Akcie svět: rozdíly mezi fondy přes 100 % za 5 let

Světové akcie by neměly chybět v žádném dlouhodobějším portfoliu. Důvodem je nejširší diverzifikace skrze regiony, odvětví a měny. Tato zásada je dostatečně známá i méně zkušeným investorům. Co si ale pod třídou aktiv "světové akcie" konkrétně představit? Do čeho investor ukládá peníze, když nakupuje podílové listy fondu zaměřeného na světové akcie? To se nejlépe ukáže při rozkladu některého ze srovnávacích indexů.

Z poloviny Amerika

Nejpoužívanějšími indexy, které měří výkonnost třídy aktiv "světové akcie" (anglicky Global Equity), jsou MSCI World a FTSE World. Existují i jiné, méně používané, indexy. Například HSBC World a S&P Global 1200.

Přiblížíme si index FTSE World. Odkud pochází akcie zařazené do indexu? Hrubé členění podle kontinentů vidíme v grafu 1. Více než poloviční váhu v indexu mají americké akcie. Na Evropu připadá necelá třetina, patnáct procent pak na východní Asii a Austrálii, jedno procento na Střední Východ a Afriku.

Graf 1: Regionální rozložení indexu FTSE World

Zdroj: FTSE

Podrobnější členění podle zemí je uvedeno v tabulce 1. Ve složení indexu připadá přes 51 % na akcie firem, které sídlí na území USA.

Ponechme nyní stranou spekulace nad tím, co je to americká firma. Existují společnosti (například Coca Cola, Xerox, Citigroup), které mají výrobní jednotky v mnoha zemích několika kontinentů, tržby realizují v téměř všech zemích světa a jejich akcie jsou kótovány na několika burzách. S podobnými záludnostmi se musí FTSE vypořádat. Používá k tomu co nejpřesnější pravidla pro konstrukci indexu a rozhodnutí pravidelné komise.
Nejvíce burz, odkud analytikové FTSE každý pracovní den přebírají data, najdeme v Evropě. Pro zařazení země, burzy a firmy do indexu FTSE World musí být splněno několik podmínek. Mezi nejdůležitější patří transparentnost a dostatečná likvidita. Tyto podmínky tradičně splňují vyspělé trhy západní Evropy. Objem kapitálu obchodovaného na burzách je ale v celé Evropě na úrovni zhruba tří pětin v porovnání s Amerikou.

Rozvíjecí nebrat

O tom, která země je pro investory dostatečně transparentní a může být zařazena do indexu a o tom, která firma je dostatečně velká a její akcie jsou dostatečně likvidní a mohou být zařazeny do indexu, rozhoduje komise FTSE.
Vedle tradičních vyspělých zemí jsou v posledních letech do indexu zařazovány také země označované jako polorozvinuté (Advanced Emerging), další možný překlad je úspěšně se rozvíjející. Patří mezi ně Brazílie, Izrael, Jižní Korea, Mexiko, Jižní Afrika a Taiwan.

Při pohledu na tabulku 1 vidíme, že v indexu nejsou zastoupeny země střední a východní Evropy. Česká republika, resp. akcie obchodované na pražské burze, nesplňují podle názoru analytiků FTSE požadavky na transparentnost a likviditu. Stejně je na tom i Maďarsko a Polsko. Společně spadáme do skupiny rozvíjejících se trhů (Emerging Markets). Tam patří ještě například Turecko, Rusko, Egypt, Maroko, Indie, Argentina, Indie, Thajsko a další země "druhého světa". Tyto trhy nejsou zařazeny do indexu FTSE World. Jsou zařazeny do indexu FTSE All World Index, kde mají dohromady váhu 1,8 %.

Svoboda manažerů

Jestliže se rozhodnete investovat do fondu zaměřeného na světové akcie, potom vaše peníze budou směřovat zejména do akcií amerických firem s velkou tržní kapitalizací. Na druhém místě budou evropské firmy a na třetím asijské. Drtivou převahu v indexu má USA (51 %), následuje Velká Británie (10 %) a Japonsko (necelých 9 %).
To platí o fondech, které používají pasivní strategii, tj. kopírují index. Aktivně řízené fondy se mohou složením svého portfolia odchylovat od složení benchmarku. Například převážit Evropu na úkor Ameriky a Asie nebo převážit rozvíjející se země zařazené do indexu (Advanced Emerging) na úkor vyspělých zemí (Developed). Záleží na tom jakou dává statut fondu manažerovi volnost.

Některé fondy zaměřené na světové akcie mohou nakupovat i akcie firem z rozvíjejících se zemí nezařazených do indexu (Emerging Markets). Například akcie střední a východní Evropy nebo Jižní Ameriky, vidí-li v nich manažer fondu šanci na zhodnocení při omezeném riziku. Pozice na těchto trzích je ale u fondů skupiny "Akcie – svět" zpravidla jen doplňková, maximálně několik málo procent. Hlavní pozice (90 % – 95 % portfolia) jsou standardně umisťovány do akcií velkých firem v USA, západní Evropě a Japonsku. Složení indexu podle odvětví ukazuje tabulka 2. Největší váhu (jednu čtvrtinu) mají v indexu akcie firem z oboru finančnictví. O složení portfolia jednotlivých fondů z pohledu odvětvového členění platí totéž co o regionálním složení. Manažer aktivně řízeného fondu může jedno odvětví převažovat na úkor jiného.

