Čas jsou nejenom státní peníze

Nedávno jsme psali o tom, že ČSOB (profil, názory) nezfúzuje dva penzijní fondy, které se dostaly pod její střechu, ale naopak dokonce ostřeji rozliší jejich investiční strategie (více v článku Penzijní fond pro mladé). Zachování obou fondů má svou hlubokou logiku a dokonce tento postup můžeme označit za novátorský.
Zatím se totiž většina podobných situací řešila sloučením, pro které hovoří mnohé důvody: nižší náklady, lepší možnosti diverzifikace portfolia či efektivita správy. Ostatně tímto způsobem řeší ČSOB i nepřehlednost ve skupině svých podílových fondů a slučuje ČSOB investiční společnost (ISOBI) a První investiční (profil, názory).

Proč různé

Kdo má zálusk na vyšší výnos a nechce podstoupit celkově vyšší riziko, musí přidat svůj čas. Ten jej sice nezbaví krátkodobého kolísání trhů, toho se zbavit nelze, ale v dostatečně dlouhé době se "zředí". Zde je totiž ukryt druhý, řekněme investiční, význam známého rčení, že čas jsou peníze.
Kdo má tedy více času (delší investiční horizont), může si dovolit mnohem agresivnější investiční strategii. A kde je horizont? V případě penzijních fondů je to samozřejmě penze. Slovo důchod má u nás pejorativní význam jakési podivné almužny. Ale v obecném významu (a v ekonomické teorii) znamená zkrátka příjem.

Svoboda za třicet

Chcete krásný příklad z Ameriky? Najdeme jej třeba u jedné z největších světových investičních společností Fidelity, která nabízí penzijní fondy pojmenované Freedom, tedy Svoboda. Svoboda? A od čeho? Pro někoho možná překvapivě, ale jde spíše o osvobození od starostí, od starostí s penězi. O zajištěný důchod, neboli příjem.
Fondy Freedom mají za názvem ještě číslici, třeba 2020, ale také 2040. To není suma, ale letopočet. Výhledový rok, kdy klient chce nebo počítá s "osvobozením", s odchodem na penzi, do důchodu… K příjmům, které plynou z jeho úspor vytvořených v době aktivního života.
Jde však o to, jak jsou tyto fondy "konstruovány": například Freedom2040 je z více než 2/3 akciový a postupně, jak se přibližuje k cílovému letopočtu, se podíl akcií bude snižovat. Řekněme v roce 2035 již bude z 80 % dluhopisový a v roce 2039 už v něm nebudou akcie žádné a cca 70 % budou tvořit pokladniční poukázky, tedy jisté, již nekolísající a proti inflaci imunní, peníze. A vzhůru do penze!

Český krůček

V daleko opatrnější, řekněme české a "jemné" variantě, lze pohlížet i na dvě různé strategie penzijních fondů Stabilita (profil, názory) a Progres (profil, názory).

ČSOB PF Stabilita (profil, názory)

ČSOB PF Progres (profil, názory)

Podle modelových propočtů by měl první vynášet kolem 3 %, druhý 4,3 %. To jsou výkonnosti za rok 2002, ale v podstatě s podobnými můžeme počítat i v budoucnu (s ohledem na to, že loni byla míra inflace 1,8 %).
Strategie fondu Stabilita je určena pro starší a konzervativnější klienty, dynamičtější strategie fondu Progres pak pro ty mladší a odvážnější. Ale, jak jsme si vysvětlili, nemusí být ani příliš odvážnější, protože na své straně mají delší čas.
Obecně dokonce můžeme říci, že i fond Progres je málo progresivní, protože pro horizont delší než 20 let by mohl v portfoliu mít ještě větší podíl akcií. To však zase souvisí s naší přehnaně přísnou a opatrnou legislativou, která například ani neumožňuje do portfolií penzijních fondů kupovat zahraniční akcie. Všichni víme, proč tomu tak je (bylo), doufejme jen, že budoucnost je otevřená a jasná. Za půl roku budeme v Evropské unii a čítankové poučení o penzijní reformě vidíme na Slovensku (kde nedávno parlament základní zákon schválil).
Máte-li tedy do důchodu 20 a více let, nemá cenu, aby vaše peníze zahálely ve fondu Stabilita. Progres by totiž měl vynést víc (viz tabulka níže).

Čas jsou peníze

Penzijní připojištění dotuje stát: příspěvkem až 1 800 Kč k naspořeným 6 000 Kč, daňovou úlevou na dalších 12 000 Kč a dalšími úlevami příspěvků zaměstnavatele. Komplexně jsme možné výhody analyzovali v článku Šance penzijního připojištění a je zřejmé, že význam (míra výnosnosti) jakýchkoli fixních příspěvků vždy s délkou časového období klesá. Tím ovšem nabývá na významu vnitřní zhodnocení (výnos) vlastního penzijního fondu. Nakolik, upozorní možná lépe tabulka – po patnácti letech je již tato výnosnost vyšší než státní příspěvky! Po třiceti letech je dokonce již několikanásobkem sumy peněz od státu. Také rozdíly mezi celkovými výnosy obou fondů jsou jistě inspirativní a je vidět, že rozdíl jediného procenta ve výkonnosti fondů má na váš konečný výdělek obrovský vliv...

Nakolik myslíte, že by měl být dynamický penzijní fond pro dnešní pětatřicátníky? Do kolika procent akcií byste šel Vy sám v takovém penzijním plánu na třicet let? Podělte se o své nápady a názory!!