Jak hodnotit společenskou odpovědnost? Na to zatím neexistuje žádný univerzální návod. Třeba MSCI na to má svou vlastní metodiku. Velcí asset manažeři také. Vycházejí zpravidla z toho, že v první řadě musí firma dodržovat deset principů iniciativy Global Impact pod Organizací spojených národů.
Následně společnostem přisuzují určité skóre či rating podle různých kritérií – zejména v oblasti chování k životnímu prostředí, chování k zákazníkům a zaměstnancům a podle celkové společenské prospěšnosti firmy. V angličtině se používá zkratka ESG (enviromental, social and governance).
Deset principů iniciativy Global Compact pro podniky:
- podporovat a respektovat ochranu mezinárodně uznávaných lidských práv (v rámci svého působení
- zajistit, že neporušují lidská práva
- dodržovat svobodu sdružování se a skutečné uznání práva na společné vyjednávání
- podporovat odstranění všech forem násilné a nucené práce
- podporovat účinné odstranění dětské práce
- podporovat odstranění diskriminace týkající se zaměstnání a povolání
- podporovat preventivní postoj ke změnám životního prostředí
- převzít iniciativu k tomu, aby podporovaly větší odpovědnost vůči životnímu prostředí
- podpořit rozvoj a šíření ekologicky nezávadných technologií
- bojovat proti všem formám korupce, včetně vydírání a podplácení
Zdroj: Wikipedia, UN Global Compact
V praxi ale nejde jednoduše říct, kdo je „dobrý“ a kdo „špatný“. To platí i o firmách. Nikdo není dokonalý. Na jedné straně se třeba bude firmě dařit snižovat emise skleníkových plynů, ale zároveň může čelit kritice například za to, že management bere neúměrně vysoké odměny.
Typickým kontroverzním příkladem bývají farmaceutické firmy. Na jedné straně nový lék pomohl zachránit životy tisíců lidí, z druhé strany ale přijde obvinění z kartelové dohody o cenách jiného léku, tudíž porušování pravidel volného trhu. Jak se na takovou firmu budete dívat? Je to vždycky hodně tenký led – posuzovat, kdo se chová společensky odpovědně a kdo nikoliv.
Výběr společensky odpovědných firem si tedy můžeme představit jako jakési barevné škálování. Všichni se pohybují někde mezi černou a bílou. V různých kategoriích hodnocení pak firmám přiřazujeme někdy světlejší a někdy tmavší odstíny šedé. Vyloučíme automaticky toho, kdo má v nějaké oblasti černý puntík. A následně vybíráme firmy, které mají v průměru nejsvětlejší odstín šedé. A u kterých je zároveň v poslední době vidět největší posun směrem k bílé. Asi tak by obrazně řečeno měl fungovat výběr sociálně odpovědných firem.
Mnohé překvapí, že mezi nejlepší se v indexu MSCI World SRI dostala třeba společnost McDonald’s. Co tam dělá, když „produkuje“ tolik obézních lidí a plastového odpadu? No, časy se mění a McDonald’s je ukázkovým příkladem firmy, která dnes věnuje velkou pozornost udržitelnému rozvoji. Například zařazuje do menu více zdravé výživy. Víte třeba, že v USA už přes polovinu happy mealů servírováno s vodou, mlékem či džusem místo tradičních slazených a sycených nápojů?
Firma se také zavázala, že nejpozději od roku 2025 bude při balení a servírování jídel a nápojů ve všech restauracích kompletně používat jen výrobky z obnovených či recyklovaných materiálů. A že všechny použité misky, kelímky a podobně bude recyklovat, stejně jako použité oleje. Zavázala se také výrazně snižovat emise. A protože ve všech svých cílech dělá významné pokroky, má dnes velmi dobrý ESG rating.
Navíc její společenský dopad je obrovský. McDonald’s dnes provozuje ve světě kolem 37 tisíc restaurací a denně v průměru obslouží 69 milionů zákazníků. To je pro představu o něco více lidí, než žije v celé Francii. Takže když taková firma třeba zcela eliminuje plastový odpad, má to skutečně významný vliv na celou planetu.
Nezbývá než si přát, ať podobných iniciativ přibývá a ať se je hlavně daří naplňovat.
Jan Traxler
Privátní investiční poradce a partner Long Capital. Založil investiční fond Otakar. Je odborným garantem portálů Nemovitostní-fondy.cz a FKI-fondy.cz. Investičnímu poradenství se aktivně věnuje od roku 2004. Patří mezi průkopníky... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem