Indexy jsou statistické veličiny, jejichž cílem je zachytit vývoj akciového trhu. Prakticky každá burza či mimoburzovní trh mají svůj index a řada sdělovacích prostředků též. Existují indexy výběrové, které obsahují pouze určitý vzorek akcií, a indexy souhrnné, které obsahují všechny akcie dané burzy. Příkladem výběrového indexu je Dow Jones Industrial Average, který zahrnuje akcie třiceti předních firem obchodovaných na newyorské burze; příkladem souhrnného indexu je index Nasdaq Composite, který zahrnuje všechny akcie obchodované na trhu Nasdaq.
Investor sleduje vývoj indexů proto, aby věděl, jakým směrem se akciové trhy pohybují. Také schopnosti portfoliomanažerů jsou často porovnávány s vývojem některého indexu. Pokud dokáží zhodnotit portfolio fondu lépe než činí přírůstek nebo ztráta indexu, svědčí to o jejich kvalitách.
Indexy mohou být propočítávány jako cenově vážené, kde hodnotu indexu ovlivní pouze cena akcií zde zahrnutých, nebo mohou být váženy podle tržní kapitalizace, kde kromě ceny akcií ovlivní hodnotu indexu i počet akcií v oběhu. Příkladem cenově vážených indexů jsou indexy Dow Jones či Nikkei. Příkladem druhé skupiny, kterých je většina, jsou indexy S&P 500 nebo FTSE.
Dow Jones Industrial Average
Dow Jones Industrial Average (DJIA) je index třiceti amerických blue chips, tedy akcií velkých společností, které mají nejlépe reprezentovat americkou ekonomiku. Vytvořil jej Charles Dow v roce 1896. Původně index zahrnoval dvanáct akcií včetně společnosti General Electric, která zde jako jediná zůstala dodnes. V roce 1916 byl index rozšířen na dvacet akcií a v roce 1928 na konečných třicet.
Ačkoliv se nazývá "Industrial", neobsahuje DJIA pouze akcie průmyslových podniků, ale také akcie finančních institucí, technologických a maloobchodních firem i akcie firem z oblasti spotřebního a zábavního průmyslu. Nezahrnuje pouze akcie sektoru dopravy a veřejných služeb. DJIA je propočítáván jako cenově vážený index, takže jeho hodnotu ovlivňuje pouze cena akcií.
Jeho výhodou je, že jsou v něm prováděny minimální změny, takže zajišťuje srovnatelnost v čase. Nevýhodou je jeho úzké zaměření - je zde 30 akcií v porovnání s 11 tisíci v USA veřejně obchodovaných akcií. I přesto dokáže poměrně dobře odrážet vývoj amerického akciového trhu.
Při jeho zavedení v roce 1896 byla hodnota DJIA propočítána na 40,74 bodu, o 106 let později se pohyboval kolem 10 000 bodů. To představuje průměrné roční zhodnocení 7,21 %. Svého historického maxima 11 723 bodů dosáhl index v lednu 2000. Největší jednodenní nárůst 499 bodů index zaznamenal v březnu 2000, největší jednodenní pokles 617 bodů v dubnu 2000.
Standard & Poor's 500
Zatímco index DJIA přitahuje pozornost médií, Standard & Poor's 500 je odborníky považován za standardní měřítko výkonnosti amerického akciového trhu. Obsahuje akcie 500 nyní již výhradně amerických společností, které reprezentující dané odvětví, mají velký podíl na trhu a jsou dostatečně stabilní. Převážná většina akcií v indexu zahrnutých je obchodována na NYSE, ostatní na Nasdaqu a zlomek na American Stock Exchange (AMEX).
S&P 500 spatřil světlo světa v roce 1957, ale tvůrci propočítali jeho hodnoty zpětně do roku 1926. Je vážen podle tržní kapitalizace, takže změny cen akcií společností s vyšší tržní kapitalizací budou mít větší vliv na jeho hodnotu než změny cen akcií malých společností.
Výhodou indexu S&P 500 je, že představuje asi 70 procent celkové tržní kapitalizace amerického akciového trhu a také to, že je vhodně diverzifikován. Díky tomu dostatečně reprezentuje americkou ekonomiku. Nevýhodou je, že nezahrnuje akcie zahraničních společností, které na americkém akciovém trhu tvoří nezanedbatelnou část.
Při zavedení indexu v roce 1957 byla jeho hodnota propočítána na 45 bodů a v současnosti (srpen 2002) se pohybuje kolem 1000 bodů. To představuje roční zhodnocení 7 %. Svého historického maxima 1 527 bodů dosáhl index v březnu 2000.
Vedle indexu S&P 500 existují ještě další indexy z produkce Standard & Poor's, například S&P 400 MidCap, který monitoruje vývoj akcií firem se středně velkou tržní kapitalizací, nebo S&P 600 SmallCap, který sleduje vývoj akcií firem s nízkou tržní kapitalizací.
Nasdaq Composite
Index Nasdaq Composite je sestaven ze všech akcií obchodovaných na mimoburzovním trhu Nasdaq, kterých jsou více než 4000. Jde tedy o index souhrnný. Byl zaveden roku 1971 krátce po vzniku Nasdaqu. Přestože je podobně jako celý Nasdaq zaměřen především na technologické akcie, obsahuje také akcie společností z odvětví finančního a spotřebního průmyslu, biotechnologií i akcie průmyslových podniků. Je vážen podle tržní kapitalizace, takže každá akcie ovlivňuje jeho hodnotu mírou své tržní kapitalizace. Výhodou indexu Nasdaq Composite je velký počet akcií, nevýhodou je vyšší zaměření na technologický sektor. I přesto představuje tento index více než jen vzorek technologického odvětví.
Počáteční hodnota indexu byla před více než třiceti lety stanovena na 100 bodů, nyní (srpen 2002) se pohybuje na úrovni 1300 bodů. To představuje průměrné roční zhodnocení 8,3 %. Svého historického maxima 5 048 bodů dosáhl index v březnu 2000.
Vedle Nasdaqu Composite existuje ještě index Nasdaq 100, který sleduje vývoj akcií 100 největších nefinančních společností obchodovaných v Nasdaqu.
FTSE 100
Finacial Times Stock Exchange 100 (FTSE) zahrnuje 100 společností s nejvyšší tržní kapitalizací, které sídlí ve Velké Británii, a jejichž akcie se obchodují na londýnské burze. Společnosti zahrnuté v tomto indexu představují asi 70 procent celkového britského akciového trhu. Index vznikl v roce 1984.
DAX
Deutscher Aktien-Index (DAX) je index třicítky německých blue-chips, s nimiž se obchoduje na frankfurtské burze. Ty jsou do indexu vybírány podle tržní kapitalizace a likvidity. Index byl zaveden v roce 1987 s hodnotou 1000.
Nikkei
Nikkei 225 je index 225 akcií společností zahrnutých v prvním segmentu tokijské burzy. Je průběžně propočítáván od roku 1950 jako cenově vážený index. Největší jednodenní přírůstek 13,2 % index zaznamenal v říjnu 1990 poté, co ministerstvo financí oznámilo plán podpořit akciový trh, který se v důsledku protržení spekulativní bubliny hroutil. Největší jednodenní pokles 14,9 % index postihl v říjnu 1987 jakožto reakce na propad newyorské burzy.
Sledujete vývoj indexů jednotlivých burz nebo i mimoburzovních trhů? Víte, co znamenají?