku zařídí nebo v mezidobí prodané akcie nedokoupí zpět, pak případně dochází k nucenému uzavření pozice formou tzv. intervenčního nákupu. Ten s sebou často nese vyšší než tržní ceny plus dodatečné penále pro „neposlušného“ spekulanta.

Motivem pro takovéto nekryté krátké prodeje jsou obvykle a) nemožnost zajistit půjčku daného aktiva nebo b) náklady spojené s půjčkou v porovnání s potenciálním penále za pozdní dodání cenných papírů. Čím dražší je půjčka cenných papírů nebo čím těžší je možnost si je vůbec půjčit, tím vyšší motivaci mohou spekulanti mít pro otevření „nekryté“ krátké pozice. Dlužno dodat, že tato praxe je na mnoha trzích legislativně zapovězena, kromě jiného také ve Spojených státech. Zejména proto, že byla často využívána tzv. aktivistickými hedge fondy ke srážení ceny akcií či dluhopisů dané firmy a jejímu dokoupení za nižní cenu.

Věcný návrh Evropské unie počítá s tím, že právě tento typ krátkých prodejů bude podléhat vyšší regulaci nebo úplnému zákazu. Podle mnoha názorů jde o nemorální činnost, která destabilizuje trh a neslouží nikomu a ničemu kromě těch, kteří danou pozici otevírají. Dá se s tím do určité míry souhlasit, nelze však opominout jeden velmi důležitý faktor – objem a následně tedy tržní dopad takovýchto nekrytých pozic. Podle údajů americké SEC zhruba 1 % denního objemu spadne do módu „failed to deliver“, tj. není vypořádáno v obvyklém čase. To samo o sobě ještě neznamená, že jde o nekryté pozice – může jít o chybu v instrukci custody agenta, zpoždění v zaslání pokynů atd. Realisticky se tak může v případě nekrytých krátkých prodejů jednat o 0,3 - 0,5% z denního objemu obchodů

Další sloupky autora naleznete na stránkách www.patria.cz

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+4
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 0 komentářů

Oblíbená témata

akcie, dluhopisy, nahé prodeje, spekulace

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Na pravidlu v květnu prodej a odejdi něco bude

5. 5. 2010 | Petr Žabža | 1 komentář

Na pravidlu v květnu prodej a odejdi něco bude

V květnu prodej a odejdi, tímto heslem se řídí řada investorů, kteří prodají akcie a koupí dluhopisy. Nejzajímavější na celém jevu je, že výnosy z akciových trhů mnoha zkoumaných zemí... celý článek

Pomoc Řecku: Netřeba se radovat předčasně

28. 4. 2010 | Petr Žabža | 4 komentáře

Pomoc Řecku: Netřeba se radovat předčasně

Řecko dlouho tvrdilo, že pomoc Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu se splácením svého státního dluhu nepotřebuje. Minulý pátek obrátilo a o pomoc oficiálně požádalo. Jenže... celý článek

Žabža: Pomoc Řecku? Žádné terno.

14. 4. 2010 | Petr Žabža | 2 komentáře

Žabža: Pomoc Řecku? Žádné terno.

Řecko se konečně dočkalo. Ví, kolik a za kolik si bude moci půjčit v případě nouze od zemí Evropské unie. Trhy ožily, výnosy řeckých dluhopisů klesly. Na první pohled idyla. Jenže nic... celý článek

Partners Financial Services