Zdroj: Pleska / Midjourney
Traduje se taková historka, že Joe Kennedy (otec JFK a Bobbyho Kennedyho) prodal podstatnou část svých akcií těsně před krachem burzy v roce 1929. Prý to udělal po tom, co mu o investování do akcií nadšeně vyprávěl při leštění polobotek cídič bot.
A opravdu se to bere za indikátor, který se sice nedá dobře změřit, ale vypozorovat ho investor může. Pokud najednou o investici jako o tutovce mluví kdekdo, pokud se o ní píše v Blesku a už ji rozebírají maminky na eMiminu, nemusí to ještě nutně být signál k prodeji. Ale pravděpodobně to znamená, že je pozdě nakupovat. Davová psychóza už vyhnala ceny příliš vysoko. I když ty samozřejmě ještě můžou povylézt.
Akcie zbrojovek, nebo přesněji samotné zbrojovky, bývaly v posledních letech trochu za otloukánky. Někdy měly i problémy shánět peníze, protože bankám půjčování peněz na zbraně kazilo kádrový profil společensky odpovědné firmy.
Optika se začala měnit postupně. Nejprve míň, během prvního funkčního období prezidenta Donalda Trumpa, který dost tvrdě naznačil evropským členům NATO, že budou muset na obranu investovat víc než dřív. Pak přišlo napadení Ukrajiny. Letos se i na tamější poměry vyhrotily vztahy mezi blízkovýchodními zeměmi, kde se svou trochou bomb do mlýna přispěchaly i Spojené státy.
Svět je zkrátka neklidný a státy cítí potřebu zbrojit. Státy NATO včetně Česka přijímají závazek zvyšovat výdaje na obranu (i když nejen na zbraně, ale i do infrastruktury a digibezpečnosti) až na pět procent HDP. Vlastnit teď kousek zbrojovky vypadá jako terno.
Jenže není už na nákupy pozdě? Vzpomeňme třeba, jak rychle se před měsícem prodalo za deset miliard dluhopisů tuzemského (ale přece světového) holdingu CSG.
Zdá se, že jestli si o akciích zbrojních firem necvrlikají už i čističi bot, je to jen proto, že už čističi bot nejsou. A tak se raději ptáme expertů na investování, kteří mají v popisu práce nenechat se strhnout davem.
Je dobrý nápad zkusit teď hledat cestu, jak se podílet na předpokládaném růstu a ziscích zbrojařů? A jak při tom případně postupovat? Máme zkoušet hledat jednotlivé akcie zbrojařských firem a jejich dodavatelů? Jsou k dispozici sektorově zaměřené fondy včetně ETF? Je rozumné dívat se do Ameriky, spolehnout se raději na to, co je doma v Evropě, protože Amerika už vlastně nevypadá jako stoprocentní parťák? Nebo prostě regionálně diverzifikovat? A co třeba české zbrojovky, má člověk šanci být při tom?
analytik, Portu
Investice do zbrojařských firem se po vypuknutí války na Ukrajině staly velmi populárními. Státy NATO se nyní navíc zavázaly navýšit výdaje na obranu až na 5 procent HDP (3,5 % má jít přímo na vojenské vybavení). Evropský i americký obranný průmysl tedy mají dlouhodobý potenciál. Ten už je ale v aktuálních cenách akcií zbrojařských společností zaceněný – a že se jim bude stejně dobře dařit v budoucnu, není jisté.
Evropské akcie jako Rheinmetall, BAE Systems, Safran, Saab nebo Leonardo zažívají v posledních měsících silný růst a prudce vzrostl i zájem o sektorové ETF zaměřené na obranný průmysl, které umožňují diverzifikaci v rámci odvětví. Zbrojní akcie by ale neměly tvořit většinu portfolia. Jejich současná ocenění jsou extrémně vysoká a jakýkoli geopolitický posun nebo zpoždění ve schvalování rozpočtů může způsobit výraznou korekci.
Pro většinu lidí, pokud chtějí do obranného průmyslu investovat, je nejlepší vybrat kvalitní ETF, které zahrnuje několik společností z různých zemí. Tím si zajistí lepší diverzifikaci, než kdyby investoval jen do jedné nebo hrstky společností.
Regionálně může dávat smysl i menší expozice na české zbrojaře nebo dodavatele, ale kvůli nízké likviditě je lepší je vnímat spíš jako tematický doplněk. Pokud má někdo chuť jít dál, může zvažovat i konkrétní akcie společností s už podepsanými kontrakty, ale měl by nakupovat postupně, neinvestovat všechno najednou a vždy postupovat s vědomím, že i odvětví s rostoucím potenciálem má svá rizika.
Zodpovědný investor by měl vždy momentálně atraktivní odvětví vnímat jen jako možný doplněk portfolia, ne jako jeho jádro. Mnohem rozumnější strategií je globální diverzifikace, která zahrnuje nejen evropské či americké zbrojaře, ale i další sektory a regiony, případně dluhopisy nebo komodity v závislosti na délce investičního horizontu.
