Vedlejšími doložkami v závěti se rozumí:
O podmínce v závěti hovoříme tehdy, jestliže zůstavitel učiní dědění konkrétní osoby závislé na nejisté budoucí události, tedy na skutečnosti, o níž v době, kdy závěť sepsal, není známo, zda v budoucnu nastane (například, zda se někomu narodí dítě), anebo kdy nastane (například, kdy ten či onen člověk zemře). Tím se podmínka odlišuje od takzvaného doložení času (srov. níže), kdy je naopak jisto, kdy stanovená doba nastane, jakož i to, že nastane.
Rozlišujeme pak dva druhy podmínek, a sice:
Pokud je dědění vázáno na rozvazovací podmínku, pak se sice dotyčný člověk stane dědicem od začátku, avšak splní-li se příslušná podmínka, dědické právo dodatečně ztratí (a dědictví připadne někomu jinému).
V závěti může být například určeno, že dotyčný dědic nabývá dědictví jen do doby, než se zůstavitelův syn ožení (připomínám: v době sepsání závěti není jisté, zda syn vůbec do manželství vstoupí, popřípadě kdy se tak stane), anebo dokud se nenarodí zůstavitelův vnuk apod. Podobně může zůstavitel kupříkladu nařídit, že daný dědic ztrácí dědictví, pokud by byl pravomocně odsouzen za spáchání trestného činu. Ve všech těchto případech platí, že splní-li se v závěti uvedená podmínka, přestává být dotyčný dědicem (a místo něj nastupuje jiný dědic).
U odkládací podmínky je tomu přesně opačně. Člověk, jehož dědické právo je takto podmíněno, se totiž stane dědicem teprve tehdy, až se dotyčná podmínka splní. Pokud se podmínka nesplní nikdy (aniž by šlo o podmínku nemožnou), pak dědit nebude nikdy.
Tak např. zůstavitel může určit, že se daný člověk dědicem stane až tehdy, když dovrší zletilosti, úspěšně dokončí studium na VŠ, zaplatí veškeré své dluhy, které v době zůstavitelovy smrti má, bude řádně plnit vyživovací povinnost na své dítě, dokud nebude schopno se samo živit, nebo bude po dobu 5-ti let od smrti zůstavitele stabilně zaměstnán atd.
Zůstavitel dále může v závěti určit, že dědic má pozůstalost nabýt jen na určitou dobu, popřípadě že mu dědictví připadne později než v den zůstavitelovy smrti. Rozdíl mezi doložením času a podmínkou je zejména v tom, že se doložení času vždy váže na událost, která v budoucnu nastat musí. Pokud by nebylo jisté, zda daná událost v budoucnu nastane (například, zda se někdo dožije určitého věku), pak jde o podmínku, nikoli o doložení času.
Zůstavitel může stanovit počáteční dobu, anebo naopak konečnou dobu. O počáteční době mluvíme tehdy, když zůstavitel určí, že dědic nabude pozůstalost později než v den zůstavitelovy smrti (například po uplynutí 5-ti let od jeho smrti). Naproti tomu o konečnou dobu se jedná v případě, kdy dědicovi sice připadne pozůstalost již v den smrtí zůstavitele, avšak dědictví nabývá jen na určitou dobu (například dvaceti let od smrti zůstavitele) a po uplynutí této doby dědicem být přestane.
Závěť říká, že paní Urbanová dědictví nabývá jen na dobu 15-ti let od smrti zůstavitele. V takovém případě se paní Urbanová stane dědičkou již dnem smrti zůstavitele, ale jen na omezenou dobu. Jakmile dotyčných 15 let uplyne, dědictví připadne někomu jinému, a sice opět buď tomu, koho zůstavitel povolal v závěti za dědice od této počáteční doby, anebo - mlčí-li závěť - jeho zákonným dědicům.
Zůstavitel tak může určit, že pozůstalost postupně připadne několika osobám po sobě. Ve všech těchto případech získá dědictví nejprve jedna osoba (přední dědic) a po naplnění časové doložky nebo splnění podmínky osoba druhá (následný dědic). Následný dědic je pak chráněn podobně jako „svěřenský nástupce“ (viz předchozí článek), aby se mu dostalo, čeho se mu dostat má. Přední dědic má tedy práva a povinnosti pouhého poživatele zděděného majetku a nesmí z tohoto majetku nic převádět na jiné osoby ani majetek zatěžovat, ledaže by k tomu měl souhlas následného dědice. Naproti tomu zákon ukládá následnému dědici, aby přispěl poměrně přednímu dědici na úhradu zůstavitelových dluhů a popř. na vyrovnání tzv. povinného dílu nepominutelných dědiců. Nebylo by totiž spravedlivé, aby břemeno pasiv pozůstalostního jmění tížilo jen předního dědice a aby následný dědic (popř. dokonce i po relativně krátké době - např. až se ožení, až dostuduje apod.) převzal od předního dědice jen čistý majetek.
Posledním typem vedlejších doložek jsou příkazy. Podle nového občanského zákoníku může zůstavitel dědici nařídit, aby se zanechaným majetkem či s jeho částí určitým způsobem nakládal nebo aby něco vykonal či opominul. Tak například zůstavitel by mohl někomu odkázat 50 000 korun s příkazem, aby tuto částku použil na úhradu svých dluhů, nebo na rekonstrukci své nemovitosti apod. Zůstavitel může rovněž dědicovi zakázat, aby zděděný majetek převedl na někoho jiného, anebo aby jej zatížil zástavním právem či věcným břemenem. Takový zákaz však dědice zavazuje jen tehdy, je-li nařízen na určitou přiměřenou dobu (nesmí tedy jít o časově neomezený zákaz) a navíc dotyčný zákaz musí být odůvodněn vážným zájmem hodným právní ochrany. V opačném případě se k zákazu zcizování a zatěžování majetku nebude přihlížet.
Zůstavitel dále může dědicovi přikázat, aby něco vykonal (ať již jednorázově, nebo opakovaně). Příkladem budiž zůstavitelův příkaz, aby dědic poskytoval potřebnou pomoc a obstarával pravidelný úklid v domácnosti pozůstalé manželky, aby se dědic ujal péče o zůstavitelova věrného psa, řádně se staral o hrob a dbal o jeho pietu, uchoval rodinné památky (např. fotoalba a rodinnou kroniku) atd. V úvahu ale přichází například i to, že zůstavitel přikáže svému synovi, úspěšnému zpěváku pop music, aby každý rok zdarma vystoupil na charitativním koncertu ve prospěch té či oné skupiny potřebných apod. Co se týče zůstavitelova příkazu, aby dědic něco opominul, může jít například o nařízení, aby dědic soudně nevymáhal dluh, který má vůči nějaké jiné osobě, nebo aby naopak neuplatňoval námitku promlčení u dluhu, který je povinen zaplatit.
Příkaz se zásadně posuzuje stejně jako rozvazovací podmínka. Pokud jej tedy dědic nesplní, ztrácí právo na dědictví, takže dědictví pozbude. Splnění zůstavitelova příkazu se může v prvé řadě domáhat ten, komu je příkaz na prospěch. Zůstavitel rovněž může v závěti určit takzvaného vykonavatele závěti. Jedním z jeho úkolů je dbát o řádné splnění poslední vůle zůstavitele.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
