Nízká cena kakaa spolu s plísňovou nákazou zvanou "létací koště", to byla smrtelná rána pro pěstitele kakaa v brazilském státu Bahía. Ještě v roce 1990 vyprodukovali 400 tisíc tun hnědého prášku. O pár let později trčely zčernalé kakaovníky ve stínu okolních stromů jako kostry. Na začátku 90. let stála tuna kakaa na světových trzích tisíc dolarů. To je podle expertů polovina částky, kterou farmáři potřebují, aby mohli plantáže udržovat. Na boj s plísní proto neměli sílu.
Jenže tato doba je pryč. Dnes stojí tuna základní přísady do čokolády přes tři tisíce dolarů a dál roste. Vzhůru ji žene stále rostoucí spotřeba obyvatel západních zemí a, jako u dalších komodit, probouzející se apetit Číňanů a Indů. Ti zatím spotřebují jedenáctkrát méně kakaa než Evropané či Američané. Na vysokou poptávku, která roste v průměru o tři procenta ročně, je tedy do budoucna zaděláno.
„Dnes si farmáři opět pronajímají půdu a zakládají kakaové plantáže,“ říká pro server Marketwatch Ingrid Weckerle, finanční ředitelka Barry Callebaut Brasil. „Jenže bude trvat tak deset let, než nové kakaovníky začnou pořádně rodit,“ dodává. Nabídku může navíc snadno omezit i politická nestabilita.
Sedmdesát procent světové produkce kakaa pocházelo v sezóně 2006/2007 z Afriky, přičemž polovina produkce se urodí v Pobřeží slonoviny, kde ještě nedávno zuřila občanská válka. „I když teď už situace není tak vážná a politické neshody se relativně urovnaly,“ tvrdí Boris Tomčiak z Colosseum. Druhým největším producentem kakaa je Ghana. Jenže v obou těchto zemích je produktivita pěstování a výroby kakaa velmi nízká, upozornil nedávno tým expertů z Kamerunu, Ghany a Nigérie.
„Technologie pro lepší pěstování existují. Je ale potřebné, aby se farmáři naučili, jak je používat, a aby se k nim vůbec dostali,“ uvádí poslední výroční zpráva Mezinárodní kakaové organizace (ICCO). Kromě technologií brání lepší výtěžnosti plantáží i špatná infrastruktura. To platí nejen pro Afriku, ale třeba i pro Brazílii. „Výnosy jsou proto většinou buď malé, nebo velmi malé,“ uzavírá zpráva ICCO.
Samotné pěstování kakaovníku není jednoduché. Strom je citlivý na přírodní podmínky. Trvá minimálně pět let, než začne nést plody. Maximálního výnosu dosahuje kolem desátého roku života. V minulé sezoně se také ukázalo, jak moc je produkce kakaových bobů závislá na počasí. Na sucho doplatilo Pobřeží slonoviny, na přílišný déšť Asie a Jižní Amerika.
Přitom spotřeba kakaa ve světě roste. Nepotvrdilo se například, že by Evropané a Američané už víc kakaa nesnědli. „Nedávno se udála dramatická změna. V Evropě a Severní Americe se lidé začali odvracet od čokolády s menším obsahem kakaa a kupují kvalitnější čokoládu s větším množstvím kakaa,“ tvrdí zpráva ICCO. Tento trend podpořily i zprávy o údajné prospěšnosti čokolády s vysokým obsahem kakaa pro kardiovaskulární systém.
Produkce kakaových bobů (v tis. tun)
| 2002/03 | 2003/04 | 2004/05 | 2005/06 | 2006/07 |
---|
Afrika | 2 231 | 2 550 | 2 375 | 2 642 | 2 392 |
Kamerun | 160 | 166 | 185 | 166 | 166 |
Pobřeží slonoviny | 1 352 | 1 407 | 1 286 | 1 408 | 1 292 |
Ghana | 497 | 737 | 599 | 740 | 614 |
Nigérie | 173 | 180 | 200 | 200 | 190 |
Ostatní | 50 | 60 | 104 | 128 | 129 |
Amerika | 428 | 462 | 445 | 446 | 411 |
Brazílie | 163 | 163 | 171 | 162 | 126 |
Dominikánská republika | 47 | 47 | 37 | 42 | 47 |
Ekvádor | 86 | 117 | 116 | 114 | 114 |
Ostatní | 132 | 134 | 127 | 128 | 124 |
Asie a Oceánie | 510 | 525 | 559 | 636 | 597 |
Indonésie | 410 | 430 | 460 | 530 | 490 |
Malajsie | 36 | 34 | 29 | 30 | 31 |
Papua Nová Guinea | 43 | 39 | 48 | 51 | 50 |
Ostatní | 21 | 22 | 22 | 25 | 25 |
Celkem | 3 169 | 3 537 | 3 379 | 3 724 | 3 400 |
Zdroj: ICCO Quarterly Bulletin of Cocoa Statistics, Volume XXXIII, No.4 2006/07 |
Pozadu nezůstává ani zbytek světa. Rychle roste tzv. střední třída. „Ta nyní tvoří přibližně 30 procent světové populace,“ říká Tomčiak. A její růst může dál zvýšit poptávku po luxusním zboží, jakým kakao je. Velkou roli sehrávají i bohatnoucí asijské země. „Průměrná roční spotřeba čokolády na jednoho Číňana je 99 gramů, průměrný Ind spotřebuje přibližně 165 gramů ročně,“ upřesňuje Tomčiak. Průměrný Evropan si přitom ročně pochutná zhruba na 11 kilogramech kakaa.
Na rychlém zdražování hnědého prášku má podíl i spekulativní kapitál. „Jelikož celoroční produkce kakaa má při nynější ceně hodnotu kolem 10 miliard dolarů, tak na výrazný cenový pohyb stačí i malý nákup či prodej od institucionálních investorů,“ uzavírá Tomčiak.
Pro budoucí produkci kakaa bude rozhodující, jak se podaří naplnit programy, které rozjíždí ICCO, aby se produkce kakaa stala udržitelná. Tedy aby byla efektivnější a s vyšším hektarovým výnosem, který by farmářům zajistil dostatečný výdělek.
Co všechno ještě podle vás zdraží kvůli rostoucí poptávce z Číny a Indie? Podělte se o názor.
Sdílejte článek, než ho smažem