Kupujte drahé kovy, zní investiční doporučení analytiků, kteří věří, že po nynější léčbě finanční krize a hospodářské recese pumpováním nových peněz do ekonomiky přijdou roky vysoké inflace. Většina investorů si tuto radu téměř automaticky změní na doporučení kupovat zlato. Přitom neméně zajímavou investicí může být i stříbro.
„Stříbro se chová vůči zlatu jako agresivnější růstová akcie k akcii konzervativní firmy či indexu. Když jde zlato vzhůru, stoupá stříbro ještě více. Platí to ale i naopak. Stříbro je tedy rizikovější. Sečteme-li výnos a riziko, je zlato favoritem. Při dané míře rizika dosud poskytovalo vyšší výnos,“ říká hlavní portfolio manažer firmy Colosseum Štěpán Pírko.
Pro investice do drahých i dalších kovů a komodit vůbec hovoří klesající hodnota peněz. Centrální banky delší dobu rychle kumulují dluhy a dělají podle Pírka vše pro to, aby peníze žádnou hodnotu neměly.
Kdyby trvala krizová nálada do nekonečna, inflace by tolik nehrozila. Při krizi se banky bojí půjčovat, lidé šetří a peníze obíhají pomalu. Je jich dost, málo z nich je ale aktivních. „Až se lidé a bankéři otřepou, bude ale nutné stáhnout část peněz z oběhu, aby netlačily ceny zboží vzhůru. Zkušenosti ukazují, že centrální banky zatáhnou za záchrannou brzdu pozdě,“ vysvětluje své obavy Pírko.
„Cenu stříbra ovlivňuje hlavně chování investorů. Objem trhu je relativně malý - asi stokrát menší než u ropy. Činí necelých 15 miliard dolarů. Investiční poptávka ve výši 60 až 70 milionu trojských uncí představuje hodnotu necelé miliardy dolarů,“ říká Jan Dvořák, jeden z majitelů firmy Silverum, obchodující se stříbrem, platinou a palladiem. Pro soukromé investory (natož hedgeové fondy) tak není problém tuto poptávku znásobit a jednorázově výrazně ovlivnit cenu.
Růstu ceny stříbra ve středně- a dlouhodobém horizontu nahrává i zanedbaná obnova dolů. Nelze proto čekat, že těžba stříbra poroste tak rychle jako po roce 2000 a časem dokonce začne klesat. Při vyšší poptávce to bude znamenat zdražování.
Při zvažování, zda koupit raději zlato, nebo stříbro, by se investoři měli dívat na indikátor Gold/Silver ratio, který ukazuje aktuální poměr mezi cenou zlata a stříbra. Nyní činí asi 63:1. Od roku 2000 se pohyboval v intervalu 43,5:1 a 84,4:1. Za troyskou unci zlata tak teoreticky koupíte 63 uncí stříbra. Několik tisíc let se tento poměr ale pohyboval okolo 15:1, což zhruba odpovídá zastoupení stříbra a zlata v zemské kůře v poměru 17:1.
Investor si může koupit Exchange traded funds (ETF - indexové akcie či fondy), navázané na cenu stříbra, nebo třeba akcie Central Fund of Canada, investujícího polovinu prostředků do fyzického zlata a polovinu do stříbra. Investor může také přímo kupovat tzv. investiční stříbro v podobě investičních mincí, slitků nebo cihel. K nejprestižnějším mincím patří American Silver Eagle, Maple Leaf, Philharmoniker, A-Mark, ze slitků lze uvést Johnson Matthey, Argor Heraeus a Pamp Suisse.
K dlouhodobým investicím je podle Dvořáka vhodnější fyzický kov, jenže na drobné investory čeká taková malá past v podobě daně z přidané hodnoty. Při nákupu stříbra se jim v ceně promítá 20 procent DPH. Od ní je osvobozeno jen investiční zlato splňující speciální podmínky. S tím musí investor, který není plátcem DPH, počítat při zpětném prodeji stříbra. Aby se mu investice vyplatila, musela by cena stříbra od nákupu vlastně vzrůst alespoň o pětinu. Při obchodech se zahraničím je zpravidla třeba počítat i s jinou sazbou DPH.
K aktivním obchodům a krátkodobým spekulacím spíše nepřímé držení těchto kovů přes ETF, warranty a podobné nástroje. Méně zkušení drobní investoři mohou využít podílové fondy, zaměřené na akcie těžebních firem. Ty ale silně ovlivňují změny ceny kovu a výkyvy na akciových trzích. Jsou proto velmi riskantní.
Problémem může být omezená likvidita. Při koupi mincí, slitků či u dalších investic do stříbra je proto důležité zajímat se i o podmínky jejich zpětného odkupu.
