Finanční inovace byly trendem posledních dvaceti let a zdá se, že toto pole finanční instituce jen tak opustit nehodlají, minimálně Česká spořitelna. Ta se rozhodla emitovat dluhopisy, které cílí i na drobné střadatele. Jejich zvláštností je, že si „vypůjčují“ vlastnosti rovnou několika produktů, které jsou na finančních trzích k zakoupení.
První odlišností od běžných dluhopisů představuje konstrukce úrokového výnosu tohoto dluhopisu. Klasické dluhopisy většinou nesou každý rok či půl roku stálý předem stanovený úrok, případně se úrok odvíjí od takzvané referenční sazby, kterou jsou většinou sazby na českém mezibankovním trhu. Investor tedy dostává v průběhu „života“ dluhopisu peníze. Výnos z dluhopisu ČS vyplatí banka až při jeho splatnosti, která je v půlce roku 2012. Ani to by samo o sobě nebylo příliš neobvyklé. Takové dluhopisy se většinou prodávají za nižší než jmenovitou hodnotu, kterou investor dostane v době splatnosti. Tento rozdíl mezi nákupní a splacenou hodnotou pak představuje výnos.
Případný výnos dluhopisu s názvem Prémiový dluhopis Sector Focus Plus se ovšem odvíjí od pěti sektorových akciových indexů, které počítá společnost Dow Jones. Prvního července zaznamená ČS hodnotu jednotlivých indexů a po čtvrt roce bude sledovat jejich výkonnost oproti výchozí červencové hodnotě. Výsledný výnos koše, tedy všech pěti indexů, bude poté stanoven jako průměr čtvrtletních výkonností indexů. Dluhopis obsahuje pákový efekt, výnos dluhopisu je stanoven jako 1,5násobek výnosu koše indexů.
Počítání výnosu v podobě průměrného výnosu koše indexů v rozhodných dnech také používají zajištěné fondy. Oproti těmto fondům je zde ale nevýhoda, že není stanovena minimální hranice pro hodnotu zaznamenávaného indexu, pod kterou se už další pokles nepočítá. Příkladem může být podobný dluhopisz dílny ČS, který banka vydala loni v létě. Pozorovací dny tohoto dluhopisu, který sleduje vývoj tří akciových indexů, jsou po půl roce. První zaznamenané hodnoty jsou kolem minus 40 procent. I kdyby zbylých šest hodnot zaznamenalo růst indexu oproti počáteční hodnotě o 10 procent, tak průměrný výnos, tedy (-40+6*10)/7, by byl bezmála tři procenta. V případě, že by ovšem trhy v době splatnosti dluhopisu prudce propadly, je naopak průměrování dobrou obranou metodou. Protože náhlý pokles vykompenzuje ve výpočtu růst z předchozích období.
Zajímavostí dluhopisu, jehož jmenovitá hodnota je 10 tisíc korun, je i to, že emisní cena, za kterou investor může cenný papír získat, je 105 procent jmenovité hodnoty dluhopisu, kterou ČS garantuje splatit. Pokud nebude výnos koše indexů alespoň 5 děleno pákou produktu, tedy 3,33 procenta, investor ztrácí část vložených peněz. Maximálně může ztratit pět procent z vložené částky.
„Investor se vystavuje kreditnímu riziku emitenta, tedy ČS, jako v případě nákupu jakéhokoliv jiného dluhového cenného papíru,“ upřesňuje další riziko Robert Šíbl, portfolio manažer Atlantik. To znamená, že v případě krachu Spořitelny, přijdou s největší pravděpodobností investoři o vložené peníze. Tak jako se to stalo například těm, kteří si kupovali strukturované dluhopisy vydávané zkrachovalou bankou Lehman Brothers. Ty v Česku prodávala například Citibank. Česká spořitelna je podle všech ukazatelů stabilní bankou. Soudě podle ratingu, který jí udělila agentura Moody’s (A1), je pravděpodobnost krachu této banky mizivá. Při posuzování ratingu jako měřítka kreditního rizika je ovšem vhodné vzít v úvahu i to, že například Lehman Brothers měla ještě půl roku před krachem vyšší rating než Česká spořitelna.
Česká spořitelna také v prospektu upozorňuje, že jelikož dluhopisy nebudou obchodovány na žádném regulovaném trhu, jejich předčasný prodej může pro investora vlivem nízké likvidity znamenat ztrátu, nebo prodej nebude možný vůbec.
Prémiový dluhopis Sector Focus Plus na druhou stranu má přednosti kolektivního investování. Pokud by se drobný investor pokoušel udělat takovouto investici „na vlastní pěst“, bylo by to pravděpodobně nevýnosné vzhledem k poplatkům a provizím, které by musel zaplatit. Minimální výše investice je nákup tří kusů dluhopisu, tedy 31 500 korun. „Takovéto strukturované dluhopisy nabízí i konkurence České spořitelny, většinou však v eurech,“ uzavírá Šíbl.
Co si myslíte o podobných produktech? Jde o dobrou investici? Podělte se o názor.
Sdílejte článek, než ho smažem