Koronavirus stresuje burzy. Investiční panika očima expertů

„Jako za finanční krize“, „Koronavirus: největší pohroma pro ekonomiku“, „Epidemie může srazit burzy na kolena“. Expresivní titulky světových i tuzemských médií dokumentují, jak panika z dalšího šíření koronaviru zachvátila už i finanční trhy.

Poslední dva týdny tak pro investory a portfoliomanažery představují drastickou adrenalinovou jízdu, které by se nejradši neúčastnili. Jenže nadopované akciové trhy, které v posledních letech rostly do nebe, byly až příliš velkým lákadlem na to, aby se člověk držel zcela stranou.

Kýchnutí, nebo apokalypsa?

Obvyklí přivolávači finanční krize se teď zřejmě tetelí blahem. Konečně se objevil problém, který by mohl uspokojit jejich několikaleté tužby. Řada ekonomů ale připomíná, že velká panika zatím není na místě na finančních trzích ani mezi regály v supermarketech.

Jisté je však to, že především Čínu čekají krušné časy. Prozatímní uzavření značné části čínských továren a závodů totiž pošle tamější ekonomiku do největšího propadu za posledních třicet let. To bude hodně nepříjemné i pro firmy, které jsou na čínskou výrobu bezprostředně navázány. Přesněji odhadnout budoucí dopad epidemie koronaviru na jednotlivé ekonomiky je ale zatím takřka nemožné.

Jak se na aktuální dění na akciových trzích dívají lidé ze světa peněz? Je podle nich důvod k panice? V čem se situace liší oproti roku 2008? A co bude pro další vývoj klíčové?

Helena Horská

hlavní ekonomka Raiffeisenbank

Víc než koronavirus škodí globálním ekonomikám strach. Odhadovat dopady na ekonomiku světa i jednotlivých států je těžké. Zásadní bude, jak rychle se koronavirus dostane pod kontrolu a jak rozsáhlá území do té doby budou zasažena a izolována. Do nejpostiženější země, tedy Číny, napřímo směřují necelá dvě procenta českého vývozu, pochází odtud ale 15 procent dováženého zboží. Déletrvající výpadky ve výrobě v Číně by dopadly v převážné míře na české dovozce elektroniky, spotřebního zboží a zdejší výrobce dovážející z Číny suroviny, materiál, díly a součástky.

Šíření COVID-19 po Evropě a izolace zdejších významných průmyslových oblastí by ale mělo vážný dopad i na české exportéry, i když převážně dočasný. Zatím zveřejněné odhady dopadu nového koronaviru se pohybují ve velmi širokém spektru. V řeči čísel mezi 0,5 až 1,5procentním bodem do růstu globální ekonomiky, lidově řečeno od dalšího ochlazení po stagnaci až krátkodobou recesi v eurozóně.

Do boje proti koronaviru se pustili nejen zdravotníci, ale i centrální banky. Jako první australská centrální banka, která preventivně snížila svou klíčovou úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu, v úterý 3. března americký Fed, který rovnou sundal sazby o půl bodu. ECB bude zase asi jen koukat a ČNB vyčkávat, kdy se uklidní inflace. O tom, že takové kroky Covid-19 nezastaví a ekonomiky nevyléčí, není pochyb. Krok je to jen symbolický, který měl a má zabránit panice. Otázkou je, jestli ji naopak nepovzbudí.

Jaroslav Šura

investor

Koronavirus hýbe kapitálovými trhy, respektive celou společností. Zrovna jako lidé, kteří se obávají spíš důsledků (karantény a další restrikce) než viru samotného, tak i investoři spíše vyhlížejí následky opatření v boji proti viru, které jednoznačně poškodí globální ekonomiku. Z toho plyne velká nervozita investorů, zvlášť když americké trhy nedávno vystoupaly na historická maxima a korekce visela ve vzduchu. Nicméně oproti roku 2008, když pominu rozdílný ekonomický fundament, je naprosto zásadní odlišný přístup centrálních bank, které se naučily na sebemenší problém zareagovat pumpováním množství peněz do systému. Budou to právě centrální banky, které nedopustí výraznější medvědí trend na akciových trzích, i kdyby měly akcie samy přikupovat. Při prvních náznacích ústupu koronaviru by se měly burzy vzpamatovávat, což se podle mého prvotně projeví v růstu valuací amerických technologických firem, které po výrazném zlevnění svých akcií budou lákat velké hráče k navyšování pozic.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Czech Fund

Od finanční krize umetají centrální banky trhům cestičku. Tištěním miliard i bilionů dolarů, eur či korun jim odfukují každý kamínek z cesty k růstu. Takto zhýčkané trhy ztrácejí odolnost. Ztrácejí nadhled a zkušenost popasovat se s nečekanou překážkou. Nová generace burzovních obchodníků už vlastně jinou než takhle umetenou cestu nepoznala.

Politika centrálních bank navodila v minulé dekádě dojem, že zejména na trzích v USA vzniká obrovské nové a reálné bohatství, vždyť přece akcie nerušeně získávají na hodnotě prakticky nepřerušeně od roku 2009. Je to iluze. To bohatství není reálné, ale z podstatné části umělé. Vzniklo dofukováním akcií nově tištěnými miliardami.

