Eleanor Rodriguezová a její kumpáni na 28. březen nejspíš nezapomenou. V malém, betonovém skladu ve Valenzuela City na předměstí filipínského hlavního města Manily se připravovali na obchod, který jim mohl vynést až tři čtvrtě milionu dolarů. Přesypávali rýži určenou pro chudé, kterou koupili za dotovanou cenu 18 pesos za kilo od filipínské Národní potravinové agentury, do nových pytlů. Ty byly určeny pro prodej na volném trhu, kde by za kilogram inkasovali 36 pesos.
Ani jeden z nich netušil, že je zrovna natáčí na video agenti Národního bezpečnostního úřadu. Mezitím budovu obklíčila policie. Když vtrhla dovnitř a překupníky pozatýkala, našla celkem 1600 tun rýže. „Za ní by organizovaná skupina mohla dostat na volném trhu až 750 tisíc dolarů,“ řekl listu Wall Street Journal Ricardo Diaz, šéf filipínských vyšetřovatelů.
Takových případů řeší Diazovi muži v posledních měsících čím dál víc. Důvodem je prudce rostoucí cena rýže. Od začátku roku vzrostla na světových trzích více než dvojnásobek. Minulý týden se vyšplhala přes tisíc dolarů za tunu. Částečně k tomu přispěla rostoucí spotřeba této obilniny v Indii, Číně a Africe, částečně se na růstu podepsala neúroda v Austrálii a Vietnamu na konci minulého roku. Zdaleka největší podíl na raketovém růstu ovšem mají podle řady ekonomů spekulanti, a to jak mezi obchodníky, tak mezi samotnými farmáři. Ti hromadí rýži ve skladech a čekají na lepší cenu. Někteří analytici navíc dodávají, že živnou půdou pro takové spekulace jsou vládní dotace pro farmáře a spotřebitele.
Filipíny, největší dovozce rýže na světě, je názorným příkladem, jak dotované ceny rýže pro obyvatelstvo vedou k jejímu nedostatku. Monopol na výkup a distribuci rýže tam má Národní potravinová agentura. Ta využívá smluvní obchodníky, kterým prodává rýži za nižší, dotovanou cenu, aby ji levně prodali chudým Filipíncům. Když cena rýže na neregulovaném trhu roste, mají tito obchodníci motiv levnou rýži přebalit do nových pytlů a místo chudým ji prodat někomu jinému za tržní cenu. Přesně jako to dělala Rodriguezová a její banda. Rýže je proto málo a stovky tisíc chudých Filipínců musí stát dlouhé fronty na svůj příděl. A policisté pořádají zátahy na překupníky. „Jenže to bychom museli dělat zázraky, abychom zase zajistili dodávky pro obyčejné lidi,“ dodává vyšetřovatel Diaz. Vláda se dočasně pokusila vyřešit situaci tím, že místo obchodníků bude levnou rýži distribuovat katolická církev.
Za nedostatek rýže na trhu a růst její ceny mohou i zemědělci. Ti se snaží obejít státní zemědělskou regulaci. Například v Indii stanovila kdysi vláda výkupní ceny rýže. Jejich cílem bylo zajistit pěstitelům dostatečný příjem v době, kdy by na trhu dostali příliš málo. Jenže přestože cena rýže na trhu nyní prudce roste, vláda výkupní ceny nezvyšuje. Nemá na to dost peněz. Zemědělci, místo aby rýži prodali státu, si ji raději nechají ve skladech a čekají, jestli ji budou moci třeba vyvézt do zahraničí za více peněz, upozorňuje Wall Street Journal.
Indie proto už dříve omezila možnosti farmářů rýži prodat za hranicemi. Chce tím zajistit dostatek obilniny pro domácí spotřebu. Vláda stanovila minimální exportní cenu na tisíc dolarů za tunu. Ještě před dvěma měsíci se zdálo, že za tuto cenu nikdo indickou rýži nekoupí, a farmáři ji budou nuceni nakonec prodat doma. Jenže cena roste a dnes není tisíc dolarů za tunu nereálný požadavek.
K podobným opatřením v podobě zákazu exportu, zvýšení či zavedení exportních cel se uchýlily i další státy jako Čína, Vietnam či Indonésie. Jediným velkým producentem, který dnes rýži na světovém trhu prodává, zůstalo Thajsko. I když ve skladech je rýže ve světě dost, omezená nabídka na mezinárodním trhu žene její cenu vzhůru.
Odhady, kam až se cena může vyšplhat, se různí. Chookiat Ophaswongse, prezident Asociace thajských vývozců rýže, pro Wall Street Journal uvedl, že už v květnu může tuna thajské rýže, která slouží jako indikátor světové ceny této obilniny, stát 1500 dolarů. Důvodem bude vyšší než očekávaná poptávka Filipín. Jenže cena kontraktů na nákup rýže na Chicagské burze v posledních dnech začala klesat. Stalo se tak především po oznámení Thajska a Brazílie, že nebudou omezovat vývoz rýže. Obavy obchodníků, že by nastal její celosvětový nedostatek, tak částečně opadl. Profesor zemědělské ekonomiky na Arkansaské univerzitě navíc pro agenturu Bloomberg uvedl, že podle dostupných statistik se letos čeká vyšší úroda než loni. To by mělo už v létě začít tlačit cenu dolů. Experti Světové potravinové organizace ovšem upozorňují, že na loňské ceny se rýže nejspíš nedostane ještě dva až tři roky.
Měly by se zrušit dotace pro zemědělce, nebo je to správná cesta jejich podpory? Podělte se o názor.Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
