Kupujete jen část akcie? Šance, že neztratíte daňové úlevy, roste

Některé akcie jsou tak drahé, že na jako drobný investor nemusíte mít dost peněz. Například jedna akcie společnosti Meta teď stojí kolem 590 dolarů (skoro 14 tisíc korun), akcie Apple kolem 230 dolarů (přes pět tisíc korun).

Můžete počkat, až budete mít dost peněz, abyste si koupili jednu nebo dvě akcie. Jenže co když se vám čekat nechce, protože věříte, že jsou pořád ještě relativně levné a díky včasnému nákupu vyděláte?

Řešením jsou takzvané frakce akcií. Říká se jim také zlomky akcií, případně frakční akcie nebo zlomkové akcie. Když je váš broker (banka nebo jiný obchodník s cennými papíry) nabízí, můžete si koupit třeba jenom polovinu nebo pětinu akcie.

S možností nakupovat akcie po částech přišla v říjnu i Česká spořitelna, největší tuzemská banka podle počtu klientů. Totéž nabízí od letošního června ve své aplikaci Air Bank. Loni v dubnu rozšířil nabídku o frakce také velký broker XTB. Zlomky akcií můžete kupovat třeba i ve známých aplikacích Portu, Revolut nebo eToro.

Z pohledu drobného investora funguje taková frakce (zlomek) podobně jako klasická celá akcie. Například pětinu akcie koupíte u brokera za cenu odpovídající pětině její aktuální hodnoty na burze. Pokud přináší dividendy, dostáváte pětinu z částky připadající na celou akcii. A když se zlomek akcie rozhodnete prodat, stejně jako u celé akcie záleží na aktuální tržní hodnotě – prodáváte buď se ziskem, nebo se ztrátou.

Na rozdíl od celé akcie však se zlomkem nemáte hlasovací právo na valné hromadě, tedy podíl na řízení společnosti. To ale drobného investora většinou netrápí, protože i kdyby měl akcií několik desítek, pořád je to málo, aby mohl – bez spolupráce s ostatními – něco podstatného ovlivnit.

Nechtějte derivát, ale podíl

Další nevýhodu můžete poznat až po prodeji. V předchozích letech byl rozšířený názor, že na frakce akcií se obvykle nevztahují stejné daňové úlevy jako na celé akcie. Proto prý u frakce nemůžete využít osvobození od daně, které funguje u akcií, podílových fondů nebo ETF pro příjmy do 100 tisíc korun ročně (hodnotový test) nebo při prodeji po alespoň třech letech (časový test). Nemůžete ani započítat ztráty z frakcí oproti ziskům z celých akcií – nebo opačně.

Takový názor vycházel ze skutečnosti, že vlastníkem skutečné akcie, kterou rozdělí na kousky, je broker. Klientovi nabízí jen takzvaný derivát – finanční instrument, jehož hodnota je odvozena od pokladového aktiva (akcie). Samotný derivát není cenným papírem – daňové úlevy se přitom týkají jen cenných papírů. Jednoduše řečeno: protože jako klient nevlastníte přímo akcii (ani její část), nemůžete ji ani prodat a využít osvobození od daně.

Přesto: záleží na tom, kdo je skutečným vlastníkem akcie. Už dříve tu byla jedna výjimka: pokud klient (investor) vlastní část akcie formou spoluvlastnictví, zřejmě může uplatnit stejné daňové výhody jako u klasické celé akcie. České zákony neznají pojem frakce ani zlomek, počítají obecně s akcií – výslovně ale nezmiňují, že by muselo jít o celou akcii.

A právě na spoluvlastnictví teď sázejí zmíněné banky a další obchodníci. Nevydáváme žádné deriváty, i frakce akcie je ve vlastnictví klienta, zdůrazňují. Air Bank dokonce slibuje, že klientům dodá vždycky na začátku následujícího roku podklady pro finanční úřad. Jiní obchodníci nechávají daňové souvislosti na klientovi. Shodně pak připouštějí, že stoprocentní jistotu zatím nemají – takový spor dosud nerozhodoval ani soud, ani se k němu veřejně nevyjádřila finanční správa.

Web Peníze.cz získal aktuální stanovisko Generálního finančního ředitelství. Pro investory vypadá nadějně. V zásadě totiž podporuje přístup brokerů ohledně spoluvlastnictví. Záleží na konkrétním nastavení podmínek u každého jednotlivého brokera, nicméně pokud je klient spoluvlastníkem akcie, může uplatnit stejné daňové úlevy jako u standardní celé akcie.

Podobnou otázku řeší i jinde v Evropě, trend vypadá podobně nadějně. Například Velká Británie letos začala – za zákonem stanovených podmínek – uznávat frakce akcií také jako součást tamní obdoby DIPu (dlouhodobého investičního produktu).

Dodejme, že náš text se týká akcií, které na zlomky rozdělí až broker – právě proto, aby byly dostupnější pro jeho klienty. Netýká se rozdělení akcií, o němž rozhodl sám emitent, tedy v rámci takzvaného splitu nebo fúze: například když se Apple rozhodne, že jednu původní akcii vymění za pět nových v nižší nominální hodnotě (na takové situace se bez problémů vztahují pravidla pro klasické akcie).

Nové vyjádření Finanční správy

Generální finanční ředitelství se k problematice frakcí vyjádřilo poprvé v létě roku 2022 formou odpovědi na dotaz veřejnosti. K situaci, kdy akcie rozdělí broker shromažďující žádosti od retailových investorů, kteří chtějí nebo mohou nakoupit pouze určitý podíl na akcii, uvedlo:

„Broker v rámci zhodnocení svěřených finančních prostředků nakupuje akcie do svého vlastnictví, drží je a obchoduje s nimi, přičemž se o výnosy následně dělí s investory v poměru k jejich investici. Broker je skutečným vlastníkem akcií, zatímco ‚frakční akcionáři‘ vlastní pouze jejich části (tj. podíly), které mohou kdykoliv prodat pouze danému brokerovi. Držitel těchto podílů proto nemůže uplatnit takzvaný časový test ani osvobození do limitu 100 tisíc korun ročně.“

Od té doby však „došlo k významného posunu v porozumění právního nastavení tohoto způsobu investování,“ říká mluvčí Generálního finanční ředitelství Patrik Madle v odpovědi pro web Peníze.cz z konce letošního října. Připomíná, že k této problematice se v loňském roce vyjádřil Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (European Securities and Market Authority – ESMA). ESMA zmiňuje, že právní nastavení frakčních akcií může být různé – včetně spoluvlastnictví.

Aktuální vyjádření Generálního finančního ředitelství rozlišuje právě mezi spoluvlastnictvím a derivátem.

„U frakčních akcií záleží na tom, jakým (právním) způsobem je nástroj v podobě frakční akcie koncipován. Toto má totiž zásadní vliv na celkovou pozici investora, a to nejen z daňového pohledu. Pokud to právní úprava umožňuje, lze frakční akcie nastavit tak, že investor pořizující frakční akcii se stává podílovým spoluvlastníkem akcie. V takovém případě se jeho pozice velmi přibližuje situaci, jako by pořídil celou akcii,“ píše finanční správa. Dodává, že do zcela shodné pozice se nedostane například proto, že hlasovací právo se vztahuje k jedné akcii. Nedohodne-li se s ostatními spoluvlastníky na stejné volbě, nemůže své hlasovací právo uplatnit.

„Pokud to právní úprava neumožnuje, případně se tak rozhodne broker (tato varianta je totiž pro brokery často praktičtější), je frakční akcie koncipována jako smlouva mezi brokerem a investorem, kdy je pozice investora derivována (tj. odvozována) od takzvané podkladové akcie (občas se taková frakční akcie nazývá jako derivátová akcie). Podkladovou akcii přitom broker vůbec nemusí vlastnit, a i v případě, kdy ji vlastní, se investor nestává spoluvlastníkem podkladové akcie,“ popisuje finanční správa.

