Prezident zatloukl drobným akcionářům rakev

Prezident zatloukl drobným akcionářům rakev
"Nikdo o vás nestojí, ukládejte si peníze v bance a neotravujte," tak by se dal shrnout vzkaz českých politiků drobným akcionářům. K již stávajícím možnostem, jak se jich zbavit, přibyla ta nejefektivnější, tzv. squeeze-out. Zajímá vás, jak jednoduše lze akcii o reálné hodnotě 1 000 Kč nuceně vykoupit třeba za 80 Kč? A to v souladu se zákonem?

Prezident podepsal nový způsob, jak se zbavit menšinových akcionářů, tzv. squeeze-out (více jsme o tomto problému psali v článku Malí akcionáři vytlačeni aneb uzákoněné bezpráví. Nutno dodat, že prezident měl při rozhodování o podpisu zákona ztíženou pozici, šlo totiž o úpravu "přilepenou" k potřebné novele obchodního zákoníku. Ochranné sdružení malých akcionářů (OSMA) se chce obrátit na senátory, aby vznesli ústavní stížnost. Ovšem soudy, jak známo, u nás melou pomalu, takže by se už dalo sázet na to, kdo z "velkých" využije této možnosti jako první.

Možností, jak se zbavit malých akcionářů, je víc

Malé akcionáře je možné o akcie připravit všelijak. Zřejmě nejoblíbenějším způsobem je přeměna akcií na listinné, s místem vyzvednutí nejlépe v lichou středu od tří do pěti ráno někde na svazích Krušných hor. Celkem spolehlivě tak je možné zbavit se naprosté většiny drobných akcionářů. Většina se o tom totiž vůbec nedozví a ostatním nestojí za to si pro ně osobně přijet. Takže jen úporný nezmar to nevzdá. Nutno ovšem dodat, že kdo se stará, o své akcie nepřijde.
Neprodané akcie se draží a cena může být nakonec pěkná, ovšem může to být i naopak.

Z trochu jiného soudku je povinný odkup. Jde o povinnost většinového akcionáře nabídnout odkoupení, menšinový vlastník ovšem nabídku nemusí přijmout. Odkup je povinný při vyřazení akcií z veřejného obchodování a v případech, kdy jeden vlastník (popř. několik vlastníků, jednajících ve shodě), získá podíl nad určitou hranici (polovina nebo 40 % podle § 66a OZ, dvě třetiny, tři čtvrtiny).

Přeměna akcií do listinné podoby byla až dosud pro menšinové akcionáře horší. Velmi těžko se totiž dá předvídat, jak se bude většinový vlastník po stažení akcií z trhu chovat. Může být nakonec výhodné si akcie ponechat, pokud je firma zisková a vyplácí dividendy, většinou to tak ale nedopadá. Cenu musí schválit Komise pro cenné papíry, což je alespoň nějaká pojistka.
Jsou ovšem metody, jak cenu akcií v době před stažením z trhu řízeně snížit. Je několik firem, které byly prakticky "na odpis" a které se po stažení akcií z obchodování zázračně "zmátořily" a začaly najednou vydělávat. V podstatě se drobný akcionář, není-li jeho koníčkem trávit čas u soudů, může pouze sám pro sebe rozhodnout, jestli důvěřuje firmě a zároveň považuje většinového vlastníka za seriózního. Pokud si na oboje neodpoví ano, je lépe prodat, není-li cena skutečně nepřiměřeně nízká. V opačném případě riskuje, že mu zůstane bezcenný virtuální papír.

V druhém případě jde o standardní odkup při navýšení podílu a to až doposud mohlo malé akcionáře ponechat celkem klidné. Ovšem teď, kdy může následovat vyvlastnění podle nových pravidel, bude nad nabídkou odkupu nutné uvažovat i ve světle této hrozby. Na rozdíl od evropské směrnice o squeeze-out totiž česká novela neobsahuje ustanovení o férové ceně, kterou může být například cena nabízená při odkupu, pokud nabídku přijalo víc než 90 % malých akcionářů.