Souhlasíte s názorem?
bývalý premiér a guvernér ČNB
Vzhledem ke geopolitickému vývoji (růst napětí a fragmentace zájmů) je nepochybné, že v následujících letech (nejméně jedné dekádě) bude poptávka po produktech obranného průmyslu v Evropě (ale zřejmě nejen tam) násobně větší, než byla ještě před vypuknutím konfliktu na Ukrajině.
Tento trend byl potvrzen nedávnými rozhodnutími EU a zejména pak NATO na posledním summitu v Haagu. Přetaveno do firemní sféry to znamená po delší dobu výrazný převis poptávky nad kapacitami, a tedy pravděpodobně i růst jednotkových cen. Ziskovost firem ze sektoru by tak měla zůstat na vysoké úrovni, i když nelze nikdy vyloučit krátkodobé výkyvy a výjimky z trendu v konkrétních případech.
Akcie těchto firem, ale pravděpodobně i dluhopisy (pokud budou k dispozici), by měly přinášet zajímavé zhodnocení (jak růstem hodnoty, tak přes dividendy).
Samozřejmě platí, že zajímavý růst cen se u nejznámějších skupin už odehrál v posledních letech, a tudíž se může stát, že v dalších letech už nemusí být nijak převratný. Myslím přesto, že stále existuje řada méně známých titulů, u kterých ještě boom neskončil. A zejména bych zkusil hledat podniky, které vyrábějí nebo jsou schopny vyrábět zboží tzv. dvojího užití. Tam nárůst obranné poptávky ve větším rozsahu teprve může přijít.
Geograficky bych upřednostnil Evropu. Americké zbrojovky se jistě na evropském obranném boomu budou rovněž podílet, nicméně tlak na jistou europeizaci v oblasti obrany bude heslem nadcházejícího období.
Spojené státy podle mě samy dramaticky obranné výdaje nebudou navyšovat. Jednak to nutně nepotřebují tak jako Evropa a jednak je čeká dost složitých otázek s jejich vlastními státními financemi. Obecně ale pořád platí, že každé vetší portfolio je potřeba diverzifikovat.
České firmy zatím jsou spíš mimo veřejné trhy (s výjimkou dluhopisů), pokud by se časem rozhodly přizvat další investory přes emise akcií, asi by to byla lákavá příležitost.
Souhlasíte s názorem?
analytik XTB
Akcie zbrojařských společností se díky očekávaným vládním výdajům na zbrojení těší v letošním významnému růstu. Potenciál dřív v Evropě podfinancovaného odvětví roste, ale trhy to již v ocenění akcií reflektují. Najít podhodnocenou společnost, která bude těžit z obranného boomu, je poměrně obtížné, takřka nemožné.
Pro dlouhodobé akumulování pozice v obranném sektoru bych zvolil sektorové ETF. Výhodou těchto instrumentů je to, že investoři mohou najednou koupit podíle ve víc zbrojovkách. Naopak nevýhodou je to, že největší váhu v těchto ETF často zabírá německý Rheinmetall, který se obchoduje s už hodně vysokým naceněním.
Dnešní doba by se dala považovat za počátek zlaté éry zbrojení v Evropě, a pro konzervativnější investory existují také zajímavé alternativy. Jednou z nich je investice do dluhopisů zbrojařských firem. Pokud však investiční horizont investora přesahuje pět let, doporučil bych se zaměřit spíš než na dluhopisy na zmíněné sektorové ETF.
Souhlasíte s názorem?
portfolio manažer, Partners investiční společnost
Investoři by měli být, co se týče investic do jednoho průmyslového sektoru obecně, velice opatrní. Jak ukazují data agentury Morningstar, u sektorových fondů se investoři dopouštějí velkých chyb. Jednoduše řečeno, až příliš často nakupují pozdě. Tedy v době, kdy se určitý sektor těší všeobecné popularitě, která je přirozeně zohledněna v cenách akcií. Čím populárnější sektor, tím vyšší ceny akcií, a tím nižší budoucí výnosový potenciál.
U akcií z obranného sektoru to samozřejmě platí také. Investor, který hodlá investovat dnes, přichází v době, kdy už tyto akcie mají za sebou velké růsty. Například akcie německé zbrojovky Rheinmetall letos vzrostla o téměř 200 procent. Poměr ceny akcie ke zisku na akcii (ukazatel P/E – price to earnings) je teď na úrovni zhruba 90 a poměr ceny k předpokládaným budoucím ziskům (forward P/E) zhruba 62. Cena akcie tedy zohledňuje pořádnou dávku optimismu.
Pokud si investor přesto nemůže pomoct a chce do svého portfolia tento sektor zahrnout, doporučil bych mu jednoznačně preferovat globálně diverzifikovaný burzovně obchodovaný fond (ETF). Takový fond bude zainvestovaný zejména v USA a v západní Evropě. Rozhodně nedoporučuji vybírat konkrétní akcii, tuto disciplínu bych přenechal profesionálním investorům.
Souhlasíte s názorem?
Gabriel Pleska
Sdílejte článek, než ho smažem