„Zákon o daních z příjmů, za splnění definovaných podmínek, osvobozuje příjem z úplatného převodu cenného papíru. Pokud se investor pořízením frakční akcie stane podílovým spoluvlastníkem akcie, úplatný převod takového spoluvlastnického podílu bude mít totožný daňový režim jako v případě, kdy pořídí celé akcie. Pokud se ale investor pořízením frakční akcie nestane spoluvlastníkem podkladové akcie nebo pokud samotná frakční akcie není cenným papírem (jak je uvedeno výše, ve většině případů představuje frakční akcie smlouvu mezi brokerem a investorem, která sama o sobě není cenným papírem), kterou by investor mohl prodat, příjem realizovaný investorem nelze osvobodit od daně z příjmů fyzických osob. Pro úplnost zmiňujeme, že v takovém případě je pozice investora odlišná i z pohledu nedaňového, neboť nese nejen kreditní riziko emitenta podkladové akcie, ale zároveň i kreditní riziko brokera, se kterým má smluvní vztah (frakční/derivátovou akcii),“ konstatuje Generální finanční ředitelství ve vyjádření z konce letošního října.

Souhlasí tedy finanční správa s argumentem těch obchodníků, podle nichž klient skutečně vlastní podíl akcie (žádný derivát), a protože zákon nemluví nutně o celé akcii, lze daňové úlevy použít i na část akcie?

„S tvrzením, že úplatný převod spoluvlastnického podílu na akcii má totožný daňový režim jako úplatný převod celé akcie, lze souhlasit. Nicméně bez znalosti konkrétního nastavení smluvního vztahu mezi (retailovým) investorem a brokerem (obchodníkem s cennými papíry) nelze tomuto tvrzení automaticky přisvědčit,“ odpovídá Generální finanční ředitelství na dotaz webu Peníze.cz.

„Vzhledem k tomu, že v praxi se frakční akcie často nastavuje jako smluvní vztah mezi investorem a brokerem, který ‚simuluje‘ ekonomické parametry podkladové akcie, upozorňuje Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA), že v takovém případě musí být investor řádně a srozumitelně informován o vlastnostech takového vztahu a jeho rizicích – například už zmíněné kreditní riziko brokera,“ dodává.

Český soud se k otázce zdanění zlomků akcií dosud nevyjadřoval. „Pokud víme, tak tato problematika nebyla předmětem soudního přezkumu ani jinde v Evropě. Případné soudní rozhodnutí v jiné jurisdikci by nicméně vycházelo z tamní vnitrostátní právní úpravy. Případná zahraniční judikatura tedy nebude běžně přenositelná do české daňové praxe,“ říká Patrik Madle, mluvčí Generálního finančního ředitelství. „Frakční akcie jsou nicméně předmětem debat i v jiných jurisdikcích,“ dodává.

I když je vyjádření finanční správy vstřícnější než před dvěma lety, teprve praxe ukáže, jak přísně bude u jednotlivých brokerů posuzovat, jestli klient zlomek akcie před prodejem skutečně vlastnil. S rostoucím počtem investorů a přibývajícími prodeji frakcí může přibývat situací, na které se finanční úřady zaměří. „Definitivně“ jasno by pak bylo až po rozhodnutí soudů.

Co říká finanční správa na to, že situaci by mohla vyjasnit změna zákona, tedy výslovné doplnění, že daňové osvobození se může týkat i zlomků akcií? „Žádné informace o chystaných legislativních úpravách v tuto chvíli nemáme. Současná právní úprava je nicméně jednoznačná, neboť vychází z právní pozice investora pořizujícího frakční akcii,“ odpovídá mluvčí.

Nezávisle na tom, jakou formu u konkrétního obchodníka mají frakce akcií, souhlasí finanční ředitelství s tím, že na celé akcie – včetně postupně dokupovaných po částech – se vztahuje standardní daňový režim. Pokud si investor pořídí dvě a půl akcie, začne tříletý časový test u dvou celých akcií běžet hned. U té půlky pak záleží na tom, zda jde o spoluvlastnictví akcie, nebo jen derivát – v případě derivátu by časový test začal běžet až okamžikem zkompletování celé akcie, tedy po dokoupení zbývající poloviny.

Co říkají brokeři?

Bank a dalších obchodníků jsme se ptali hlavně na to, co přesně u nich dostane klient, který si koupí část akcie – jakou formu ta frakce má? A jak je to s uplatněním daňových osvobození při prodeji? Čím by měl klient argumentovat?

Air Bank (odpovídá mluvčí Michal Kuzmiak):

• „Nabytím frakce získá klient podíl na akcii. Nejedná se o derivát ani o žádný jiný zabalený produkt. V podobě, v jaké frakce nabízíme, není vlastníkem broker, ale jednotliví klienti jsou zapsáni jako vlastníci určitého podílu akcie. Na frakce akcií a ETF, které nabízíme, se tak vztahuje časový test. Podklady pro finanční úřad obdrží klienti vždy začátkem následujícího roku.“
• „U custodiana jsou podíly zapsány pod hlavičkou Air Bank. Evidenci poté držíme na vlastních knihách ve spolupráci s Interactive Brokers, kteří nám vedou klientské podúčty. Účty u custodiana pro nás spravuje Interactive Brokers a jsou vedeny u zahraničních custodianů jako jsou BNP Paribas, JP Morgan a podobně.

Portu (odpovídá produktový ředitel Martin Luňáček)

• „Z právního pohledu jsou veškeré investiční nástroje – tedy i frakce – ve vlastnictví zákazníka. Na úrovni Portu jsou cenné papíry vedeny na speciálních zákaznických účtech cenných papírů u zahraničních custodianů (to znamená, že skuteční vlastníci cenných papírů držených na tomto účtu jsou reportováni – Portu k tomu vede příslušnou evidenci). Jde-li o české cenné papíry, pak Wood jako custodian vede evidenci navazující na centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů.“
• „Klient s Portu (Wood&Co) uzavírá smlouvu o obhospodařování portfolia, respektive smlouvu komisionářskou o obstarání a zprostředkování koupě a prodeje investičních nástrojů. Je tedy jednoznačně stanoveno, že nakupujeme investiční instrumenty pro investora na jeho jméno a jeho účet. Nejsme právně ani fakticky v situaci, že by Portu nakupovalo akcie svým jménem a na svůj účet a následně výnosy z prodejů dělilo mezi klienty na základě nějakého nepojmenovaného právního vztahu/derivátu.“
• „Frakce je připsána na majetkový účet investora v okamžiku, kdy je cenný papír, o jehož frakci se jedná, skutečně nakoupen. Stejně tak je frakce zaevidována jako prodaná v momentu, kdy je cenný papír, o jehož frakci se jedná, skutečně prodán.“
• „Cenné papíry (‚celé‘ i frakce) jsou z technického pohledu převoditelné mezi zákazníky, klient má právo si své cenné papíry (včetně frakcí) převést k jinému custodianovi, umožní-li mu to. Navíc ve chvíli, kdy klient nakoupí dostatečné množství, aby vlastnil ‚celé‘ akcie, lze je bez problémů obchodovat na burze. Samotné frakce sice obchodovat na burze nejde, nicméně obchodovatelnost na burze není zákonem vymezená podmínka pro to, aby daný investiční nástroj mohl být klasifikován jako cenný papír.
• „Vzhledem k výše uvedenému máme za to, že lze v našem případě na frakce nahlížet pro účely daní obdobně jako na celé kusy akcií. Souhlasíme však, že tomu tak není u každého jiného brokera – není totiž frakce jako frakce. U některých brokerů může v případě ‚frakčních akcií‘ jít reálně o nákup derivátů, kde investor sice čerpá výhod z cenného papíru, avšak jej skutečně nedrží.

Česká spořitelna (odpovídá Tomáš Žďára, manažer digitálních investičních řešení):

• „Klient dostane spolupodíl. Nejdeme cestou derivátů.“
• „Vlastnictví podílu na akcii bude moci klient prokázat výpisem ze svého majetkového účtu. Všechny frakce akcií jsou vedeny pouze v navazující evidenci, kterou vede Erste Group Bank. Centrální depozitář cenných papírů či jakýkoliv jiný zahraniční depozitář napřímo žádné zlomky akcií klientům nevede. Ve všech nákupech či prodejích zlomků akcií je tedy protistranou klientů pouze Erste Group Bank.“
• „Česká spořitelna nemá licenci na poskytování daňového poradenství. České právní prostředí pojem frakce akcií explicitně nezná. Obecně jsme v případě podílů toho názoru, že na frakce lze pohlížet podobně jako na jiné investiční produkty, tedy i pokud jde o časový či hodnotový test. “

XTB (odpovídá Vladimír Holovka, obchodní ředitel):