Ne že by vyvlastnění nebylo možné i dřív, podle § 22p Obchodního zákoníku je možné malé akcionáře vyvlastnit při tzv. převzetí jmění, pokud má majoritní vlastník podíl vyšší než 95 %. Ovšem institut převzetí jmění je přece jen náročnější operace a limit je o 5 % vyšší, než ten, který povoluje squeeze-out. Jinými slovy, většinovým akcionářům bylo nyní vyvlastnění velice usnadněno. Že se menšinoví akcionáři mohou obrátit na soud, pokud nepovažují cenu za spravedlivou, je sotva útěchou.


Jak se tvoří co nejnižší odhad aneb část návodu pro majoritní vlastníky

Znalec může použít ke stanovení hodnoty metodu substanční, tzn. že ocení majetek firmy (nemovitosti, stroje a zařízení) a odečte závazky. Pak mu vyjde hodnota akcie, například 1 000 Kč. Následně použije metodu DCF (diskontovaných peněžních toků), kdy je vše jen a pouze odhad na základě údajů od managementu - odhad zisků, odhad inflace, odhad tržeb atd. Management snižuje projekce a tudíž znalci vyjde hodnota akcie 100 Kč.

Následně znalec přiřadí váhy jednotlivým metodám. Metodě substanční (oněch 1 000 Kč) například přiřadí 0% váhu a metodě DCF (tj. 100 Kč) přiřadí 100% váhu. Výsledkem je tedy 100 Kč za akcii. To navíc může znalec nakonec zpestřit snížením třebas o 20 % jako srážku za minoritu, čímž se dostane na 80 Kč za akcii. Absolutně budiž zapomenuto, že skutečný majetek společnosti vypočtený z majetku firmy vyšel 1 000 Kč. No a nyní si majoritní akcionář, zadavatel tohoto posudku, nuceně vykoupí od těch malých jejich akcie po 80 korunách, přičemž jejich hodnota je ve skutečnosti 1 000 Kč. Znalec za nic neručí.

Jak rozhodují znalci

Převzetí jmění i squeeze-out mají zřejmě neuralgický bod v tom, že cenu stanoví znalec, zaplacený většinovým vlastníkem, přičemž cena nepodléhá ani schválení Komise pro cenné papíry. Čeští soudní znalci se bohužel nálepkou neúplatnosti a odbornosti pyšnit nemohou (vzpomeňme například proslulé záruky bankovních úvěrů ve formě "cenných" drahokamů), pravděpodobně se tedy dočkáme zajímavých věcí. Prozatím je u soudů již spousta žalob na cenu při převzetí jmění. Pokud je nám známo, ani jeden případ nebyl dosud pravomocně rozhodnut. Vzhledem k tomu, že soudci jsou právníci, nikoli finanční experti, bude to asi dost problematické. Jediné, co mají k dispozici, jsou patrně (jak jinak) znalecké posudky.

Názorným příkladem mohou být podle známého bijce za práva malých akcionářů Aleše Hodiny Moravské naftové doly. V jejich znaleckém posudku je uváděna cena za barel 22 USD, ač již v té době dosahovala 30 USD a dnes se pohybuje kolem 50 USD. Akcionáři dostali za akcii 3 250 Kč, přičemž roční zisk na akcii šlo odhadovat na víc než 800 Kč.
V případech dražby nevyzvednutých akcií při přeměně na listinné můžeme cenu stanovenou znalcem a skutečnou tržní cenu dokonce porovnat v reálu:

  • 8. 2. 2005 se za 1,32 miliónu Kč vydražil balík akcií Plemenáři Brno, které znalec ocenil na 640 tisíc Kč.
  • 3. 3. 2005 se za 3,95 miliónů Kč vydražil balík akcií BSH Holice, které znalec ocenil na 1,68 miliónů Kč.
  • 29. 4. 2005 se za 8,1 miliónů Kč vydražil balík akcií Pekáren a cukráren Náchod, který znalkyně ohodnotila na 2,8 miliónů Kč.

