Příchod Velkého medvěda (1996-2002) – (část 3)

Již před osudovým 11. zářím začaly akciové indexy opět ztrácet půdu pod nohama. Mezi 27. srpnem a 10. zářím ztratil DAX dalších téměř 14 procent. Během burzovní seance 10. září se vedoucí německý index dokonce ponořil na své nové roční minimum 4554 bodů, v závěru však posílil a uzavřel na 4670 bodech. 11. září ráno zahajoval DAX na úrovni 4680 bodů a v průběhu dne, za mírného optimizmu, stále rostl. Investoři očekávali poklidné odpolední obchodování a závěr seance v plusových hodnotách. Ve 14:46 středoevropského času (8:46 newyorského času) se však stalo něco neuvěřitelného. Nepochopitelná zpráva o nárazu letadla do severní věže Světového obchodního centra (WTC) v New Yorku šokovala celý svět. Většina lidí si v tu chvíli myslela, že jde o nehodu, o nehodu sice tragickou, ale přece jenom o nehodu. Na tuto zprávu zareagoval akciový index DAX pouze nepatrným poklesem. To se však náhle změnilo v 15:03 (9:03 N.Y.), když další letadlo narazilo do druhého z newyorských dvojčat – do jižní věže WTC. Najednou se zjevila strašlivá pravda. Nikoliv nehoda, nikoliv lidské selhání, ale lidská nenávist obludných rozměrů stála za touto hroznou tragédií. Teroristický atentát, chladně vypočítaný na efekt a přitom nevýslovně krutý, zasáhl nejen Spojené státy, ale celý západní svět.

Zatímco svět strnul jako uhranutý, na burzovních parketech se rozpoutala naprostá panika. Za několik minut se DAX zřítil o více než 400 bodů. Také dolar se propadl, naproti tomu ropa a zlato vystřelily vzhůru. Wall-Street, který měl v 9:30 zahajovat obchodní den, zůstal uzavřen, protože celá newyorská finanční čtvrť byla evakuována. Jen několik minut po útoku na WTC se ve Washingtonu další letadlo zřítilo na budovy Pentagonu. V obavách před dalšími teroristickými akcemi byly vyklizeny všechny strategické objekty jako např. Bílý dům, Kapitol a nepoškozená část Pentagonu. Důležití ministři a prezident Spojených států George W.Bush, který v tu dobu pobýval na Floridě, byli dopraveni do bezpečí.

Před očima mnoha miliónů diváků, kteří sledovali přímý televizní přenos, se v 15:50 středoevropského času (9:50 N.Y.) zřítila jižní věž WTC. Za dalších čtyřicet minut potkal stejný osud severní věž a New York se ponořil do obrovského mračna prachu. Jak přicházely nové zprávy, vycházelo stále více najevo, že šlo o dlouhodobě připravované a přesně naplánované útoky. Později se ukázalo, že samotné nárazy letadel by zřejmě obě věže, byť vážně poškozené, přežily. Avšak plně natankované nádrže letadel rozpoutaly ohnivé peklo a obrovský požár poškodil ocelové konstrukce obou budov natolik, že došlo k jejich neodvratnému zhroucení. V 16:29 (10:29 N.Y.) spadlo v blízkosti Pittsburghu ještě jedno letadlo. Brzy se potvrdilo, že šlo ve všech případech o dopravní letadla, která byla teroristy unesena ze svých pravidelných linek. Dosud nebyl znám počet všech obětí teroru, jenom ve čtyřech sebevražedných letadlech však zahynulo 266 lidí, ve Světovém obchodním centru se přes den zdržovalo na 40.000 osob a v době nárazu letadel byly ulice Manhattanu plné lidí.

Mnoho akciových burz reagovalo na teroristické útoky největšími propady ve své historii. Žádný analytik se toho dne neodvážil vyslovit jakoukoliv prognózu o dalším vývoji kapitálových trhů. Večer obdržela "Deutsche Börse" výhrůžku o chystaném bombovém útoku. Na frankfurtském parketu bylo obchodování předčasně ukončeno a došlo k okamžité evakuaci. Akciový index DAX, který se v tomto okamžiku nacházel na hodnotě 4273 bodů, se v předcházejících hodinách propadl o více než 8,5 procenta, což znamenalo odliv 56 miliard Euro z tržní kapitalizace. Rovněž index "Nemax All Shares" zaznamenal 11. září značný, téměř sedmiprocentní pokles.

Také následující dny byly burzy ochromeny. Protože Wall Street byl na neurčitou dobu uzavřen, chyběl ostatním trhům tradiční americký vzor. Německé indexy si také nevěděly rady, byly nejisté a raději si připisovaly další lehčí ztráty. Zatímco světová veřejnost odsuzovala teror proti nevinným lidem a vyslovovala Spojeným státům svou účast, pátralo se horečně po strůjci těchto útoků. Všechny přímé i nepřímé důkazy ukazovaly na nechvalně známého teroristického vůdce, fanatického muslima a zazobaného saúdskoarabského miliardáře, Usámu bin Ládina a jeho podzemní organizaci Al-Kajdá. Spojené státy současně potvrdily své odhodlání vystoupit všemi prostředky proti původcům teroru a jejich komplicům a hovořily o válce proti USA a celé euroatlantické civilizaci.

