Drahé akcie? Experti radí, jak na nich vydělat

Americký index S&P 500 se od loňského koronapádu rekordně rychle zdvojnásobil a velmi rychle roste třeba i index pražské burzy.

Znamená to, že jsou teď akcie drahé?

Jak které, odpovídají investiční profesionálové. Trh vzhůru táhnou vybrané tituly a i když rostou některé indexy do nebes (například asijské indexy na tom tak dobře nejsou), na trhu je stále dost příležitostí. Někteří oslovení experti dávají i konkrétní tipy - třeba akcie IBM.

Shoda je i na tom, že k nějaké korekci cen dojde, ostatně jako vždy. Například Michal Stupavský z Consequ očekává, že v příštích pěti až sedmi letech akcie výrazně zbrzdí svůj růst z poslední doby. I tak by ale měly porážet inflaci. To je zároveň odpověď na otázku, zda se z akciových trhů stahovat.

Jsou tedy akcie drahé? Když někdo investuje pravidelně do fondů, měl by třeba přesměrovat své peníze z akciových do konzervativnějších fondů? A jdou na trhu stále nalézt podhodnocené akcie? Jakou konkrétní jste naposledy objevili?

Michal Semotan

portfolio manažer J&T Investiční společnosti

Akciové trhy mají za sebou letos opravdu vysoký růst, hlavní indexy se pohybují od začátku roku v plusu mezi 15 až 20 %. Pražská burza pak letos zažívá po delší době hezké časy a její index si připisuje tento rok dokonce už procent 25!

Přesto nelze říci paušálně, že akcie jsou předražené. Ano, najde se mnoho společností, nad jejíchž valuacemi člověk kroutí hlavou, ale to tak někdy bývá. Důležité je, že z mého pohledu má smysl dlouhodobě nadále v akciích být, alespoň některých. Hospodářské výsledky v posledních kvartálech nadále spíš překonávají očekávání trhu, přes růst inflace se stále drží úrokové sazby poměrně dole oproti předcházející době. To musíme také v posuzování, zda jsou akcie drahé nebo ne, zohlednit. Takže i když ČNB bude letos nadále zvedat sazby o „stošest“ a i FED pravděpodobně přistoupí k určitému nárůstu základní sazby, nadále má smysl dlouhodobě akcie v portfoliu mít.

A jaké akcie, i přes letošní růst, nejsou drahé, nebo kde vidíme příležitost? Na domácím trhu zmíníme ČEZ, který by díky růstu ceny elektřiny měl mít před sebou světlé zítřky, valuačně určitě IBM není drahá akcie, právě naopak. Na evropských trzích pak zmíním španělského telekomunikačního giganta Telefonicu a jeho velmi nízké P/E i EV/Ebitda. A z těch rizikovějších, na které sázíme, jsou to například těžař uranu Cameco, či budoucnost cestování, společnost Airbnb.

Jaroslav Šura

investor

Nejspíše nikdo by neměl s určitostí tvrdit, že trh jako celek je předražený. Někteří to sice říkají už několik let, výsledkem ale je, že jim ujel vlak. Vliv centrálních bank na kapitálový trh je velmi silný a do valuací akcií se prostě musí započítat. O stahování peněz žádná centrální banka neuvažuje, max. o snižování dynamiky kvantitativního uvolňování. Samozřejmě, že po nějaké korekci se vyrojí četní rozumbradové, kteří budou tvrdit, že to věděli, říkali a budou mávat rozličnými ukazateli.

Mně osobně přijdou drahé některé cyklické akcie, například Alcoa za 42 USD a US Steel za 27 USD mi přijde jako dost. Naopak firmy jako Amazon, AT&T, IBM, Intel mně přijdou za rozumné peníze. Také mezi farmaceutickými firmami lze nalézt celou řadu zajímavých společností s férovým oceněním a vysokou dividendou.

Příležitost může nastat u sektoru e-commerce. Firmy mohou mít relativně slabší výsledky za třetí kvartál, protože ten loňský byl covidově abnormálně silný. Úprk z akciových fondů do konzervativnějších bych z dlouhodobějšího hlediska nedoporučoval.

Martin Mašát

portfolio manažer Partners investiční společnosti

Zdvojnásobení, ke kterému došlo u indexu S&P 500, je z velké části kouzlem matematiky. Když vám akcie spadnou o 50 %, tak je nutný růst o 100 %, aby byly sotva na své původní úrovni. Nebýt pandemie a prudké korekce v loňském březnu, rostly by akcie pravděpodobně normálním tempem. Naštěstí nebyl virus tak smrtelný, jak se zpočátku všichni obávali, a navíc finanční svět zalily centrální banky a vlády hromadami peněz, které skončily v nemovitostech a akciích. Proto ten svižný a nadprůměrný nárůst v posledním roce, přestože vlastně stále bojujeme s koronavirem.

