Banky: produkty pro mladé ano, pro seniory ne

Zajít se poradit do banky, když je někdo důchodce a v nabídce finančních produktů se příliš neorientuje, je prý jednoduché. Všude takovému člověku poradí a čekají na něj spousty připravených informací, tvrdí shodně všichni zástupci bankovních domů. Z našeho nedávného testu ale vyplývá, že realita je poněkud odlišná (čtěte více– Banky na české seniory příliš nemyslí).

Když naše spolupracovnice paní Marie Žežulková záměrně požadovala jen obyčejný účet bez nutnosti ho ovládat přes internet, setkala se na přepážkách spíše s překvapenými bankovními úředníky, zavádějícími informacemi a doporučením produktů, které nepotřebovala. Podrobné a srozumitelné vysvětlení zdaleka nepodali všude. U testovaných bank jsme proto zjišťovali, co vše dělají právě pro seniorskou skupinu klientů a jak nejlépe by měli starší lidé postupovat, aby se v bankovních produktech orientovali a využívali pro sebe ty nejvhodnější.

Výsledek nebyl příliš potěšující, což potvrzují i zkušenosti, o kterých nás v poslední době informovala řada našich čtenářů. Banky se v odpovědích odkazují na služby svých poradců, ti ale nijak speciálně na poradenství seniorů školeni nejsou a ne vždy tak dokáží odhadnout jejich potřeby. Specializovaných produktů či služeb přímo pro seniory je v tuzemských bankách jako šafránu zatímco pro studenty a mladé lidi jich je relativně spoustu.

Zástupci některých bank dokonce bez problémů připouštějí, že senioři nejsou zrovna cílová skupina jejich banky (Raiffeisenbank). Jinde prý ani nevědí, kolik jejich klientů už oslavilo 60. narozeniny (ČSOB, UniCreditBank). Komerční banka zase věk svých klientů tají. Pro klienty bank, kteří se blíží důchodovému věku, to není příliš povzbudivá zpráva.

Pokud senioři nebudou zvládat nové technologie či rozumět novým produktům, které jim banka nabídne, mohou dopadnout jako například naše sedmdesátiletá čtenářka paní Libuše. Té Česká spořitelna z jejích životních úspor ukrojí za šest let až několik desítek tisíc korun, ač jí tvrdila, že jí peníze dobře zhodnotí. Osobní bankéřky jí doporučily a prodaly produkty, kterým stará paní nejen vůbec nerozumí, ale ani je nepotřebuje. Překvapivě má všechny ty, z nichž se dá na provizích a poplatcích vydělat nejvíce. Banka přitom tvrdí, že povinností i standardním postupem jejích poradců je vysvětlit klientovi výši poplatků.

„Při sjednání Osobního účtu ČS prochází poradce v pobočce spolu s klientem různé varianty nastavení účtu a klienta seznamuje s poplatky, které jsou s vedením účtu spojené. Klient má možnost kdykoli nastavení svého účtu zdarma měnit, pokud by nebyl spokojen například s výší poplatků,“ uvádí Pavla Langová z tiskového centra České spořitelny a upozorňuje na nejlevnější kombinaci Osobního účtu pro seniory za 29 korun. Pokud ale senior vysvětlení poplatků nedostane, jak se ostatně stalo i v našem testu, těžko si může požádat o změnu nebo se rozhodnout, že si produkt nepořídí u banky vůbec. Na druhou stranu ale Česká spořitelna jako jedna z mála tuzemských bank v něčem přímo na seniory myslí. Zohledňuje například, že starší lidé mohou mít problémy obsluhovat bankomat a platit kartou. Pro lidi nad 65 let proto umožňují levnější výběr hotovosti na přepážkách.

Jediná z testovaných bank, která má zvýhodněný účet jmenovitě pro seniory je Poštovní spořitelna, jež má asi čtvrtinu klientů starších 61 let. Tento účet si ale každý musí propočítat, aby se dozvěděl, na kolik ho celkem přijde. Seniorům s tím mohou podle mluvčí Denisy Salátkové pomoci na 43 finančních centrech nebo 95 speciálních přepážkách pošt, které jsou k tomu přímo určené. Informace o produktech podává i telefonní linka.

Ačkoli Poštovní spořitelna je ve stejné finanční skupině jako ČSOB, jejich služby starším klientům se liší. Produktové portfolio ČSOB pro tuto skupinu nic speciálního neobsahuje. „Naše nabídka není cílená dle věku, ale podle potřeb klientů. Pro tento segment nemáme žádnou speciální nabídku,“ připouští Irena Zatloukalová z ČSOB a podobně se vyjadřuje i Monika Klucová z Komerční banky: „Nemáme speciální nabídku pro klienty seniory. Naše nabídka pro občany je dostatečně široká a mohou si z ní vybrat všechny věkové skupiny.“

Informaci o produktech mohou podle mluvčích bank získat klienti nejen na webu, ale i na pobočkách a v call centrech. „Je dobré, aby na pobočku přišel klient s představou, jaké služby potřebuje, kolik operací zhruba za měsíc provede a zda je ochotný naučit se pracovat s bankovní kartou a bankomaty,“ připomíná Zatloukalová.

Ačkoli banky vytvářejí řadu produktů pro mladé lidi a studenty, při otázce na produkty pro seniory se často hájí tím, že nečiní rozdíly v produktech podle věku. Každý si může podle nich v nabídce vybrat podle sebe. To, že ale senioři mohou mít a mají specifické potřeby (zdravotní, znalostní, strach), ale banky nejspíš neví nebo nechtějí vidět. Nemusely by přitom nutně měnit produktovou nabídku.Pro začátek by stačilo třeba alespoň upravit některé služby a způsoby, jak vysvětlovat seniorům produkty včetně poplatků k nim.

Setkali jste se v zahraničí nebo na nějakém úřadě se speciálními službami pro starší lidi? Jaké služby na úřadech a v bankách by mohli podle vás starším lidem více pomáhat. Podělte se o názor a zkušenosti.

Dlouhodobý investiční produkt

Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.

Založte si DIP

Sdílejte článek, než ho smažem