Škoda, že české reformy nepřišly dříve

Hrozby izraelského útoku na Írán a nebezpečí letních bouří vyzdvihly nedávno ceny ropy na světových trzích ke 147 dolarům za barel.

Ceny energie a zejména ropy působí potíže při udržování cenové stability nejen ve vyspělých zemích, ale i ve státech rozvojových. Co by se proti tomu dalo dělat? Tato otázka byla i námětem schůzky nejvyšších představitelů ekonomicky nejsilnějších zemí světa, sdružených do skupiny G8. Patří do ní USA, Japonsko (které schůzku hostí), Velká Británie, Německo, Francie, Kanada, Itálie a Rusko. Pozváno je ještě patnáct dalších důležitých států, např. Brazílie nebo Čína.

Zatímco s hrozbou hladomoru v Africe se leccos dělat dá, např. zvýšit rozvojovou pomoc, zajistit dodávky potravin a hnojiv, eventuálně uvolnit mezinárodní obchod zemědělskými produkty a potravinami (aby si rozvojové země dokázaly na sebe také vydělávat samy), možnosti ovlivnit ceny ropy mají šéfové i těch nejmocnějších mocností jen velmi omezené.

Prezident Bush například pro agenturu Reuters připomněl své sedmileté snahy o zvýšení domácí těžby ropy a podporu výroby biopaliv. Situace se však začala, alespoň na čas, uklidňovat sama, když USA rozmluvily Izraeli útok na Írán a počasí bylo klidné, ceny ropy padly ke 136 dolarům za barel. Loni touto dobou ovšem ropa stála 75 dolarů. Vyspělé státy tak prožívají inflaci, jakou už dlouho nepamatují, kolem 4 procent.

Český statistický úřad (ČSÚ) v úterý zveřejnil míru inflace v Česku. V červnu spotřebitelské ceny vzrostly o 0,2 procenta a ve srovnání se stejným měsícem loni byly vyšší o 6,7 procenta. Bylo to sice méně, než očekávali analytici, ale zase výrazně více, než činí inflace v eurozóně nebo v USA. Je to dáno také mnohem vyšším hospodářským růstem, jenž je zpravidla doprovázen růstem objemu peněz v oběhu: podniky investují, přijímají nové pracovníky, domácnostem rostou příjmy, což umožňuje obchodníkům zvyšovat ceny.

Nynější situaci ale ekonomové, včetně těch v centrální bance, popisují více jako inflaci nákladovou: růst inflace má původ v růstu cen ropy, potravin a surovin (jako všude na světě). K tomu se ale ještě přidávají administrativní zásahy: růst DPH, spotřebních daní (na tabák, alkohol), deregulace nájemného a zavedení nových poplatků ve zdravotnictví.

Konkrétně tedy ceny pohonných hmot meziročně stouply o 9,8 procenta a nafta je teď nejdražší v historii. Ceny zemního plynu vzrostly o 18,4 procenta. Regulované nájemné je v meziročním srovnání vyšší o 25,9 procenta a tržní nájemné stouplo meziročně o 2,8 procenta. Tabákové výrobky jsou dražší o 12,2 procenta.

Některé potraviny, například brambory, jsou naopak levnější. Nižší ceny jsou také u dováženého zboží, a to díky vyššímu kurzu koruny, která je zhruba o 17 procent silnější než před rokem. Na kompenzaci růstu cen ropy to sice nestačí, ale elektronika, automobily a oděvy díky silnější domácí měně zlevnily.

Na první pohled může vypadat paradoxně, že zatímco hlavy zemí G8 přemýšlejí, jak inflacizastavit, vláda česká ji svými reformními opatřeními přitopila. Jenže na druhý pohled je zřejmé, že vlády (a parlamenty) předchozí, které měly k reformním opatřením mnohem příznivější vnější podmínky, na reformy rezignovaly. Nyní se potvrzují dřívější varování ekonomů (mj. i z Mezinárodního měnového fondu nebo OECD), že oddalování reforem ztíží jejich realizaci a prohloubí nepříznivé dopady na ekonomiku i obyvatelstvo.

Zmírnění dopadů by teď znamenalo zmírnění reforem a návrat do stavu vyčkávání s reformami do stadia existenční nezbytnosti.

Naproti tomu pokud by se třeba dohodou zemí G8 podařilo posílit dolar, mohly by klesnout ceny ropy a ostatních surovin. Kurz koruny by mohl oslabit, ČNB by se otevřel prostor ke zvýšení úrokových sazeb a inflace by se mohla rychleji začít dostávat do únosných mezí.

Měla vláda s reformami počkat, až se ceny ropy a potravin ve světě uklidní? Podělte se o názor.

Dlouhodobý investiční produkt

Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.

Založte si DIP

Sdílejte článek, než ho smažem