Zdroj: Pleska / Midjourney
Ještě do konce roku 2024 platilo jednoduché pravidlo: pokud jste splnili takzvaný časový test, byl příjem z prodeje u cenných papírů a obchodních podílů osvobozený bez ohledu na jeho výši.
Od 1. ledna 2025 však zákon u vybraných investic zavedl strop na osvobození ve výši 40 milionů korun za zdaňovací období. Prakticky to míří hlavně na větší prodeje firem, podílů a velkých portfolií.
Stát tím chtěl omezit „neomezené“ osvobození u opravdu velkých transakcí. Typický drobný investor, který prodává akcie nebo ETF v nižších částkách, na limit většinou nenarazí. U prodeje podílu ve firmě za desítky milionů, u prodeje velkého balíku cenných papírů nebo u prodeje kryptoměn ale může limit rozhodovat o tom, zda se část příjmu zůstane osvobozená, nebo už se bude danit.
Důležité je, že limit se netýká zisku, ale příjmu z prodeje – tedy částky, kterou jste za prodej reálně inkasovali. Jinými slovy: i když splníte časový test, osvobozená je v roce 2025 jen ta část příjmů, která se „vejde“ do 40 milionů korun.
Cokoliv nad tento strop už osvobozené není a stává se zdanitelným příjmem, který vstupuje do základu daně. V praxi to pak znamená, že u velkého prodeje řešíte, jaký podíl příjmu je osvobozený a jaký podíl je zdanitelný.
Do limitu 40 milionů korun se v roce 2025 zahrnují příjmy z prodejů, které by jinak byly osvobozené díky časovým testům u cenných papírů a obchodních podílů.
V souvislosti s limitem se mluví také o kryptoaktivech, i když se u nich dřív žádné osvobození neřešilo. Od roku 2025 totiž do hry vstupuje možnost osvobození příjmů z převodů kryptoaktiv (mimo obchodní majetek) při splnění zákonných podmínek, a to zejména díky zavedení hodnotového testu a časového testu.
Zjednodušeně řečeno: u kryptoaktiv se od roku 2025 objevují situace, kdy můžete mít příjem z převodu osvobozený, a pokud uplatňujete osvobození i přes časový test, může se u velkých částek řešit také limit 40 milionů korun.
Zároveň je dobré připomenout, že pravidla pro kryptoaktiva mají svoje specifika – včetně účinnosti novely od 15. února. Proto je u krypta vždy potřeba hlídat nejen splnění podmínek, ale i to, od kdy se konkrétní režim použije.
V rámci jednoho zdaňovacího období se tedy díváte na to, jaké příjmy z prodejů by vám „normálně“ vyšly jako osvobozené (protože jste splnili časové testy). Tyto příjmy se pro účely limitu posuzují souhrnně a pokud součet přesáhne 40 milionů korun, část nad limit už osvobozená nebude. Proto u velkých prodejů může být část příjmu osvobozená a část zdanitelná.
S tím souvisí i praktická otázka: jak se pak pracuje s výdaji, typicky s pořizovací cenou nebo dalšími náklady souvisejícími s prodejem?
Pokud se vám kvůli limitu stane část příjmu zdanitelnou, obvykle pak řešíte, jakou část nákladů lze přiřadit k té zdanitelné části. V praxi se často uvažuje poměrový přístup – tedy že se náklady vztahují k zdanitelné části ve stejném poměru, v jakém je zdanitelná část příjmu k celkovému příjmu z daného prodeje. Konkrétní postup ale vždy záleží na tom, o jaký typ příjmu jde a jak přesně transakci vykazujete.
Od 1. ledna 2026 se limit 40 milionů korun ruší u prodeje cenných papírů a obchodních podílů, pokud byl splněn časový test. Znamená to, že u akcií, ETF a podílů ve firmách se při splnění časového testu vracíme k tomu, že příjem může být osvobozený bez ohledu na jeho výši.
Limit 40 milionů korun však zůstává relevantní pro kryptoaktiva. Proto je u větších kryptotransakcí potřeba počítat s tím, že i při splnění podmínek pro osvobození může hrát roli strop na osvobozené příjmy.
Sdílejte článek, než ho smažem
