Letošní podzim konzervativně laděným spořílkům v Česku příliš novinek pro lepší zhodnocování peněz nepřinesl. Většina tuzemských bank zůstala spíše u kosmetických úprav stávajících spořících a termínovaných účtů. Tak jak klesala úroková sazba vyhlašovaná Českou národní bankou (ČNB), měnily se i úrokové sazby bank, a to rovněž směrem dolů. Největší změny se ovšem objevily v přehledech úrokových sazeb spořicích účtů tuzemských bank kolem Štědrého dne. ČNB totiž krátce před tím, 16.prosince, znovu snížila sazby (2T repo sazbu na 1 procento, lombardní sazbu na 2 procenta), na což posléze velmi potichu a velmi rychle zareagovala řada bank.
Úročení spořicích účtů nad tři procenta se tak v českých bankách stalo dávnou minulostí. Nejvyšší sazba v třetím čtvrtletí dosáhla maximálně na dva a půl procenta. Beze změny parametrů na spořicích účtech vydržela do půlky listopadu pouze čtveřice bank. Vedle INGa LBBW úročení na spořicích účtech nechala stále stejné úroky i Česká spořitelna. Trojice těchto spořicích účtů nabízí mezi bankami nejvyšší roční zhodnocení 2,5 procenta a to ještě i v posledních dnech roku 2009.
Na dvouapůlprocentní sazbu vedle klientů ING a LBBW pak podle výše vkladu dosáhne zatím stále tedy i vybraná skupina klientů České spořitelny a Raiffeisenbank. Otázka ovšem je, jak dlouhou dobu budou zmíněné bankovní domy ještě úspory svých klientů zhodnocovat těmito 2,5 procenty. Ostatním bankám, které tuto sazbu alespoň některým svým klientům ještě donedávna nabízely, už totiž nevydržela. Mezi ty, které v tichosti sazbu snížily, patří kupříkladu Citibank, Komerční bankaa překvapivě i bezpoplatková mBank, která se od zavedení svého spořícího účtu vždy chlubila jednou z nejvyšších sazeb v Česku. To už ale neplatí. mBank i další uvedené banky sazby na svých spořicích účtech už srazily.
Citibankv souvislosti s rozhodnutím ČNB o snížení základních úrokových sazeb změnila úrokové sazby na spořicím účtu Citi konto, CitiOne, a to na 2,25 procenta ročně. Dopředu již banka navíc na svých stránkách avizuje, že sazby znovu sníží až na dvě procenta a to s účinností od 1. 3. 2010. Od 15. prosince pak šla se sazbou dolů i již zmíněná mBank, když snížila úrokovou sazbu na spořicím účtu eMAX Plus z 2,5 na 2,1 procenta. Den před Štědrým dnem klesly sazby také v Komerční bance. Občanům se Spořicím kontem zde nabízejí už pouze dvouprocentní zhodnocení, ovšem jen pro úspory do 50 tisíc korun. Nad tuto sumu KB Spořící konto zhodnocuje sazbou 0,1 procenta.
Sazby bankovních spořicích účtůjsou nejen nízké, ale v řadě bank je navíc před sjednáním spořicího účtu nutné ohlídat, za jakých podmínek klient vůbec od banky získá slibovanou sazbu. Jednou z častých podmínek pro zřízení spořicího účtu totiž bývá povinnost založit si v dané bance i běžný účet. To pak kvůli poplatkům za vedení takového účtu, výhodnost zhodnocování peněz na spořicím účtu snižuje. Kdo tak není klientem Citibank, České spořitelny, Komerční banky či Raiffeisenbank, měl by založení spořicího účtu vždy dobře zvážit.
Dalším, v poslední době oblíbeným omezením majitelů spořicích účtů, bývá i stanovení limitu množství peněz na spořicím účtu, aby klient na zajímavější sazbu vůbec dosáhl. Zatímco Česká spořitelna a Komerční banka dává klientům „lepší“ sazbu pro úspory maximálně do padesáti tisíc na účtu, Poštovní spořitelna spolu s GE Money Bankpeníze lépe zhodnocuje až od okamžiku, kdy klient uloží nejméně čtyřicet či padesát tisíc korun (GE Money Bank minimálně 40 tisíc korun, Poštovní spořitelna 50 tisíc korun).
Od července je úročení Červeného konta Poštovní spořitelnyzatím beze změny. Klientům se zůstatkem nad 50 tisíc korun zhodnocuje úspory 2,25 procenty ročně. Kdo má na kontu méně, získá roční sazbu 0,1 procenta. Od prvního ledna se však změna sazeb nastává i v této bance. Hojně propagované spořicí Červené konto bude mít od začátku roku 2010 jen dvouprocentní sazbu.
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
24. 1. 2010 15:12, jarka
Banky po roce 1990 "dřou z kůže" klienty jak nás vznešeně nazývají na poplatcích i na úrocích, především poměr úroku vklad - úvěr. V sedmdesátých a osmdesátých létech by úrok z vkladu 2, 3, 4 % a dokonce u prémiového spoření mladých 5 %. Přitom běžný bezhotovostní úvěr byl okolo 5 %. Úvěr na bydlení 2,8 %. Hotové peníze bez udání důvodu půčovali se na 8°%.
Žádná banka nekrachovala, ani neměla ztráty. také žádný bankéř neměl měsíčně statisíce ani zlaté padáky, jako třeba Krunet který za to, že za pouhé dva roky svého působení v komerční bance ji přivedl ke krachu a ještě za to dostal 8 milionů zlatý padák. No a to musí zaplatit klient - občan.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
30. 12. 2009 3:12
Citace - Tycoon / 29.12.2009 08:43
Hlavně se musím zasmát tomu, že někdo používá spořící účet ke zhodnocování peněz. Tím chci říct, že je úplně jedno, jestli má spořící účet úrok 2 nebo 3 %, důležité je, že je vyšší než na běžném účtě, přičemž peníze jsou kdykoli k dispozici. Jestli někdo ukládá na spořící účet statisíce a více, tak je to trouba.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (12 komentářů) příspěvků.