Na tvůrce novely a její vznik vrhá podivné světlo kromě jiného i fakt, že Ministerstvo financí chystá svou vlastní úpravu této problematiky. Ta by měla podle našich informací obsahovat vyšší hranici, která většinovému vlastníkovi umožňuje provést squeeze-out, a sice 95 %. Zároveň by měla lépe řešit problém stanovení ceny.
Dá se říct, že právě schválená novela obchodního zákoníku je posledním hřebíčkem do rakve drobných investorů na českém kapitálovém trhu. Národem akcionářů se už, na rozdíl od USA, určitě nestaneme. Vzkaz od politiků je jasný: "Nikdo o vás nestojí, ukládejte si peníze v bance a neotravujte." Naštěstí pro ty aktivní je dnes otevřen celý širý svět. A v něm oblasti mnohem přátelštější a serióznější než Česká republika i EU.

Co si myslíte o přijaté novele? Jak se vám líbí praxe odhadců? Proč jsme přes požadavky EU nepřijali ustanovení o férové ceně?

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

-2
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 53 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

25. 5. 2005 15:53, Titanic

Zachrante se vsichni ! Titanik se potápí !
Vetsine akcií hrozí vyrazení ze vsech verejných trhu v Ceské republice.
Minoritní akcionári ztratí poslední moznost obchodovat se svými akciemi.
Vetsinu spolecností jiz dnes ovládá jeden akcionár nebo fondem skupina akcionáru,
kterí nemají zájem dalsí akcie nakupovat a ani je nepotrebují.
Minoritní akcionár nebude mít moznost nalézt kupujícího nebo prodávajícího akcií. Vyrazením akcií z verejného trhu se stávají akcie pro minoritního akcionáre bezcennými.
Spolecnosti budou dány plne do rukou majoritních vlastníkum a minoritním akcionárum budou akcie naprosto znehodnoceny.
Vyrazením akcií z verejných trhu bude neslavne ukoncena kupónová privatizace.
Pod vedením strany a vlády , která privatizací premenila národní podniky na rodinné.
Za své akcie Komercní banky si výmenou muzete odnésti treba zidli a ty akcie tam nechat.
Ale chef banky by vás hnal , kdybyste mu chteli odnésti zidli z banky !

+55
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

2. 9. 2005 21:44, yat

je to podvodník a vlasti...rádce fuj, že se nestydí,
zas budeme rýt dršťkou v zemi(doma v květináči z kauflandu)

-2
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (53 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Malí akcionáři vytlačeni aneb uzákoněné bezpráví

9. 5. 2005 | Kateřina Havlíčková

Malí akcionáři vytlačeni  aneb uzákoněné bezpráví

Nedávno schválený zákon, který umožňuje většinovým vlastníkům odkoupit akcie těch malých proti jejich vůli, je neuvěřitelným projevem neúcty k soukromému majetku a zároveň raritou v... celý článek

Nemravný ČEZ aneb hrozí nám nákaza enronitidou?

29. 4. 2005 | Radek Létal

Nemravný ČEZ aneb hrozí nám nákaza enronitidou?

Motivační plány českých polostátních firem fungují natolik nestandardně, že se nad jejich absurditou pozastavil i ministr financí a nyní prosazuje změnu. Například bývalý náměstek ministra... celý článek

Potřební podnikatelé opět dosáhnou na přídavky

29. 4. 2005 | Ludmila Řezníčková

Potřební podnikatelé opět dosáhnou na přídavky

Novela zákona o státní sociální podpoře připravila lidi s doplňkovými příjmy ze samostatné výdělečné činnosti (například důchodce či ženy na mateřské) o potřebné sociální dávky. Po... celý článek

Komunisté jsou živou hrozbou

15. 4. 2005 | Erik Tabery | 1 komentář

Komunisté jsou živou hrozbou

Žádná jiná politická strana nebudí takové obavy jako ta komunistická. Přitom se ale stále častěji ozývá, že je to zbytečný strach, neboť komunisti jsou již strana demokratická a se... celý článek

Legislativní paskvil motivuje naruby

21. 2. 2005 | Kateřina Havlíčková

Legislativní paskvil motivuje naruby

Aby byli lidé žijící ze sociálních dávek více motivováni pracovat, byl přijat nový zákon o dani z příjmů. K němu ale Ministerstvo vydalo ještě pokyn, který jaksi dobrý úmysl vlády zcela... celý článek

Partners Financial Services