I v tomto světě však lze nalézt mnoho akcií/firem, které jsou relativně levné. V současnosti se například soustředíme na akcie firem z energetického, finančního a komoditního sektoru, které byly bity v roce 2020 nejvíce a nyní těží z rozjezdu světové ekonomiky a všeobecného nedostatku a zvýšené poptávky z ušetřených peněz. Není tedy důvod nějak kvapně měnit strategie a přesouvat se do konzervativnějších produktů. O tom lze uvažovat u klientů, kteří mají nyní větší rizikovou averzi či kratší investiční horizont.

Lukáš Kotrba

portfolio manažer RSJ Securities

Cena akcií je funkcí budoucích peněžních toků, úrokových sazeb a nálady na trzích. Náladu vnímám jako optimistickou, úrokové sazby jsou na nízké úrovni a firmám se daří zvyšovat zisky na akcii (částečně odkupy). Navíc centrální banky a vlády dodaly enormně likvidity na již likviditou zaplavené trhy.

Historické srovnání PE (ukazatel Price to Earnings, který vyjadřuje poměr mezi tržní cenou akcie a čistým ziskem na akcii - poznámka redakce) je nutné srovnat s tehdejšími úrokovými sazbami. Výše PE by dnes implikovala výnos kolem 3 %, což není mnoho – investoři tak čekají vysoké růsty zisků, ale možná podceňují možnost, že se tak v plné míře nestane. Osobně trh vnímám jako dražší, ale nic, kde by se nedaly nacházet levnější tituly. V posledních šesti měsících jsem nakoupil menší pozice v Lockheed Martin, Discovery a přidal opční kontrakty k již drženým pozicím v portfoliu.

Michal Stupavský

investiční stratég Conseq Investment Management

Je třeba si přiznat, že globální akciové trhy jsou jako celek drahé, když se jejich ocenění neboli valuace momentálně pohybují kolem úrovní z vrcholu akciového trhu v roce 2000, což zároveň představuje historická maxima. Z tohoto důvodu se domnívám, že průměrné roční očekávané zhodnocení globálních akciových trhů (včetně dividend) na střednědobém horizontu následujících pěti až sedmi let velice pravděpodobně nepřekročí 5 % a mělo by se tedy pohybovat pod průměrným historickým zhodnocením. Je to jednoduše daň za velmi vysoké valuace, které by se měly v průběhu příštích let graduálně normalizovat, tzn. postupně poklesnout blíže k průměrným historickým úrovním. Změna akciových valuací by proto měla přispívat k celkovému akciovému zhodnocení v příštích letech negativně. Zároveň jsem toho názoru, že naše aktivní investiční správa by v průměru každý rok měla pomoci globální akciové složce našich investičních portfolií o několik procentních bodů výkonnost globálního akciového indexu MSCI All Country World překonat.

Drobní investoři by svoji investiční strategii rozhodně neměli nikdy měnit na základně aktuálního investičního počasí. Pokud má investor dlouhý investiční horizont minimálně 10 let, měl by být zainvestován převážně v dynamických agresivních fondech, kde většinu portfolia tvoří akcie. Průměrný globální nominální dluhopisový výnos do doby splatnosti je momentálně na historickém minimu 1 %, tudíž s přihlédnutím k aktuální zvýšené inflaci je prakticky jisté, že pokud investoři vloží většinu úspor do konzervativních, primárně dluhopisových, investic, minimálně v následujících několika letech bude reálná hodnota jejich úspor právě kvůli vysoké inflaci každý rok poměrně výrazně klesat.

Také je třeba poznamenat, že investiční portfolia aktivně řízených fondů jsou portfolio manažery průběžně upravována, právě s ohledem na aktuální tržní vývoj. Pokud se portfolio manažeři domnívají, že jsou momentálně akcie spíše drahé, a to je aktuálně náš případ v Consequ, v rámci taktické alokace aktiv podíl akcií v investičních portfoliích fondů přechodně sníží a naproti tomu více zainvestují do konzervativnějších investičních nástrojů.

Základní pravidlo tedy zní: Pokud mám dlouhý investiční horizont, měl bych preferovat agresivní dynamické investiční strategie, a zároveň bych měl nechat krátkodobé přechodné úpravy na portfolio manažerech daného fondu.

Sdílejte článek, než ho smažem