Automobilka Nissan se nedávno nechala slyšet, že do roku 2009 chce s firmou NEC, výrobcem elektroniky, vyvinout novou autobaterii, která dokáže pohánět elektromotor a spolehlivě fungovat více než 100 tisíc ujetých kilometrů. Týden před Japonci přišel s podobným prohlášením německý Volkswagen.
Logika těchto příslibů je jednoduchá: čím jsou benzína nafta dražší, tím více výrobci aut hledají způsob, jak spotřebu omezit. A jednou z už vyzkoušených cest jsou hybridní motory, které mohou jet na benzín i na elektřinu. Zrychlení vozu zajišťují dohromady spalovací a elektromotor. Nadbytečná energie ze spalovacího motoru slouží k dobíjení akumulátoru. Podle podmínek jízdy automobil využívá režim, který je nejvýhodnější, spotřeba je nízká zejména při pohybu ve městě. Například u nejprodávanějšího hybridu Prius od Toyoty výrobce uvádí spotřebu kolem čtyř litrů paliva na sto kilometrů. Elektromotor ovšem dá autu rychlost jen 24 km/h.
„Rozšíření hybridních vozů má největší šanci v případě hybridů, které bude možné zapojit do běžné elektrické sítě,“ uvedl v polovině minulého roku Jerry Flint, novinář, který se auty zabývá od roku 1958. Na elektřinu by řidič jezdil třeba po městě a spalovací motor by začal využívat až při vyšších rychlostech a větších vzdálenostech. „Hlavní překážkou zatím jsou baterie. Žádná nevydrží tak dlouho, aby tuto podmínku splnila.“ Mnohé automobilky to dnes vidí stejně a nechtějí si nechat ujet vlak, který žene dopředu Toyota s vozem Prius. Honda nedávno oznámila, že na trh uvede levnější hybridní vůz než je Prius.
Vize Jerryho Flinta o autech zapojených v noci do elektrické zástrčky v garáži má ovšem minimálně jednu vadu na kráse. Evropa se už dnes potýká s velkou poptávkou po elektřině. Pokud by třeba po Česku jezdilo půl milionu osobních aut, která by spotřebovala 12 kWh/100 kilometrů (jako dnešní malé elektromobily), a průměrně by každý vůz ujel výhradně na elektřinu denně právě 100 kilometrů, zvýšila by se poptávka po elektřině o 2,2 TWh ročně, což je zhruba šestina roční produkce Temelína. Dnešní roční spotřeba České republiky je 61 TWh. „Určitě by šlo o významnou poptávku, která by se za určitých okolností mohla projevit v ceně,“ říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž a dodává.
Hlavní nevýhodou hybridních automobilů je zatím jejich vysoká cena. I proto se jich v průměru prodává kolem jednoho procenta ze všech nových prodaných aut. Nicméně stále více automobilek se do tohoto segmentu a také čistě elektřinou poháněných aut pouští. Minulý rok se na poli elektromobilů objevila nová americká firma, Tesla Motors, která vyvíjí nový sportovní elektromobil. V Evropě chce v příštím roce prodat 250 těchto vozů za cenu bezmála 100 tisíc eur (asi 2,5 miliónu korun). Do hybridního pohonu se hodlá pustit americký koncern General Motors.
„Na vyspělých trzích roste tlak na úspory a ekologičnost provozu, daný jak růstem cen ropy, tak zvyšujícími se požadavky na ochranu životního prostředí,“ komentuje pomalý nástup hybridů Karel Potměšil ze společnosti Cyrrus. Zatím jdou výrobci automobilů cestou snižování váhy vozů či vylepšování účinnosti, což vede k menší spotřebě. Rychlý rozvoj technologií ovšem podle některých expertů umožní automobilkám brzy vyrábět hybridní auta za stejnou cenu jako nynější vozy s naftovým motorem.
Jak myslíte že bude vypadat automobilová doprava za pět let? Podělte se o názor.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
12. 6. 2008 9:39, Synergid
Jenže nezapomínej, že je snazší postavit jadernou elektrárnu, než najít nové ložisko ropy. V elektromobilech vidím budoucnost, sám o jeho koupi uvažuji a realizaci vidím tak do 5ti let. Jakmile překonají technické problémy, že elektromotor má malý výkon, případně lepší výdrž baterie či snazší dobíjení baterie, pak to bude doslova hybrid-boom. A ten na sebe nenechá dlouho čekat.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (9 komentářů) příspěvků.