Evropský investor by si měl uvědomit, že v této třídě aktiv nese měnové riziko EUR/USD. Většina akcií v portfoliu fondu bude pravděpodobně denominovaná v USD. Investor s referenční měnou CZK pak nese riziko vývoje CZK/USD i CZK/EUR. Nezáleží na tom, zda je fond denominován v dolaru, euru či koruně. Posilování koruny vůči dolaru a euru ukrajuje korunovému investorovi ze zhodnocení fondu (kupoval dolary či eura draze a prodává je levně).

Velké rozdíly ve výkonnosti

Přehled výkonností v ČR dostupných fondů pravidelně zveřejňuje časopis FOND SHOP. Z necelé čtyřicítky fondů zaměřených svojí strategií na třídu aktiv "Akcie – svět" jich má historii delší než pět let zhruba polovina. Na první pohled panují mezi fondy značné rozdíly ve výkonnosti. Nejlepší dokázal za posledních pět let zhodnotit peníze investorů o 70 % (vyjádřeno v USD). Nejhoršímu se povedlo za stejnou dobu 40 % hodnoty ztratit. To je dosti podstatný rozdíl. Jak je vidět v grafu 3, výkonnost benchmarku je zhruba na půli cesty mezi nimi (0 % po 5 letech s výrazným sestupem dolů na 60 % počáteční hodnoty a poté výstupem nahoru na počáteční hodnotu).

Graf 3: Ve výkonnosti fondů zaměřených na světové akcie jsou velké rozdíly (vyjádřeno v USD)

Zdroj: FOND SHOP

Kladného zhodnocení dosáhlo v sektoru "Akcie - svět" za posledních pět let pouze šest fondů ze 40 dostupných v ČR. Jsou to ING Global High Dividend, Templeton Global Euro, Templeton Global, WIOF Global Equity, MSF Global Equity, Raiffeisen Global Equity. Ostatní se pohybují v červených číslech.

Dařilo se hodnotovým fondům

Jak je vidět v grafu 3, přeborníkem ve zkoumaném sektoru se stal na periodě 5 let fond ING Global High Dividend. Přestože většina konkurentů je za stejnou dobu v minusu, tomuto fondu se podařilo vydělat 70 %. Vedle dobrého výběru akcií portfolio manažery je úspěch jednoznačně způsoben i investiční strategií fondu. Nakupuje především akcie firem, které vyplácí vysoké dividendy, což při všeobecném poklesu trhů pomáhá výkonnosti takového fondu. Akcie firem pravidelně vyplácejících vysokou dividendu jsou ve své většině hodnotové (value).

Vynikajících výsledků dosahují také fondy z rodiny Templeton. Přestože jeden je vedený v USD a druhý v EUR, oba v portfoliu silně převažují Evropu (v čele s UK) a podvažují USA a Japonsko, eurová verze ještě silněji než dolarová. Jedním z důvodů úspěchu těchto fondů je silně hodnotová strategie při výběru akcií (value strategy). Akciovým fondům, které vyznávají hodnotovou strategii, se v posledních pěti letech obecně dařilo lépe než fondům vyznávajícím růstovou strategii (growth strategy). Dobře to ukazuje graf 2. Index Russell 3000 Value je na tom za posledních pět let mnohem lépe než index Russell 3000 Growth. Tento index se týká pouze amerických akcií, ale o evropských a japonských to platí také. Jak je vidět v grafu 2, v době všeobecného poklesu trhů (roky 2000 až 2002) ztrácí hodnotové akcie méně než růstové.

Graf 2: Hodnotovým akciím se dařilo lépe

Zdroj: FOND SHOP

Sníženou pozici v USA oproti benchmarku mají v současné době i další fondy s úspěšnou minulostí – WIOF Global Equity a Raiffeisen Global Equity.

Také Raiffeisen Global Equity by se dal označit za fond s hodnotovou strategií. Podle prospektu je "přednost dávána podnikům ohodnoceným jako fundamentálně atraktivní." Fundamentální analýza firmy je pro hodnotovou strategii zásadní. Manažeři vyhledávají finančně zdravé firmy obchodované za dobrou cenu. Naproti tomu manažeři růstově orientovaných akciových fondů se soustředí více na nákup akcií firem s pozitivními vyhlídkami růstu kurzu a méně na momentální ocenění z hlediska fundamentálních dat.

Na opačné straně žebříčku výkonnosti najdeme například fond Espa Stock Global. Polovina jeho portfolia je řízena hodnotově, polovina růstově. Další z méně úspěšných na pětileté periodě je Julius Baer Global Megatrend Stock (viz graf 3).

Článek převzat z časopisu FOND SHOP

A vy investujete do světových fondů? S jakým úspěchem?