Úvěry v Česku může poskytovat kdokoli. Stačí, že si vyřídí živnostenský list. Kritizují to banky, finanční arbitr či neziskové organizace pomáhající předluženým lidem. Nic se na tom ovšem v dohledné době nezmění.
Dál proto poroste počet firem, které prostřednictvím nevýhodných úvěrů dlužníky přivedou k finančnímu kolapsu jen proto, aby se dostaly k jejich majetku. Řešením by bylo, aby nebankovní poskytovatelé úvěrů museli dostávat k podnikání licenci podobně jako banky například od České národní banky (ČNB).
V licenčním řízení by se mohlo například zkoumat, zda taková firma či lidé, kteří za ní stojí, neměli dříve problémy se zákonem, nedopouštěli se nekalých praktik, či mají k půjčování dost odborných znalostí. Tak je to ve Velké Británii. „Při testu odbornosti se zaměřujeme především na firmy, které podnikají ve zvlášť rizikových oblastech, jako je poskytování úvěrů doma, osobní vybírání splátek úvěrů v domácnostech dlužníků či zprostředkování úvěrů,“ vysvětluje Gordon Ramsay z britského dohledového úřadu Office for Fair Trading.
Nový zákon o spotřebitelských úvěrech, který převádí do českého práva evropskou směrnici o spotřebitelských úvěrech a který musí ještě schválit vláda a následně parlament, se zavedením licencí nepočítá. Pouze vytváří nový typ volné živnosti „Poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru“. O licencích či splnění přísných podmínek pro poskytování úvěrů zde není řeč. „Nová živnost nic neřeší. Znám firmu, která je v likvidaci, ale její majitelé si už zřídili novou a dál půjčují,“ říká Andrea Běhálková ze sdružení SPES, které pomáhá předluženým lidem. (Čtěte více o "lichvářských" uvěrových firmách v článku Přibývá firem, které z vás kvůli půjčce vysají krev)
Místo přísnější regulace zřizování úvěrových společností se mezi politiky diskutuje o regulaci výše roční procentní sazby nákladů (RPSN). V parlamentu je od letošního jara návrh sociálnědemokratických poslanců, který má stanovit maximální přípustnou výši RPSN pro spotřebitelské úvěry. „Taková regulace funguje na Slovensku, v Nizozemsku, Francii, Španělsku, Slovinsku či Polsku,“ říká jeden z předkladatelů zákona Bohuslav Sobotka.
Podle tohoto návrhu by v Česku mělo platit, že půjčky do 9 999 korun musí mít RPSN maximálně do výše repo sazby vyhlašované ČNB (nyní 1,25 procenta) zvýšené o 30 procentních bodů. Pro úvěry od 10 000 do 29 999 korun by se maximální RPSN mohla rovnat repo sazbě ČNB plus 25 procentních bodů a pro úvěry nad 30 000 korun by to byla repo sazba zvýšená o 20 procentních bodů. Až se do parlamentu dostane vládní návrh zákona, pokusí se Sobotka s ostatními poslanci stropy prosadit i do ní. (Spočítejte si RPSN u svého úvěru v naší kalkulačce)
Jenže stropy pro RPSN příliš nefungují, upozorňuje Ramsay. S jejich zavedením nesouhlasí ani ministerstvo financí. A potvrzují to i zkušenosti ze Slovenska. „Díky stropům jsme pouze zjistili, jak velký problém předražených úvěrů je a koho se týká,“ dodává Vladimir Hrtko, náměstek ředitele Slovenské bankovní asociace.
Zástupci některých neziskových organizací navíc namítají, že samotný ukazatel RPSN je zavádějící. Přepočítává totiž všechny poplatky související s úvěrem tak, jako kdyby se vztahovaly k ročnímu úvěru. Jenže spousta půjček od nebankovních institucí je kratší než rok. U nich pak RPSN často přesahuje několik set procent. Ve skutečnosti ale klient přeplatí půjčenou jistinu třeba jen o čtvrtinu.
