Kdo je Lubomír Štícha?
|
Narodil se v roce 1942, vystudoval strojní fakultu ČVUT se specializací ekonomika a řízení výroby. Před jmenováním do funkce ředitele RM-Systému působil v pozici ekonomického náměstka ředitele PVT a ředitele Obchodně technické divize PVT. Je ženatý a má dvě děti.
|
V minulém roce se na burze uskutečnily obchody za téměř dva biliony korun, na RM Systému však šlo o pouhých 19 miliard...
Problémem tohoto srovnání je, že většinu obchodů burzy tvoří dluhopisy, pro tyto obchody však není potřeba vůbec žádný systém. Většinou probíhají mezi obchodníky po telefonu, na burze se pouze vypořádávají. Tím určitě nechci říct, že bychom nechtěli, aby tyto obchody u nás neprobíhaly. Nejde ani moc o otázku ekonomickou, nabízeli jsme jednotnou cenu 60 korun za transakci, abychom pokryli náklad, který nám vznikne v SCP při zadávání pokynů k převodu dluhopisů, je to tedy spíše otázka image. Ale nevyšlo nám to. Mimo jiné proto, že se rozšířila informace, že KCP razí názor, že RM-S nesmí vypořádávat tyto obchody. Nevím, do jaké míry to bylo vyvoláno pracovníky Komise, ale potýkáme se s tím dva roky. Dokonce jsme si museli na KCP po dlouhých jednáních vyžádat potvrzení, že tyto obchody můžeme dělat. Já bych to přirovnal k situaci, kdy někdo o vás řekne, že jste zloděj. V tom případě vám není nic platné, když budete obcházet své známé a říkat – pozor já zloděj nejsem.
Vy myslíte, že vám do té míry KCP nepřeje?
Jestli to někdo z KCP takto prohlásil, tak nás těžce poškodil. Vysvětlujeme všem (účastníkům trhu), že tato fáma vznikla, když vyšetřovali jeden případ. Jeden náš zákazník provedl obchod, který deklaroval jako přímý obchod a udělal ho za korunu. KCP se to zdálo podivné, mimochodem jsme ten obchod také ohlásili finančně analytickému útvaru MF a prošetřovala to KCP i policie a ten zákazník dostal pokutu. Jenže on se bránil tím, že to vlastně nebyl přímý obchod, byla to vlastně neobchodní záležitost... z toho ale vzniklo ono, to ale nemůžete dělat na RM-S. Lze doložit, že od doby, kdy skončilo toto vyšetřování (únor 2000) nám přímé obchody s dluhopisy a obecně přímé obchody začaly odcházet a také se projevil obrovský sestup celkového objemu obchodů. Přesto ale RM-Systém vypořádává více než polovinu transakcí na českém kapitálovém trhu. Na Komisi pro cenné papíry existuje tlak na zrušení mimoburzovního trhu prostřednictvím nového zákona o podnikání na kapitálovém trhu (názor Milana Šimáčka, člena prezídia KCP, na další existenci RM-S najdete na konci článku). S výjimkou Komise nevím o nikom dalším na trhu, kdo by něco takového chtěl. Oficiálně říkají, že směrnice EU umožňuje existenci licencované burzy a alternativního obchodního systému, ona směrnice však zatím existuje pouze v návrhu, který byl rozeslán členským zemím k připomínkování. Navíc se v ní říká, že každá země má právo na úpravy podle svých podmínek. Je také známé, že Evropská unie říká ve svých vyjádřeních – nerušte to, co se osvědčilo. Když probíhají na MF jednání o návrhu nového zákona všichni jeho účastníci konstatují, že mimoburzovní trh RM-S se osvědčil a k jeho rušení není důvod.
RM-S má stále hodně obchodních míst, vyplatí se?
Jejich provoz je drahý – vysoké nájmy a platy lidí. Postupně tedy docházelo ke snižování jejich počtu až na dnešních 78 – máme tak zhruba obsazeny všechny okresy. Ukazuje se, že mezi lidmi je stále zájem o využívání jejich služeb. Polovina všech obchodů uskutečněných u nás probíhá přes obchodní místa, navíc na obchodní místa se vážou obchodníci, takže jejich zrušením bychom přišli i o část toho zbytku. Navíc je tady ještě jedna souvislost, ta obchodní místa jsou lokalizována na tzv. střediscích služeb PVT a jenom část pracovníků pracuje jako obchodní místo RM-S. Po jeho zrušení se nabízí otázka, co s těmi dalšími produkty, které tam PVT prodává (například pojištění České národní zdravotní pojišťovny, přepážky SCP, apod.). Tam se ekonomika musí hodnotit jako celek - když vypadne jeden produkt, tak fixní náklady zůstanou, nicméně se touto otázkou stále zabýváme. Zatím jsme ale toho názoru, že ta síť zůstane zachována.
Zmiňoval jste produkty, které tam prodává PVT, nešlo by tomu pomoct, že byste byli distribuční síť - supermarket finančních produktů?
My totiž nesmíme dělat nic jiného, než to, co nám umožňuje zákon. Například jsme prodávali podílové listy fondů, dokonce to máme zakotveno v tržním řádu. Ale omezuje nás výklad KCP, o kterém jsme přesvědčeni, že není správný, což nám potvrzuje i stanovisko ministerstva financí. Výklad Komise říká – můžete vydávat a vracet PL, ale pouze ty, které jsou registrovány na trhu. Podílové fondy se ale nechtějí registrovat na trhu a výsledek je ten, že zatímco ke konci roku jsme prodávali podílové listy 22 fondů, po novém roce je to jeden. Váš nápad se mi líbí, ale výklad zákona ze strany Komise ho velmi omezuje.
Co bude s vám dál, když i o burze se říká, že zhyne. Jak vidíte budoucnost RM-S, u vás je to možná teď ovlivněno tím, že PVT je v České konsolidační agentuře?
Jsou některé věci, které těžko ovlivníme a nemůžu vám na ně odpovědět... já totiž nevím, kdo koupí akcie PVT, kdo získá majoritu a jaké bude jeho stanovisko k provozování mimoburzovního trhu... Věřím však, že prokážeme naši užitečnost.
Vy jako manažeři mu ale určitě budete představovat nějakou vizi...
Domníváme se, že trh typu RM-S má mnohem větší naděje na přežití, než má klasická burza. S postupnou privatizací začnou odcházet velké obchody s akciemi, prostě proto, že se postupně začnou stahovat akcie z burzy, drobné obchody však budou existovat i nadále. Teď můžete namítnout, ale co s neregistrovanými emisemi... Já si myslím, že současná situace s registrací a neregistrací akcií je neúnosná. Ačkoliv jsme už rok před schválením zákona upozorňovali na negativní dopad tohoto přístupu, tak se tato přísná pravidla pro registraci prosadila a řekl bych, že to vyhovuje jasně emitentům, ale zásadně to poškodilo majitele akcií. V poslední známé verzi návrhu zákona o podnikání na kapitálovém trhu, který se má předložit do vlády do konce září je uvedeno, že jak na burze, tak na mimoburzovním trhu bude "oficiální" a "neoficiální" segment a v rámci toho neoficiálního by neplatila pravidla o vydávání kurzů a podávání informací, ale mohly by se tam prodávat a kupovat CP, které jsou dnes vyřazeny. Takže, když se vrátím zpět k otázce myslím, že drobné obchody budou i nadále existovat, pořád je v SCP zhruba 2 milióny neprázdných účtů. Dále bychom chtěli a zatím se nám to celkem daří – rozšiřovat obchodování přes internet. Chceme také udržet alespoň únosný stav obchodníků, tzv. zvláštních zákazníků (mají svůj vlastní terminál RM-S za který platí 18 nebo 21 tisíc korun měsíčně), kterých máme kolem šedesáti a chtěli bychom obchodovat se zahraničními cennými papíry a samozřejmě i deriváty.
To je to co jste říkali před dvěma třemi lety, tam se nic nezměnilo?
Především internet je nová záležitost, tento projekt běží rok a celkem dobře. Máme podepsáno asi 1700 smluv na speciální internetovou aplikaci a téměř 500 zákazníků obchoduje přes webové stránky.
Jak moc z nich obchoduje aktivně?
Zhruba polovička.
Stačilo by vám to k existenci?
Zatím ne, v těch posledních měsících se objem těchto transakcí pohybuje mezi 16-18% aukčních obchodů (asi 20 – 30 milionů korun). Počet Internetových zákazníků ale roste.
Hospodářský výsledek RM-Systému v letech 1997 až 2001 v tisících korun |
1997 |
1998 |
1999 |
2000 |
2001 |
2684 |
3054 |
734 |
2607 |
1228 |
Když jste mluvil o vizi budoucnosti RM-S, zmínil jste obchody se zahraničními cennými papíry, co tím máte na mysli?
Takové způsoby spolupráce s trhy v jiných zemích, aby bylo možné na našem trhu koupit cenný papír prodávaný třeba ve Frankfurtu.
Přicházejí pro RM-S v úvahu nějaké formy regionální spolupráce (podobně jako u burz)?
To je předmětem diskuze, záměry jsou, ale ne vždy vychází a nejen v ČR. Například na základě spolupráce vídeňské a frankfurtské burzy vznikl nový trh – Newex, ale příliš se neuplatnil. Pokud jde o spolupráci burz, tak víte, jak to vypadá, scházejí se a za vrchol úspěchu považují schválení toho, kdy se příště sejdou. Tam je totiž jeden velký problém, ta spolupráce je buď volná, tj. například na základě poskytování informací a školení a nebo je to úzká spolupráce, což je ale v podstatě integrace. Ta musí proběhnout na bázi nějakého jednotného systému a problém je v tom, že se prostě nedohodnou, protože ten, kdo ustoupí souhlasí s tím, že budou dělat sběrače pokynů pro tu burzu, která zvítězí.
Ve vašem segmentu není s kým se integrovat?
Já myslím, že se udržíme i tak. Navíc bych řekl, že při hledání partnera venku mezi burzovními i mimoburzovními trhy jsme asi ve stejné situaci jako BCPP – podceňovaný trh, podceňovaní organizátoři trhu. Pak je jedno, jestli pražská burza hledá mezi ostatními evropskými burzami, nebo my hledáme mezi ojedinělými mimoburzovními trhy...
Rakouská Erste by chtěla uvést své akcie na pražskou burzu, jednali jste s nimi o obchodování s jejich akciemi na RM-S?
Upřímně řečeno, nevíme. Nevím, jakou formou chce Erste vstoupit na pražskou burzu, to nebylo nikde řečeno. Zatím jsme s nimi nejednali. Schází nám informace, jak to chtějí provést, pokud bude jasno, a bude připadat v úvahu, že by se tyto akcie obchodovaly i u nás, určitě s ERSTE budeme jednat také.
Co říká o budoucnosti RM-Systému Milan Šimáček, člen prezidia KCP
|
RM-Systém vznikl počátkem devadesátých let jako poměrně flexibilní elektronický trh, který měl umožnit prodej akcií drobných kupónových akcionářů. Byť objem obchodů na RM-S loni nepřesáhl 1 % z celkového objemu obchodů uzavíraných na našem trhu, jeho úloha ještě nebyla doceněna.
Na druhou stranu je třeba říci, že počátky kapitálového trhu v Čechách jsou spojeny s velmi liberální licenční politikou, nedostatečnými pravidly a také fragmentací našeho veřejného trhu. V zemích EU existují kromě regulovaných burz trhy, které nejsou trhy samoregulujícími (což je v našich podmínkách RM-Systém). Tyto trhy provozují tzv. alternativní obchodní systém. KCP je toho názoru, že v připravovaném zákoně o podnikání na kapitálovém trhu by měly být podle evropské direktivy ponechány výlučně dvě regulatorní kategorie: burza cenných papíry a obchodník s cennými papíry provozující alternativní obchodní systém. RM-Systém pak bude moci podle své volby splnit podmínky jedné z těchto licencí.
V případě, že by se RM-S rozhodl provozovat alternativní obchodní systém, neměly by být s touto přeměnou spojeny významné regulatorní požadavky nad rámec stávajících (naopak by odpadl formalizovaný proces registrace cenných papírů) a RM-S by mohl organizovat, stejně jak je tomu na obdobných alternativních trzích, i trh s neregistrovanými cennými papíry.
Nedávno Komise pro cenné papíry překlenula výkladem nejasnost v zákoně o cenných papírech a umožnila RM-Systému distribuci podílových listů formou organizování trhu. Z hlediska vypořádání obchodů může podle zákona o cenných papírech organizátor mimoburzovního trhu vypořádávat pouze ty obchody, které byly uskutečněny na jeho trhu, v případě RM-S se jedná o obchody uzavřené v aukci nebo přímé obchody uskutečněné v RM-S s cennými papíry na něm registrovanými (tedy nikoli custody převody nebo přímé obchody bez peněžního vypořádání).
Požadavky na registrované cenné papíry se v rámci EU stále zpřísňují. Proto Komise považuje za nezbytné umožnit existenci dvou stupňů trhů – regulovaného vyhovujícího plně evropským standardům a alternativního pro společnosti, pro které jsou tyto standardy ekonomicky nedosažitelné. RM-S bude umožněno zvolit si jednu z těchto cest podle strategie svého vlastníka, která zatím není známa.
Vyjádření Milana Šimáčka bylo redakčně zkráceno, celé si je můžete přečíst zde.
|
Jaký je váš názor na budoucnost RM-Systému? Kam by se měl podle vás vydat, aby měl šanci přežít? Podělte se o své názory s ostatními.