Když vypoví službu technika, jsou investoři nahraní. Své o tom ví třeba česká pobočka rakouské Raiffeisenbank, která 21. ledna zjistila, že z Německa jde do Čech kvůli obrovské obchodní aktivitě více dat, než jsou systémy banky schopny zvládnout. Přenos dat se zhroutil. Bez patřičných informací nemohla banka zajišťovat nabídku a poptávku svým investičním certifikátům. Banka tento problém brzy vyřešila, ale i tak krátkodobý výpadek jinak stálé nabídky i poptávky dostal obchodníky do potíží. „Nebylo možné uskutečnit některé obchody,“ tvrdí Jan Michelfeit ze společnosti Cyrrus. „Likvidita byla zajištěna ve Vídni. Když nám nějaký broker zavolal, byli jsme schopni obchod provést,“ vysvětluje Richard Skácel, vedoucí obchodování na kapitálových trzích Raiffeisenbank.
Na rychlosti, s jakou je investor schopen proměnit investiční instrument zpět na peníze (na likviditě), ovšem často závisí, zda bude investor v zisku či ztrátě. „Investor musí vědět, že může v průběhu obchodování jakýkoli certifikát koupit či prodat,“ říká Jan Michelfeit. Na Burze cenných papírů Praha likviditu zajišťují tzv. burzovní specialisté. Pro každý obchodovaný certifikát je přítomen člen burzy, který udržuje jeho nabídku a poptávku. Raiffesenbank zaručuje likviditu svým certifikátům. Certifikátům Volksbank zajišťuje likviditu Atlantik FTa BH Securities. U jednoho certifikátu vydaného bankou Barcley’s je burzovním specialistou Patria Finance.
Nicméně příklad ze začátku roku ukázal, že když zradí technika, nezmohou nic ani burzovní specialisté a investoři se nemusí ke svým penězům dostat. „Nyní jsme vyřešili připojení jinak,“ vysvětluje Skácel „teď by někdo musel překopnout kabel, aby se k nám data zase nedostala.“
Bylo by přesto pro investory lepší obchodovat v zahraničí? „Likvidita českých a zahraničních certifikátů je srovnatelná,“ říká David Nový, makléř společnosti Atlantik. Rozdíl je v tom, z kolika titulů si investoři mohou doma a v zahraničí vybrat. „Ve Stuttgartu (burza EUWAX) se obchoduje více jak 270 tisíc instrumentů. Denní objem obchodů zde dosahuje 800 milionů eur při účasti 121 mezinárodních obchodníků,“ tvrdí Viktor Růžička, makléř společnosti Patria Direct. Na pražské burze je 45 certifikátů, které emitují tři banky. Za celý březen se tam obchodovalo s certifikáty v objemu 29,2 milionu korun. „Certifikáty na pražské burze si stále hledají místo mezi investory,“ říká Růžička. Doba většího zájmu o certifikáty by měla podle analytiků teprve přijít, nicméně mezi středoevropskými zeměmi si certifikáty v Česku vedou dobře.
Likvidita sama o sobě není důvodem, proč jít obchodovat za hranice. Analytici ovšem zmiňují tři situace, které by mohly investora přimět k nákupu mimo republiku. „Většina certifikátů, které se obchodují v Česku, jsou zároveň obchodovány na EUWAXu, kde je menší rozpětí mezi nákupní a prodejní cenou,“ vysvětluje Růžička. To je důležité třeba pro spekulace. Když investor nakoupí na burze certifikát za 30 korun, obratem ho může prodat například za 27 korun, rozpětí (spread) je tedy tři koruny. Čím větší je rozpětí, tím vyšší růst je nutný k prodeji certifikátu se ziskem.
Druhým případem může být situace, kdy se s certifikátem v Česku neobchoduje. „Investor jde do zahraničí v případě, že doma nemá nástroj na uskutečnění své investiční myšlenky,“ míní Nový. Poslední situace souvisí s měnou, v níž se za hranicemi obchoduje. Při obchodování v korunách odpadá měnové riziko. Na druhou stranu měnová spekulace může být pro investory vyhledávající riziko a možné vyšší zisky zajímavá.
Jaké máte zkušenosti s investicemi do investičních certifikátů? Podělte se o názor.
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