Dluh kyne a mizí spontánní podnikatelský drajv. Dynamika růstu produktivity povážlivě zpomaluje, a tedy zpomaluje i tempo, kterým vzniká reálné bohatství. Společnost Západu se ve frustraci a zmaru z pomalého růstu polarizuje. Mladí chtějí nový socialismus, ale neuvědomují si, že za jejich zmar může socialismus nynější, o němž mylně míní, že jde o selhávající kapitalismus. A do to všeho se nyní v cestě objevuje nikoli kamínek, ale balvan – koronavirus. Trhy mají pocit, že centrální banka ho nebude schopna z cesty odfouknout a panikaří. Volají po ještě větších miliardách a bilionech tištěných peněz, takže úroky míří k nule i v USA. Účinek dluhového opojení vyprchává. Den zúčtování se blíží. Nebude to den radostný.   

Martin Mašát

portfoliomanažer Partners investiční společnosti

Šíření koronaviru je klasická černá labuť. Událost, kterou nikdo nečekal a o to víc všechny překvapila. Nejde ani tak o smrtelné následky viru, ale o snadnost jeho šíření a neexistenci vakcíny. Nikdo neví, jak moc může virus ovlivnit život lidí a na jak dlouho. Ve skutečnosti je zatím méně nebezpečný než normální chřipka. Problém je ale v neznámu, se kterým musí vlády bojovat (aby eliminovaly, jakkoliv málo pravděpodobné hromadné ohrožení životů), i když to stojí obrovské zdroje a náklady včetně izolace celých regionů a narušení obchodu. Kam se hrabe Trump a jeho cla, tady stačí zakašlání a miliony lidí se můžou octnout v karanténě. Panika, respektive výprodej akcií, je jen logickým důsledkem neohodnotitelného rizika a enormních nákladů, které nákaza nese. Budoucí vývoj lze jen těžko odhadovat. Vir může klidně sám od sebe zaniknout či přestat být nebezpečný, stejně jako se dále šířit. Veškeré minulé prognózy analytiků se touto situací staly pouhým papírem na podpal a nikdo ani vzdáleně nemůže odhadnout budoucí vývoj.

Jan Traxler

investiční poradce a jednatel FINEZ Investment Management

Podle mě sice důvod k panice není, ale panika nastala, to berme jako fakt. A dost možná to je teprve začátek. Přehnané obavy z viru a přijímaná opatření vedou v některých případech i k dočasnému zavírání fabrik, pozastavení dodávek. Potvrdí to každý dovozce z Číny. Statistiky z Číny poukazují na ještě větší propad výroby než v letech 2008–2009. A s rozšířením viru čekají podobné problémy i Evropu a USA. To samozřejmě dočasně ovlivní ekonomický růst a hospodářské výsledky firem. Ale jak hodně, to se zatím můžeme jen dohadovat. Proto ta šílená volatilita na trzích. Ale nejedná se o konec světa, ekonomika se z toho zase rychle vzpamatuje. Lidi nepřijdou o práci a střechu nad hlavou. A také finanční trhy se z toho rychle vzpamatují. Pokud se propady na akciových trzích prohloubí, bude to výborná příležitost k nákupům. Prozatím bych se ale neukvapoval. Pořád visí ve vzduchu riziko, že se vir masově rozšíří i v USA, a to teprve začne pořádná panika.

Michal Semotan

portfolio manažer J&T Investiční společnosti

Pokles akciových trhů byl minulý týden opravdu velmi silný a měl formu paniky. Ta pramenila z toho, že investoři netuší, a ani nikdo jiný, jak moc se nový virus bude šířit dále a jaké bude mít reálné dopady na ekonomiku. Akciové trhy tak klasicky „předbíhají“ vývoj v realitě, která tak špatná vůbec být nemusí.

Navíc americké trhy byly opravdu velmi vysoko a korekce byla na místě – i když tak hluboký propad bych si dokázal odpustit… Celkově se však nacházíme v příznivější situaci než v roce 2008 (síla výprodejů tento rok připomněla), firmy na trhu profitují z nízkých úrokových sazeb, a tak to bude i nadále. Navíc centrální banky jsou nyní daleko více aktivní než dříve, a finanční trhy podpoří, pokud by opět svět propukal v paniku.

Očekávám stabilizaci situace v nejbližších dnech, výkyvy trhů byly extrémní (dolů i nahoru v USA 2. března 2020). Finanční trhy budou bedlivě sledovat vývoj počtu nemocných a šíření případné epidemie, pokud se virus výrazněji rozšíří do Evropy i USA, lze očekávat další posun akciových trhů dolů, proto je potřeba si pořád část portfolia nechat v hotovosti. Pokud se podaří epidemii zabránit ve výraznějším šíření, výpadky prvního kvartálu v číslech jednotlivých firem budou zapomenuty a pojedeme zase nahoru. Opravdu je to nyní o sentimentu trhů a strachu z toho, jak moc se virus dále rozšíří. Reálný dopad do ekonomik států i jednotlivých firem nyní přesně nedokážeme odhadnout.

Sdílejte článek, než ho smažem