Německý stát zachraňuje druhou největší německou banku, Commerzbank. Ve skutečnosti se však vydal na pomoc hned dvěma bankám. Commerzbank musí do konce ledna dotáhnout do konce fúzi s Dresdner Bank, kterou těžce zasáhla finanční krize. Bez pomoci státu by to však německá bankovní dvojka nedokázala a Dresdner Bank by pravděpodobně nepřežila. To by byla pro německé hospodářství těžká rána. Její dopad by nakonec mohly pocítit i české firmy, které do Německa vyváží svou produkci.
Stát zřídil loni v říjnu Zvláštní fond pro stabilizaci finančního trhu (Soffin). Ten může poskytnout bankám záruky za poskytnuté úvěry, přímou kapitálovou injekci nebo od nich může koupit problémová aktiva. Za to může kontrolovat provoz bank a může hovořit například do způsobu rozdělování zisku. Záruky za úvěry mohou trvat maximálně tři roky. Kapitálové injekce nemohou být pro jednu banku vyšší než 10 miliard eur. Commerzbank v tomto ohledu představuje výjimku. Fond může koupit od jedné banky toxická aktiva za maximálně pět miliard eur. Jeden z šéfů fondu Gerhard Stratthaus ovšem hovoří o potřebě tato pravidla změnit. Zejména jde o odkup problémových aktiv. Částka je na jednu banku je prý nízká. Navíc fond může aktiva držet jen tři roky, po jejichž uplynutí je banka musí koupit zpět. To podle Stratthause bankám nijak nepomůže. Vláda však o změnách zatím nechce slyšet.
Spolková vláda nalila do Commerzbank deset miliard eur prostřednictvím Zvláštního fondu pro stabilizaci finančního trhu (Soffin). Kapitál bankyposílila tichým vkladem ve výši 8,2 miliardy eur. Navíc si za 1,8 miliardy eur koupila v bance podíl 25 procent plus jedna akcie. Tím se stala druhým nejsilnějším akcionářem s blokační minoritou. Jinými slovy, na valné hromadě bude mít vláda právo veta. Stát přitom prostřednictvím Soffin pomohl bance už na konci loňského listopadu. Tehdy Commerzbank dostala kapitálovou injekci 8,2 miliardy eur. Když se všechny státní peníze sečtou, podílí se dnes spolková vláda s částkou 18,2 miliardy eur na vlastním kapitálu banky z více než poloviny.
Navzdory prvotním zprávám z německých médií se stát nechce vedení banky plést do jejího řízení. Vyšle pouze dva zástupce do dozorčí rady. „Vstup státu nebude mít žádný efekt na obchodní aktivity banky,“ řekla serveru Peníze.cz mluvčí Commerzbank Simone Fuchs. Zásah vlády je ochrana před dopady krize a recese, aby banka mohla dál v klidu fungovat jako dosud. „Omezování našich aktivit ve střední a východní Evropě proto není na pořadu dne,“ dodala Fuchs. To je zpráva především pro klienty tuzemského nováčka mBank, která patří právě do skupiny Commerzbank.
Výše kapitálové pomoci nicméně analytiky a ekonomy překvapila. Pesimistické hlasy znějí i z politických kruhů. „Můj dojem je, že Commerzbank má ještě větší problémy, než dosud připouštěla,“ řekl deníku Handelsblatt Otto Bernhardt, finanční expert vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU). Experti Citigroup spočítali, že v bilanci Comerzbank a Dresdner Bank jsou stále ještě strukturované dluhopisy, které představují riziko v hodnotě 23 miliard eur. Pro srovnání, v roce 2007 vykázala Commerzbank zisk 1,9 miliardy eur.
Dresdner Bank má rizikové úvěry, které poskytovala firmám na uskutečnění fúzí, ve výši 4,2 miliardy eur. Zatím odepsala tři procenta z nich. Její konkurenti se však už zbavili více než deseti procent. To může podle analytiků znamenat, že banka přijde ještě s velkými odpisy. Na pomoc jí přitom už přišel i její dosavadní vlastník, pojišťovna Allianz. Ta ji před prodejem zbavila toxických aktiv ve výši 1,1 miliardy eur.
Commerzbank je díky kapitálové injekci na případné další odpisy špatných úvěrů připravena. Její kapitálová přiměřenost se díky státnímu zásahu dostala nad deset procent. Minimální hranice je osm procent. Přesto ji přijde státní pomoc draho, soudí list Financial Times Deutschland. Tichý kapitálový vklad z loňského listopadu je stejně jako ten nynější úročen sazbou devět procent. Z celkového státního vkladu 16,4 miliardy eur bude proto banka každý rok zpět vládě odvádět 1,5 miliardy eur. To je skoro celý roční zisk. Dá se proto očekávat, upozorňuje například švýcarská banka UBS, že akcionáři na dlouho přijdou o dividendy. Pokud ovšem Commerzbank nedosáhne zisku, státu žádné úroky platit nemusí.
Na banku číhá ještě jeden problém. Až se stát rozhodne svůj kapitálový vklad vybrat, bude muset banka najít způsob, jak peníze sehnat. Ze zisku nedá šestnáct a půl miliardy dohromady, tvrdí experti. Do úvahy proto přichází jen nová emise akcií. Nové akcie ovšem budou znamenat rozředění podílu stávajících akcionářů včetně dividend a hlasovacích práv. Někteří politici se už nechali slyšet, že stát by měl z banky odejít do dvou až tří let.
Ekonomové i politici se shodují, že nynější záchranná akce byla správná a zabránila obrovským škodám, kterým by v případě neúspěšné fúze Commerzbank a Dresdner Bank bylo vystaveno celé hospodářství. Někteří čelní představitelé vládní CDU dokonce vyzvali ostatní banky, aby následovaly příkladu Commerzbank a rovněž požádaly o pomoc státu. Ten už loni v říjnu vyčlenil na stabilizaci finančního systému 500 miliard eur.
Do jaké míry by státy měly pomáhat bankám? Nebo by je měli nechat padnout bez pomoci? Podělte se o názor.Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
