Ušetřením několika tisícovek korun může zájemce o koupi bytu ztratit i několik milionů. Stačí, aby peníze po podpisu kupní smlouvy ihned osobně či převodem z účtu doručil prodávajícímu. A to dříve, než katastr zapíše jeho jméno do listu vlastnictví . Při problémech pak kupující nemá ani byt , ani peníze. Podobně může dopadnout i ten, kdo kupuje podezřele „levný“ byt od firmy, které v blízké budoucnosti hrozí konkurz. Konkurzní správce může takový prodej „anulovat“ i zpětně, když už si nový majitel myslí, že zápisem do katastru byt získal.
Oba tyto případy patří k těm častějším, při kterých kupující mohou přijít o své peníze. Největším rizikům by se přitom kupující mohli vyhnout , pokud by využili některý ze způsobu ochrany peněz při obchodní transakci. Mezi ně se řadí především různé formy úschov peněz (například u notáře či realitní kanceláře) a speciální bankovní účty (jistotní či vázané účty). Obojí je založeno na principu úschovy peněz u třetí osoby a využívá se nejen při obchodování s nemovitostmi, ale i u dědického řízení či převodu práv u družstevního bytu.
Úschova peněz u třetí osoby, respektive specializované instituce, je oboustranně výhodná. Kupující při ní složí dohodnutou sumu peněz pro prodávajícího na zvláštní účet nezávislé třetí osoby. Peníze jsou na tomto účtu do doby, než všechny zainteresované strany splní dohodnuté podmínky a naplní se předmět obchodu. Tedy, že dojde například k zápisu do katastru nebo převodu práv. Teprve pak dostane prodávající peníze za nemovitost. Transakci nemůže zneužít ani jedna strana obchodu, protože s účtem může podle smlouvy disponovat pouze třetí nezávislá osoba.
V Česku se nejčastěji k úschově peněz při obchodování s nemovitostmi používá notářská či advokátní úschova , které jsou i považované za nejbezpečnější ochranu peněz. Musí při nich být sepsán protokol o přijetí peněz do úschovy. Podmínky této služby definuje zákon, stejně jako poplatky za tuto službu. Cena za notářskou úschovu se pohybuje u milionových úschov v řádu tisíců korun. Advokátní úschovu může advokát pro svého klienta poskytnout v rámci ceny za právní služby při koupi nemovitosti. Na dodržování pravidel úschovy dohlíží obě oborové komory, Komora notářů ČR a Česká advokátní komora.
Možná je i úschova u realitní kanceláře, která bývá levnější nebo zdarma, není ale nijak regulovaná zákonem. Zřídka se využívá úschova u exekutorských úřadů a soudů. Ty nabízejí specifickou úschovu peněz jen pro zvláštní případy. (Podrobnější popis jednotlivých typů úschov u třetích osob naleznete v článku „Snadný způsob, jak se zajistit proti podvodníkům“. )
Bezpečný převod peněz lze zajistit i prostřednictvím takzvaných vázaných či jistotních bankovních účtů. Ty nabízejí v Česku fyzickým i právnickým osobám zatím čtyři banky . Tyto vázané neboli jistotní účty mají definovaný specifický účel, pro který se zřizuji, dobu trvání i způsob využívání. Při jejich sjednání si zúčastněné strany dohodnou, za jakých podmínek banka převede peníze prodávajícímu. Ten má zaručeno, že za nemovitost získá patřičný obnos, a kupující, že za své peníze získá byt či dům. Úhradu poplatků i rozdělení zisku z úroků, které souvisí s jistotním účtem, si musí prodávající předem ujasnit s kupujícím. Hlavní poplatek, který si banky účtují, se platí většinou při založení a odvozuje se od výše uložené částky na účtu. Jeho minimální výše se pohybuje v řádech tisíců korun. (Podrobnější informace k jednotlivým z nich se dozvíte v článku Jak ochránit své peníze nejen při nákupu nemovitosti .)
Uvedené způsoby bezpečného převodu peněz sice nemohou žádnou obchodní transakci zabezpečit na sto procent proti zneužití, snižují ale rizika převodu peněz na minimum. Vyplatí se, aby advokát či notář, který zabezpečuje úschovu peněz, převedl odpovídající část kupní ceny prodávajícímu až po předložení potvrzení o zaplacené dani z převodu nemovitostí . Pokud ji prodávající nezaplatí bude ji podle zákona finanční úřad vymáhat po kupujícím.
Ochránit investované peníze pomůže i kvalitní kupní smlouva , říká expert na prodej nemovitostí Pavel Řehulka: „Dobře připravená smlouva o prodeji nemovitosti vás ochrání před problémy. Existují desítky případů, kdy kupující dosáhl i po několika letech toho, že mu prodávající musel vrátit peníze .“ Řehulka rovněž doporučuje, aby se kupující vyhnuli platbám, které někdy prodávající požadují „bokem“. „Takové jednání je nejen nebezpečné a protizákonné, ale pro vás také nevýhodné. Pokud se po nějaké době rozhodnete nemovitost prodat, budete muset z peněz, které za nemovitost získáte, zaplatit za určitých okolností daň z příjmů . A ta se počítá z rozdílu mezi cenou, kterou jste za nemovitost zaplatili a částkou, za kterou jste ji prodali,“ upřesňuje Řehulka.
Jakým způsobem jste zabezpečili převod peněz při vašich obchodech a převodech práv vy? Využili jste některý z uvedených způsobů nebo jste transakci provedli jinak. Podělte se o zkušenosti.
Sdílejte článek, než ho smažem