Americké burzy zažily minulý týden tragický pátek. Index Dow Jones Industrial Average se propadl o 394,64 bodu. To je největší jednodenní pád za posledních patnáct měsíců. Od začátku roku index ztratil přes osm set bodů. Podobně špatně se vedlo i ostatním trhům.
Vysvětlení takového pádu je několik. Někteří obchodníci přišli s tvrzením, že za výprodej a pokles cen mohou politici, respektive konec demokratických primárek, v nichž si stoupenci demokratické strany vybírali svého prezidentského kandidáta. Prý tak skončil čas, kdy bylo záhodno kvůli voličům udržovat kapitálové trhy v relativním klidu. Bankya velké investiční společnosti mohly začít prodávat, aby měly dost hotovosti na splacení vlastních půjček, které si od centrální banky vzaly v rámci programu stabilizace kapitálového trhu.
Druhým, méně spikleneckým vysvětlením jsou publikované údaje o kondici ekonomiky. Překvapila zejména nezaměstnanost, která se zvýšila na 5,5 procenta, tedy na nejvyšší úroveň od května 2004. Analytici čekali většinou hodnotu 5,1 procenta. Těmto údajům předcházely varovné komentáře od ekonomů, včetně Jean-Claude Tricheta, prezidenta Evropské centrální banky (ECB), a Bena Bernankeho, předsedy americké centrální banky FED, o hrozící inflaci.
Jenže v minulých dvou měsících reakce kapitálových trhů na podobné zprávy nebyly zdaleka tak bouřlivé jako minulý týden. Navíc události v Evropě se daly očekávat. Vědělo se, že ECB na červnovém zasedání úrokové sazby nesníží. Novinkou nebyl ani údaj o rekordní inflaci v Evropě (3,6 %).
Ještě na začátku týdne se zdálo, že obchodníci a investoři mají chuť nakupovat. Mírný optimismus přinesl americký index nákupních manažerů, který v květnu vzrostl na 49,1 z dubnových 48,3 bodu. Tyto hodnoty naznačují, že se útlum podnikové aktivity, který trvá od února, pomalu zmírňuje. Také index průmyslové aktivity mírně vzrostl na 49,6 bodu, zatímco většina analytiků čekala pokles. Důležité však je, že se přiblížil padesátibodové hranici, která odděluje pokles aktivity od růstu.
„Čekáme v dalších čtvrtletích mírné ekonomické oživení. Letos by americká ekonomika měla vzrůst o 1,7 procenta, příští rok čekáme růst o 2,4 procenta,“ předpovídal ještě počátkem minulého týdne Josef Kvarda, analytik investiční společnosti Atlantik Finanční trhy. „Tento odhad ale může ovlivnit případné další oslabení trhu nemovitostí a spotřeby domácností. To by tempo růstu snížilo,“ varoval analytik.
Varováním před pátečním propadem mohl být už předchozí vývoj na burzách. Růst hlavních světových akciových indexů ostatně nebudily důvěru zkušených obchodníků. Obchodovaly se relativně nízké objemy. „Čtvrteční růst většiny akcií amerických burz byl vějičkou na drobné investory,“ komentoval situaci jeden z obchodníků. „Šlo o zvýšení cen, aby velcí hráči mohli v pátek lépe prodávat.“ A prodávali hodně.
Dow Jonesův index cen akcií zažil nejhorší propad za uplynulých patnáct měsíců. Ani jeden ze třiceti titulů zařazených do indexu nezaznamenal růst kurzu. Dolů šly i další indexy, technologický Nasdaqa širší burzovní index S&P 500. V poklesu v pátek pokračovaly také indexy evropské.
Až příští dny ukážou, které z vysvětlení pátečního propadu je správné. Pokud by šlo skutečně o „politickou dohodu“, bude zpětný pohyb cen nejspíše váhavý, řada titulů si bude hledat nová cenová dna, vyplývá z odhadů analytiků. Pokud byly důvody spíše fundamentální a úlek byl důsledkem nepříznivých zpráv o ekonomickém vývoji, trhy se vzpamatují o něco rychleji, respektive tituly budou mít tendenci vrátit se k dlouhodobým úrovním cenové podpory.
Věříte, že obchodníci se drželi zpátky jen proto, že v Americe běžely na plno prezidentské primárky? Podělte se o názor.
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