• „Klient získává takzvané frakční právo k dané akcii nebo ETF. To je podíl na konkrétním finančním nástroji (akcie, ETF), který je veden v rámci fiduciárního vztahu. Právně je vlastníkem celé akcie společnost XTB, která jedná ve prospěch klienta. Frakční právo je tak čistě ekonomické povahy – klient má nárok na finanční výnosy a výhody plynoucí z držby akcie (dividendy, změny hodnoty), ale nevlastní právně zlomkovou část akcie. Důležité je, že toto právo není derivát, ale ekonomický podíl na vlastnictví. Pokud dalšími nákupy dosáhne hodnota frakčního práva k danému titulu součtu 1, tak se frakční právo investorovi automaticky převede na plnohodnotnou akcii.“
• „V oblasti zdanění zatím není zavedena zcela jednoznačná praxe. Stávající právní řád jednoznačně nedefinuje ani pojem frakční akcie. Existují odborné názory, které potvrzují, že způsobem, jak XTB má nastavena frakční práva k akciím, by se mohly uplatňovat daňové testy už rovnou od momentu nákupu frakčních práv. Naopak existují i takové názory, že by jakékoli frakční instrumenty měly být považovány za deriváty, proto by se na ně nevztahovaly žádné daňové výhody z držení, jako je tomu u klasických akcií.“

Revolut (odpovídá Rolandas Juteika, Head of Wealth and Trading):

• „Naši zákazníci si zachovávají vlastnictví svých investic v rámci struktury společného účtu (omnibus account), kde jsou jejich investice vedeny prostřednictvím společnosti Revolut Securities Europe UAB. To znamená, že investice několika zákazníků jsou sloučeny do jednoho účtu. Ten je oddělený od jakéhokoli firemního účtu.“
• „Navzdory tomu, že jsou investice spojeny dohromady, Revolut vystupuje jako custodian a drží aktiva jménem každého jednotlivého zákazníka. Zákazníci zůstávají skutečnými vlastníky těchto aktiv a mají nárok na práva spojená s jejich konkrétními investicemi.“
• „Bohužel neposkytujeme zákazníkům daňové poradenství, takže se k jejich případným daňovým povinnostem nemůžeme vyjadřovat.“

eToro:

• Odpovědi během týdne nepřišly.

Frakce akcií jako součást DIP

Jasno zatím není ani o otázce, jestli lze frakce akcií zahrnout pod dlouhodobý investiční produkt (DIP) a uplatňovat také odpočty od základu daně při jejich nákupu.

Jako deriváty by neprošly – zákon totiž připouští jako součást DIP jen takové, které jsou „sjednány výhradně za účelem zajištění majetku v rámci dlouhodobého investičního produktu, je-li hodnotou, ke které se vztahuje hodnota tohoto nástroje, úroková míra, měnový kurz nebo měna“.

Pokud jde o investiční cenné papíry (akcie), může být pro nás inspirací vývoj v zahraničí.

„Ve Velké Británii probíhaly delší dobu debaty, zda je možné frakční akcii zařadit pod ISA – Individual Savings Account (obdoba českého DIPu). Britský správce daně tuto možnost, s ohledem na právní nastavení frakční akcie, historicky odmítl. Nicméně s ohledem na popularitu frakčních akcií vyústily tyto debaty v zákonnou úpravu, která za přesně definovaných podmínek umožňuje od 4. listopadu 2024 frakční akcie do ISA zahrnout,“ říká mluvčí Generálního finančního ředitelství Patrik Madle.

„Finanční správa by se obdobné právní úpravě nebránila, ovšem za přesně definovaných podmínek obdobných těm, které vyžaduje britská právní úprava,“ dodává mluvčí.

Tady ještě investujte čas

• Nejlepší podílový fond letos vydělal přes 31 %. Žebříčky za tři čtvrtletí
• Kam teď investovat a čemu se radši vyhnout? Příležitosti očima expertů
• Investuje necelá polovina Čechů. Průzkum zmapoval, jak se jim to daří
• Fondy, ve kterých zmizely miliardy, dostanou přísnější pravidla
• Náhrada za spořicí účet? Jak funguje podřízený vklad

Petr Kučera

Zaměřuje se na osobní finance a spotřebitelská témata. Vystudoval Právnickou fakultu UK v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Přes pět let vedl web Peníze.cz, předtím ekonomicko-finanční rubriku Aktuálně.cz,... Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem