Co dělají finanční analytici, když nemluví do televize

„Chtěl bych být finanční analytik,“ píše na internetu jistý bloger a dodává, že to musí být úžasná práce. Na otázku redaktora televize, zda dolar bude dál klesat, lze podle tohoto bloggera „analyticky“ odpovědět: „Jsou dvě možnosti. Buď pokles dolaru bude pokračovat, anebo se zastaví. V tom prvním případě se nepochybně nákup dolarů vyplatí.“ Komunikace s novináři je jednou z náplní práce analytiků, která může mít svá úskalí. „Kamarád mi nedávno říkal, že zapne televizi, tam Procházka, zapne rádio, tam Procházka, otevře noviny a zase. A ukončil to slovy, vždyť já už se bojím otevřít i konzervu!“ vypráví Jan Procházka ze společnosti Cyrrus.

Vystoupení v médiích je však jen zlomkem práce finančních analytiků. Tím hlavním je vyhledávání a analyzování informací o cenných papírech, které analytici považují za zajímavé. Sestavují fundamentální analýzy, neboli určují vnitřní hodnotu firem a z toho vyplývající odhady růstu cen jejich akcií, kterými se pak mohou řídit investoři. Udělat takovou analýzu neznamená podívat se na pár čísel a vyslovit závěr. Může jít o značně zdlouhavý proces. „Analýza Unipetrolu může trvat i tři až čtyři měsíce, vzhledem k prodeji částí společnosti. Normálně ale taková analýza zabere jeden až dva měsíce,“ říká Procházka. „Nějakou dobu cenný papír sleduji, když mám dostatek informací, tak sestavit zprávu trvá asi čtrnáct dní,“ říká Josef Novotný z burzovní společnosti Fio.

Získávání informací, ať už z informačních agentur, internetu či osobních setkání se zástupci firem, a matematické propočty většinou nejsou to nejsložitější. „Výpočty jsou občas docela komplikované, ale spíš výjimečně,“ říká Novotný. „Fundamentální analýza se provádí v excelu, kde stačí užít patřičný vzoreček jednou. Pokud ho neznám, můžu si ho najít. Další změny parametrů se promítají přes daný model do výsledku,“ uvádí Patrick Vyroubal z Atlantik FT. Nejnáročnější ovšem je správně odhadnout, na co jednotlivé parametry navázat. „U banky jsou například tržby závislé na HDP,“ dává příklad Patrick Vyroubal.

Nováčci musí projít až několikaměsíčním školením. „Musel jsem absolvovat několik školení,“ tvrdí Novotný z FIO, „trvalo to tak dva měsíce.“ Jeho slova potvrzuje i Vyroubal z Atlantick FT. Ve společnosti Cyrrus mají jednoho školitele, který učí nováčky oceňovat firmy. „Všichni jsme ho nesnášeli,“ říká s úsměvem Procházka a pokračuje: „Vždycky když jsme mu ukázali výsledek, řekl jen ne, občas sice dodal proč, ale už neprozradil, jak to má být správně.“

Ke každodenní činnosti patří i psaní zpráv, komentářů a předpovědí dění na trzích. Jelikož obchody v Americe začínají odpoledne a končí v deset večer středoevropského času, nelze den v USA analyzovat v normální pracovní době. Kdo z analytiků vytáhne krátkou slámku, musí přes noc sepsat o obchodech v Americe zprávu, protože i z ní se snaží analytici vytvořit odhad, jak bude zhruba situace vypadat v Česku. „Někdo tady je vždycky až do půl jedenácté,“ říká Novotný. V České spořitelně(ČS)  je režim nastavený jinak. „Chodíme ráno v sedm třicet a komentujeme zprávy o společnostech, které by mohly ovlivnit cenu jejich akcií. Něco je připraveno z večera minulého dne. Zbytek se musí dodělat,“ tvrdí Radim Kramule z ČS.

Další z povinností je předvídat budoucnost. „To je činnost, kdy jde analytik s kůží na trh,“ myslí si Procházka. Jedná se o odhad čtvrtletních výsledků firem. „Data se posílají do informační agentury Bloomberg,“ uvádí Kramule. Tato agentura vytvoří průměr. „My pak říkáme, že náš odhad je třeba vyšší než průměr. Nakonec se všichni modlíme, abychom byli na té správné straně,“ uzavírá Procházka. Jedná se vždy jen o odhad. Ve firmách se totiž může dít něco jiného. Příkladem může být Zentiva, kdy se zdálo, že všechno je v pořádku a odhady zisku byly optimistické. V polovině loňského roku najednou firma ohlásila, že zisk zdaleka nebude tak dobrý. „Těžko můžete jet do Rumunska a zjišťovat informace o tamních aktivitách Zentivy,“ vysvětluje Procházka, proč se analytici občas mýlí.

V takové situaci se pak nevyhnou dotěrným otázkám novinářů. Ty přicházejí i v době, kdy se na trzích něco významného děje. „Třeba na konci minulého roku, nebo teď pokud se jedná o akcie či ropu,“ vysvětluje Novotný intenzitu zájmu novinářů. „Jednou v životě mi volali z Blesku, že chtějí vědět, kam půjde cena ropy,“ říká Štěpán Pírko ze společnosti Colosseum a pobaveně pokračuje, "to znamená, že když už o tom ví každý, tak se na tom dál vydělat nedá." Novináři však podle slov analytiků mohou být pro ně samé prospěšní. Jejich zájem může být vodítkem toho, co se bude na trhu dít v horizontů týdnů či měsíců a na co by se mohli při své práci zaměřit.

Jaký je váš názor na práci a vystupování finančních analytiků?

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.

Porovnat nabídky dodavatelů

Sdílejte článek, než ho smažem