Mnohem větší problém představují nejrůznější sankční poplatky za porušení povinnosti dlužníka či za nesplácení půjčky. Ty většinou dostanou dlužníka do kolen. Příkladem může být společnost, která půjčuje 305 tisíc korun na deset měsíců s RPSN 7,5 procenta. Jenže klient podpisem smlouvy převádí v případě nesplácení vlastnické právo k bytu na věřitele a navíc podepisuje exekutorský zápis, v němž uznává svůj dluh. Věřitel pak může rovnou při nesplácení poslat na dlužníka exekutora. Navíc za první den prodlení se splácením si naúčtuje pokutu 90 tisíc korun, za každý další den činí pokuta 855 korun. Když takový dlužník nevyklidí byt, musí do tří dnů zaplatit dalších 90 tisíc korun. „Vtip je v tom, že podmínky splácení jsou záměrně nastaveny tak, aby se dlužník do prodlení s velkou pravděpodobností dostal,“ upozorňuje na příklad nekalé praktiky Eva Zamrazilová, členka Bankovní rady ČNB.
Regulovat smluvní podmínky či sankční poplatky ve smlouvách o úvěrech se stát nechystá. Vládní novela zákona o spotřebitelském úvěru pouze klientovi dává větší šanci podobné praktiky včas prokouknout. Poskytovatel úvěru mu musí na požádání dát na prostudování návrh smlouvy o úvěru, kde jsou sankční poplatky uvedeny. „Jenže podle našich zkušeností většinu klientů podmínky úvěru nezajímají. Ptají se jen na celkovou výši úvěru a výši splátky. Nezajímá je ani to, na jak dlouhou dobu si úvěr berou,“ dodává Běhálková.
Spor se nyní v Česku vede i o to, zda ve smlouvách o spotřebitelských úvěrech mají být rozhodčí doložky. Jejich podpisem se klient vzdává práva řešit případný spor s věřitelem před soudem. Místo toho půjde případ k často předem dohodnutému rozhodci. Ten většinou rozhodne automaticky ve prospěch věřitele.
Sobotka chce používání rozhodčího řízení v těchto sporech zcela zakázat. Jenže to by vedlo k přetížení soudů a rozhodování by trvalo příliš dlouho, oponují ministerstva financí a spravedlnosti. Ministerstvo financí proto v novele zákona o spotřebitelském úvěru navrhuje, aby se do smluv o půjčkách nesměly vkládat rozhodčí doložky. Možnost, aby se věřitel s dlužníkem následně dohodl, že vzniklý spor bude řešit rozhodce, ovšem vyloučit nechce.
„Větší ochranu spotřebitelů bychom mohli dosáhnout i tím, že rozhodčí doložku ke smlouvě budou muset klienti podepisovat zvlášť. Na rozdíl od stávajícího stavu, kdy je doložka vepsaná do smlouvy drobným písmem a klient si jí ani nevšimne,“ míní Marek Görges, náměstek ministryně spravedlnosti. Jenže to jsou úvahy, které teprve bude třeba přetavit do podoby zákona.
Jak byste omezili poskytování "lichvářských" úvěrů a jejich poskytovatele? Podělte se o názor.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
12. 11. 2009 9:21, Olly
Chyba je ve velmi nízké či zcela absentující finanční gramotnosti. Málokterý laik ví, co znamená RPSN a takřka žádný dealer rychlých půjček to ani potenciálnímu dlužníku nevysvětlí, snad to ani sám neví.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
12. 11. 2009 10:04, MoB
Naši politici opět klasicky řeší místo příčiny problému jeho následky. Dokud tomu tady budou šéfovat - a pravidla určovat - nevzdělaní troglodyti a nýmandi, lepší to nebude. A na ministerstvech to asi až na výjimky lepší nebude: hlupák se obklopuje ještě většími hlupáky, aby ho náhodou neohrozili.
V diskuzi je celkem (14 komentářů) příspěvků.