Český kapitálový trhse připravuje na dlouho očekávanou změnu. Drobní investoři už nebudou mít účet na své jméno ve Středisku cenných papírů(SCP). Místo toho jim účty povedou obchodníci s cennými papíry , přes které nakupují a prodávají akcie a další cenné papíry, v nově vznikajícím Centrálním depozitáři cenných papírů. Někteří z nich by také měli nově platit za správu cenných papírů. Poplatky budou měsíční a budou se odvíjet od objemu cenných papírů. Dosud je platili jen ti, kdo měli na účtu v SCP cenné papíry v nominální hodnotě 2,25 milionu korun. Jak ale řekla serveru penize.cz ředitelka Centrálního depozitáře cenných papírů Helena Čacká, jde o to, aby byla pravidla pro všechny stejná. Zda skutečně drobný investor něco zaplatí za správu cenných papírů, závisí na rozhodnutí obchodníka. Nemělo by ale jít o nijak vysokou částku.
Přes obchodníky s cennými papíry bude nutné dělat i další transakce s cennými papíry, třeba bezúplatné převody v rámci rodinynebo tzv. přechod práv u cenných papírů, které tvoří součást dědictví. I za tyto transakce se bude platit, jako ostatně již dnes. V tuto chvíli se ovšem nedá říci, kolik to bude. Změna se naopak v zásadě nedotkne investorů do podílových fondů.
Změny souvisejí se zánikem Střediska cenných papírů (SCP) a vznikem Centrálního depozitáře cenných papírů (CDCP). Přepážky SCP budou až na jednu z nich, poskytující informace, od 26. června zavřeny. V následující více než týdenní technické přestávce budou data i databáze SCP převedeny do Centrálního depozitáře. Během této přestávky bude možné obchodovat s akciemi, dluhopisy či podílovými listy fondů na pražské burze, obchody ale budou vypořádány později – do středy 7. července. Obhodování v RM-Systému s domácími cennými papíry bude kvůli vypořádání v reálném čase od 28. června do 2. července pozastaveno. Se zahraničními emisemi bude probíhat bez přerušení.
Od 7. července si pak bude moci individuální investor vybrat. Pokud nehodlá aktivně s cennými papíry obchodovat, může si je nechat na nezařazeném účtu v Centrálním depozitáři. Dál mu z nich budou vypláceny dividendy, nebo zaznamenávány případné změny v nominální hodnotě akcií.Za nezařazený účet poplatky platit nebude. To by se zřejmě mělo týkat většiny těch, kteří dosud mají v SCP akcie z kuponové privatizace. Pokud ovšem jednou budou chtít akcie prodat, budou si muset vybrat obchodníka s cennými papíry, který to za ně udělá.
Kdo aktivně obchoduje, už má smlouvu s některým z obchodníků s cennými papíry, který mu bude nově vést i jeho účet. Nebo si může vybrat jinou firmu, obchodující s cennými papíry.
Poplatek za držení akcií či jiných cenných papírů budou depozitáři platit bankyči obchodníci s cennými papíry, kteří budou mít u Centrálního depozitáře účet. Na něm pak budou evidovány všechny akciejejich klientů. Obchodníci pro ně budou vést individuální účty sami. Za to klientům mohou, ale nemusí přeúčtovat, poplatky, které budou platit depozitáři.
„Každý klient bude mít u obchodníka samostatný účet na kotované akcie, případně na nekotované akcie nebo na dluhopisy. Účty investorů, kteří vlastní fondy, budou součástí souhrnných účtů bank, jejichž investiční společnostfondy spravuje. Mohou být vedeny i v samostatné evidenci. Pro podílníky fondů se tak nic nemění,“ řekla Čacká.
U kotovaných akcií bude poplatek nově vycházet z jejich tržní ceny, u nekotovaných dál z nominální hodnoty. Odhadnout, kolik peněz investor ročně zaplatí za držení cenných papírů, je problematické. „U cenných papírů v nominální hodnotě 10 tisíc korun by to bylo 51 korun. Když je ale bude klient mít na zákaznickém účtu banky, kde bude celkem 500 milionů korun, může jít třeba jen o korunu za rok. Obchodník také nemusí klientům za tuto službu účtovat nic,“ vysvětluje Čacká. V ČR se zatím platilo za držení cenných papírů v nominální hodnotě alespoň 2,25 milionu korun, což se drobných investorů obvykle netýkalo. Podle Čacké jde o to, aby nyní nebyl nikdo diskriminován.
Přes obchodníka či banku bude třeba řešit i převáděné cenné papíry z dědictví. Pokud budou podobné transakce ojedinělé, mohou se prodražit. Kdo využívá služby obchodníka častěji, má šanci, že získá slevu.
Zavedení depozitáře znamená přechod na systém, běžný v jiných zemích. Do depozitáře smí jen licencované subjekty, což je podle Čacké první stupeň ochrany proti podvodům. Je také pojištěn proti lidské chybě i chybě technologie a má záložní pracoviště, které ho může nahradit, nebo při potížích fungovat paralelně.
Do depozitáře přejdou veškerá elektronická data a databáze z SCP, včetně kuponové privatizace. Listinná data z kuponovky si ponechá Ministerstvo financí. Když bude chtít elektronická data, musí o ně požádat depozitář. Ten musí vést archiv za posledních dvanáct let.
K převodu dat dojde po 25. červnu. Jednu kopii dostane Ministerstvo financí, další depozitář, třetí bude uložena jako referenční v bezpečnostní schránce ČNB. Při případných rozdílech, jejichž pravděpodobnost se podle Čacké blíží k nule, se z ní bude vycházet. Červencové volno je jediný termín, kdy lze převést data z SCP na depozitář bez přerušení obchodů.
Závazky, pohledávky, nebo reklamace vůči Středisku bude řešit Ministerstvo financí, kam přejde část zaměstnanců SCP. Některé další, hlavně ty, kdo připravují data pro emitenty, či zodpovídají dotazy pro státní správu, přebírá depozitář.
Centrální depozitář hodlá časem nabízet další služby, hlavně informace, týkající se valných hromad, výsledků firem, nebo třeba vyplácet dividendy. Půjde o placené služby, které mohou zlevnit jeho provoz. Zhruba v polovině příštího roku má burza přejít na obchodní systém Xetra, což má přinést, asi ne ve stejné době, změnu v systému zúčtování a vypořádání obchodů v Centrálním depozitáři.
Sdílejte článek, než ho smažem