V pondělí, 17. září 2001, obnovila obchodování také newyorská burza. Ve snaze co nejvíce omezit očekávaný akciový propad, byly podniknuty veškeré myslitelné kroky. Proto před zahájením obchodování snížila americká centrální banka vedoucí úrokovou míru na 3 %. Analytici i představitelé jednotlivých podniků se rozhodli v ten den neuveřejňovat žádná negativní hodnocení. Penzijní pokladna státu New York dokonce oznámila, že nakoupí akcie za jednu miliardu dolarů. Také mnoho významných investorů se rozhodlo neprodávat velké akciové balíky. Světoznámý investorský velmistr Warren Buffet prohlásil, že v případě razantnějšího poklesu akcií se sám postaví na stranu kupujících. Přesto všechno došlo po otevření newyorské burzy k očekávanému propadu. Na konci obchodní seance vykazoval Dow Jones sice značnou ztrátu, přesto však byl jeho pokles menší, než se všeobecně předpokládalo. Jestliže 10. září uzavíral Dow ještě na 9605 bodech, pak 17. září ztratil přes 7 procent a skončil na 8920 bodech. Byly to především akcie leteckých společností, hotelů, pojišťoven a dalších firem z finančního sektoru, které si tehdy připsaly největší ztráty.

Ani další dny nepřinesly na trhy uklidnění. 21. září si většina akciových indexů sáhla na svá lokální dna. Během jednoho týdne tak ztratily podniky kótované na newyorské burze přes 1,38 biliónů dolarů z tržní kapitalizace. Dow Jones poklesl na 8235 bodů, DAX uzavíral na 3787 bodech a Nemax se propadl na 724 bodů. I když ve Spojených státech již nějakou dobu konjunktura oslabovala, po teroristických útocích již o nastávající recesi nikdo nepochyboval. Protože akcie výrazně oslabovaly už před útokem, sílilo podezření, že teroristé již před atentátem spekulovali na pokles a vydělali tak na lidském neštěstí obrovské peníze. Neprodleně bylo zahájeno vyšetřování a přestože do dnešní doby nepřineslo žádné významné úspěchy, byla některá podezřelá konta zmrazena.

Čas plynul a svět řešil nyní dvě témata – válku proti terorismu a biologické útoky snětí slezinnou (antrax), které se objevily v USA. Lidé se obávali, že jde o druhou, tichou, teroristickou vlnu a ve společnosti se opět šířila vlna strachu. Ostatní události se tak dostaly mimo ohnisko pozornosti, nevyjímaje ani kapitálové trhy. Ještě 11. září přislíbil americký prezident George W. Bush dopadení a potrestání původců teroristických útoků i všech těch, kteří jim poskytovali pomoc a zázemí. Mnoho zemí deklarovalo Spojeným státům svou neomezenou podporu. V příštích dnech apeloval Washington na všechny státy světa, aby se připojily k protiteroristické alianci a označily šéfa teroristické organizace Al-Kajdá, Usámu bin Ládina, za hlavního organizátora atentátů. Současně byl obviněn afghánský Taliban, že dlouhodobě poskytuje organizaci Al-Kajdá útočiště. 2. října 2001 vyzvalo NATO své členy, aby podpořily USA v boji proti terorismu. 7. října začaly americko-britské letecké útoky na Afghánistán, ke kterým se brzy připojily i některé další státy, jmenovitě Francie a Kanada.

Akciové trhy zatím dobře vstřebaly sérii nepříznivých zpráv a po 21. září začaly posilovat. Již krátce po teroristických útocích se objevily v tisku články, které radily nakupovat pokleslé akcie a mnoho investorů tak také učinilo. Zatímco v Afghánistánu úspěšně probíhala likvidace fanatiků z vládnoucího hnutí Taliban, nastalo v říjnu na trzích významné oživení a indexy rychle získávaly zpět ztracené pozice. V listopadu se však akciový vzestup zpomalil a v polovině prosince, poté co režim Talibanu definitivně padl, se zcela zastavil. Přesto si významné akciové indexy udržely listopadovou úroveň až do konce pohnutého roku 2001, se kterým se rozloučily takto: Dow Jones dosáhl 10.021,5 bodů, Nasdaq Composite se vrátil nad hranici 2000 bodů, DAX skončil na 5160 bodech a Nemax uzavíral na 1095 bodech. Na několik měsíců tak trhy ignorovaly špatné podnikové zprávy a pozapomněly na postupující recesi. Ovšem i v této době přechodného akciového oživení se rodily na burzách další skandály. Pozoruhodný byl zejména případ Enron, na který se podíváme v dalším a zároveň posledním pokračování tohoto seriálu.

Myslíte, že bez teroristických útoků by trhy již v letech 2001 ožily? O kolik lépe by dopadl právě uplynulý rok 2002? Podělte se o své názory s ostatními!

Přeloženo a upraveno ze serveru www.boerse.de.