Je tu i měnové riziko – se stříbrem se obchoduje v dolarech. Velkým investorům pomůže se zajištěním proti tomuto riziku banka, malí klienti mají podle Dvořáka k dispozici certifikáty, warranty, resp. opce. U fyzického stříbra nemá zajištění smysl. Investor drží přímo reálnou hodnotu odpovídající hmotnosti stříbra. Je tak zajištěn proti inflačním tlakům domácí měny.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
12. 1. 2010 17:05, Argent Goldmann
DPH problém je. V první řadě morální: stříbro kupuju proto, abych se zabezpečil proti nezodpovědné fiskální a monetární politice státu. A ještě mu za to mám platit?
Dále je to samozřejmě problém finanční. Stačí se kouknout na stránky obchodníků se stříbrem, za kolik vykupují. Rozdíl nákupní a prodejní ceny je obrovský (oproti zlatu) a je to způsobeno především tou DPH. Když si zlato koupím jako fyzická osoba, zaplatím obchodníkovi DPH a on ho pošle státu (čili on utrží cenu bez DPH). Pokud obchodník ode mne vykupuje, s DPH se vůbec nic neděje! Nikdo jí v ten moment nedostane zpět!
DPH má dvě řešení:
1) Koupit stříbro na firmu ze zahraniční v rámci EU. Pokud je vaše firma plátcem DPH, zahraniční dodavatel mu stříbro pošle za cenu bez DPH (ověřeno). Pak už je jen otázka, co s tím Ag v účetnictví dále. Buď ho nechat ve firmě a čekat, že stát DPH (po vzoru zlata) na Ag zruší také (pak si to bez daně odprodám sobě jako fyzické osobě), nebo čekat na jinou změnu (státní bankrot, hyperinflace, kolaps státu) a pak si ho prostě vzít.
2) Koupit stříbro v zemi EU, kde je na něj nižší (7%) DPH a pak ho zcela legálně přivézt do ČR. Jelikož půjde o nákup v rámci EU, DPH se nedoplácí, ani se neplatí clo. A i kdyby, kdo to na neexistujících hranicích zkontroluje? Podle mne pokud to člověk nedělá na kšeft (neprodává to pak na černo po českých aukcích = NedovolenéPodnikání+DaňovýÚnik ),ale nakupuje jen pro sebe, není na tom nic špatného.
Každopádně DPH je třeba brát jako vážné negativum a snažit se ho eliminovat. Fyzické kovy se nakupují jako dlouhodobá investice a jako pojistka proti zásadním ekonomicko-politickým zvratům. Na krátkodobé spekulace tu je burzovní "papírové" stříbro, kde se DPH neřeší vůbec, ale zase člověk má v ruce jen papír (a vzhledem k tomu, že na burze se obchoduje s daleko větším objemem stříbra, než ho reálně existuje, je to z pohledu dlouhodbé investice velký risk).
Docela věřím, že až půjdu do penze, o DPH se bude učit pouze v dějepise (děti se budou ptát, proč jsme politikům platili 20% za to, že jsme si za své zdaněné peníze něco koupili - budou na to čučet stejně jako na nevolnictví, robotu a desátky) a tudíž při prodeji stříbra vám DPH už nikdo nedá. Nebo ještě prvděpodobněji: až půjdu do penze, žádné jiné peníze, než zlato a stříbro už ani platit nebudou. Současný experiment s nekrytou papírovou měnou brzy zkolabuje, jako vždy v dějinách. No a to stříbro bude mít takovou hodnotu, jako bude mít "burzovní" cenu, ne cenu s DPH.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
14. 1. 2010 1:57, Kobe
Píšete: " Stát může začít stíhat spekulanty se stříbrem, kteří nám zničili burzu... "
Tak jednak v ČR není co zničit, leda tak "komoditní burzu" Brno :)
A vnímání stříbra jako spekulativního nástroje u nás nelze srovnávat s USA.
Možný scénář naznačují 50. léta. Jo držení zlata, to byl v té době jiný adrenalin.
Otázka, zda stojí 7% za větší anonymitu, je jistě legitimní.
Odpověď ale není tak jednoznačná.
On ten "import" na vlastní triko má totiž i své náklady a rizika.
A oficiální zásilky od velkých, tedy důvěryhodných zahraničních dodavatelů, již 7% DPH nezajišťují.
Taková firma se totiž musí od 35.000 € obratu v ČR registrovat a účtovat naši sazbu DPH.
A to je pro obchodníka zatraceně nízká hranice.
Ale nákup v ČR nikomu nevnucuji, jen uvádím i protiargumenty.
V diskuzi je celkem (23 komentářů) příspěvků.