Fondové nejasno

Chceme-li však zmapovat celý trh, občas šlápneme na "terra incognita", jindy zase do matoucích statistik. UNIS zatím neodlišuje fondy pro institucionály a o zahraničních fondech nevíme ani s AKATem o moc víc než bez něj. Zkusme tedy "pohlédnout" na stav vody na našich českomoravských tocích z určitého nadhledu.

Kudy kam miliardy kráčí

Jeden pohled nám ukazuje, že z balancovaných (smíšených a většinou původně kuponových) od začátku letošního roku odplynulo 2,5 miliardy korun. Kam peníze z nich zamířily, je otázka, zřejmě ovšem zčásti do "čitelnějších" fondů. Které to jsou? Zejména "jistoty" fondů peněžního trhu samy přilákaly více než 9,5 miliard, přes 3 miliardy korun pak připutovalo do dluhopisových. Jenže tato čísla mate budulínek ČSOB Výnosový (profil, názory), který není pro lidi, ale pro banky a pojišťovny – musíme tedy 4,5 miliardy z chlívku peněžního trhu odečíst. Navíc táž ČSOB potichu leč tvrdě své klienty "přesměrovává" do fondů mateřské KBC. Až nyní zveřejnila konkrétnější data, takže můžeme usoudit, že od začátku roku celkem ke dvěma miliardám přišla.

Jak tedy vypadá rozvrh z hlediska jednotlivých bankovních skupin z hlediska jejich teritorií a přísunu klientských úspor:

Co na to bankovní vklady

Naše domácnosti za první letošní čtvrtletí do bank uložily dalších 11,5 miliardy korun, z toho ovšem o plných 11,5 miliardy vzrostly vklady netermínované (na 203 miliard korun). Objem termínovaných vkladů stagnoval na úrovni 590 miliard korun, ale protože o téměř tři miliardy vzrostly úložky na stavebním spoření, v (ostatních) bankách tedy o tři miliardy klesl.

Bankovní vklady tak vzrostly za první čtvrtletí o 8,5 miliardy korun na nejztrátovějších běžných účtech. Lidé ovšem potřebují obsluhovat stále víc úvěrů a půjček (mají jich už za víc než 130 miliard), takže tomuto trendu je těžko co vyčítat. Dlouhodobější úspory či nově uspořené peníze zřejmě směřují zčásti právě do podílových fondů. Zatím do těch nejkonzervativnějších.

V akciích chcíp’ pes

Akciové fondy se ovšem nacházejí na úbytě. Nebýt 175 milionů hned na začátku ledna, byly by již o několik desítek milionů v negativním teritoriu. Fondy fondů ze statistik ubírají dalších 23 milionů, byť částečně je úbytek majetku způsoben i dalším poklesem hodnoty portfolií. Kurzy akcií ne a ne se zotavit a nabrat dlouhodobější pozitivní trend. Jediná oblast, která na tom není tak zle, je paradoxně ta naše, fondů zaměřených na domácí akcie je však poskrovnu. Kromě ING Českého akciového jistě zajímavým zůstává náš největší akciový fond Sporotrend (profil, názory), který rozšířil záběr portfolia na kandidátské země EU (třetina polské a třetina maďarské blue chips). Jeho půlroční anualizovaný výkon se pohybuje kolem 15 %, devítiměsíční anualizovaný je přes 20 % a v září si i roční takřka jistě sáhne přes 40 %. Kdo koupil, neprohloupil – to jsou ovšem řeči knížecí. K zamyšlení vybízí spíš jiné pořekadlo: kdo pozdě chodí, sám sobě škodí.

Část portfolia (i když třeba jen malou) by totiž každý rozumný investor měl do akcií "obětovat". Samo slovo akcie je však u nás stále ještě nepatřičné, klienti se při jeho vyslovení křižují, ti drsnější si odplivují. Možná že se v dalším "Šmírbuchu" objeví jako sprosté slovo.

Zanechme však akcie akciemi, hlavně, že si našinci pomalu zvykají alespoň na slovo "fond", které v nich také ještě nedávno vyvolávalo zděšení. Samotný trend, kdy miliardy přicházejí jejich prostřednictvím alespoň do dluhopisů a na peněžní trh je dostatečně pozitivní. Tak uvidíme…

Co si si struktuře úspor myslíte vy?  Podělte se s ostatními o své názory!

Autor pracuje v marketingu Investiční společnosti České spořitelny.