Regulační poplatkyvytáhly loni z kapes Čechů podle předběžných odhadů Ministerstva zdravotnictví zhruba pět miliard korun a doplatky za léky započitatelné do pětitisícového ochranného limitu další 1,5 miliardy korun. Jen klienti Všeobecné zdravotní pojišťovny, kterých je přes 6,5 milionu, vydali v roce 2008 na poplatcích u lékařů, na pohotovostech, v nemocnicích a za výdej léků na recept celkem 4,24 miliardy. Za letošní leden zaplatili dalších 400 milionů korun. Nejvíce zaplatili loni Pražané (500 milionů korun) a také lidé z Jihomoravského kraje (482 milionů korun). Nejméně uhradili na poplatcích a doplatcích pacienti žijící v Karlovarském kraji (136 milionů korun).
Kolik zaplatili na poplatcích a doplatcích za léky klienti VZP v roce 2008
„Ochranný pětitisícový limit překročilo ke konci letošního ledna 10 631 klientů. Ti vydali přes 68 milionů korun, z nichž jim naše pojišťovna vrátila zpět celkem 15 milionů,“ říká Jiří Rod, mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny, která je největší v Česku. Podle Hany Kadečkové, mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra, ochránil pětitisícový limit 1 628 jejích klientů a pojišťovna jim vrátila 2,5 milionu korun. Ministerstvo zdravotnictví zatím odhaduje, že pětitisícový limit ochránil celkem 21 500 pacientů.
Prokazatelně se tak nenaplnil odhad, že limit ochrání v Česku ke konci prosince 2008 zhruba 140 tisíc pojištěnců. Snížení ochranného limitu u důchodců nad 65 let a dětí do 18 let z nynějších 5 tisíc na 2,5 tisíce korun schválil minulý týden Senát. Osvobození od poplatků by měli být také děti v pěstounské a ústavní péči a dospělí lidé žijící v ústavech a domovech důchodců, kteří nemají žádný příjem nebo jim zbude po zaplacení pobytu a stravy na další výdaje méně než 800 korun na měsíc.
Senátní novela se nyní vrací do Sněmovny, která návrh zákona musí znovu projednat. V případě, že novela projde, děti do 18 let by nemusely platit 30 korunový poplatek za vyšetření u lékaře a zubaře. Devadesátikorunový poplatek za ošetření na pohotovosti a šedesátikorunový poplatek za denní pobyt v nemocnici by ale děti platily dál. Vybrané poplatky, které jsou příjmem nemocnic a lékařů, by podle schváleného senátního návrhu musela zdravotnická zařízení povinně použít na svůj provoz a modernizaci.
Třicetikorunový poplatek za každou položku na receptu senátoři nezrušili, ten by měli nadále platit všichni bez ohledu na věk. Nově by ale mělo platit pravidlo, že částka zaplacená za doplatek za lék a regulační poplatek musí u receptu činit nejméně 30 korun. Levné léky, které stojí méně než 30 korun, by tak bylo nadále výhodnější kupovat za své a nenechávat si je předepisovat lékařem.
Jestliže bude na receptu vypsaný jeden lék a doplatek na něj bude činit 61 korun, pacient uhradí v lékárně 31 korun (61 korun doplatek minus 30 korun poplatek za jednu položku = 31 korun platba lékárně). V případě, že budou na receptu dvě položky a doplatek za oba léky bude činit například 91 korun, uhradí pacient celkem 31 korun (91 korun doplatek minus 60 poplatek za dvě položky na receptu = 31 korun platba lékárně). Lidé by tak měli ušetřit.
V mnohých lékárnách však nemusí lidé platit nyní vůbec žádné regulační poplatky. Za lékárny v krajských nemocnicích je začaly hradit kraje, soukromým lékárnám tak razantně ubyl počet zákazníků, a proto i některé soukromé lékárny přestaly poplatky za výdej léků rovněž vybírat. Například síť lékáren Dr. Max kompenzuje od února poplatek za léky formou věrnostního bonusu. Prezident České lékárnické komory (ČLK) Stanislav Havlíček však varuje, že na tento konkurenční boj mezi lékárnami mohou doplatit samotní pacienti. „Podle informací, které máme k dispozici, se již řada lékáren, které poplatky nyní nevybírají, připravuje na zdražení celého sortimentu. Budou tak kompenzovat své ztráty a ušetřených 30 korun zaplatí pacienti v těchto lékárnách ve vyšších doplatcích a cenách léčiv,“ říká Havlíček.
Zavedením regulačních poplatků se loni podstatně omezilo plýtvání léky. Potvrzují to údaje zveřejněné Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL). Podle ředitele SÚKL Martina Beneše se loni celkově spotřebovaly léky za 72,6 miliardy korun, což je oproti roku 2007 nárůst o zhruba 8 procent. „Loni se spotřebovalo nejvíce léků na nemoci srdce a cév, rakovinu, nemoci nervového systému a trávicího traktu. Spotřeba antibiotik byla stabilní. Trend ve spotřebě je takový, že se užívá méně léčivých přípravků a spotřeba jde do náročnější a kvalitnější léčby,“ hodnotí Beneš.
Do lékáren a zdravotnických zařízení bylo vloni vydáno 317,6 milionů balení, to je o 7,7 procent méně než předloni. K posunu ve spotřebě směrem k dražším přípravkům přispěly podle Beneše i regulační poplatky, které se platí od loňského ledna. Zdravotní pojišťovny si tak mohou dovolit zaplatit vážně nemocným tu nejdražší léčbu.
Zamlouvá se vám senátní úprava regulačích poplatků? Podělte se o názor.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
6. 2. 2009 18:31, Haha
Nepočítám s tím, že se důchodu v tomto pracovním stresu dožiju. Jen mi vadí, že dnešní důchodci mají důchod automaticky a po těch mladších se chce, aby si na něj našetřili.Ale z čeho, když moje výplata nedosahuje ani toho dnešního důchodu, který podle článku dosahuje poloviny průměrné mzdy.Pokud tedy víte, kolik je polovina průměrné mzdy.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
6. 2. 2009 15:43
Pokud vím, tak paralen dostanete za pár korun bez předpisu...
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (12 komentářů) příspěvků.