Minulý rok si celý svět mohl několikrát vyslechnout předpověď muže, který „cítí ekonomiku mezi prsty“, o vyhlídkách amerického hospodářství. Alan Greenspan, který byl osmnáct a půl roku prezidentem americké centrální banky, se nejdřív v únoru vyjádřil, že by USA mohly sklouznout do recese. V srpnu Ameriku postihla hypotéční krize a v září Greenspan už říkal, že pravděpodobnost recese je pod 50 procenty. Na tuto úroveň se ale dostala při jeho prosincovém vyjádření. Přidali se i hlavní analytici některých bank. Dick Berner vyhlásil vážné varování před recesí a Jan Hatzius z Goldman Sachs podpořil v listopadu přízrak propadu tvrzením, že FED bude muset bojovat proti recesi tím, že sníží úrokovou sazbu ze 4,25 procenta na tři.
„Určitě, všichni čtou noviny,“ odpovídá Jan Hájek z Investiční společnosti České spořitelny na otázku, zda taková vyjádření mohou mít reálný dopad na ekonomiku USA, ale dodává: „Na druhou stranu o recesi nakonec výraznou měrou rozhodne chování spotřebitelů.“ Stejný názor má i David Brzek ze společnosti Fio: „Spotřebitelé více než na řeči reagují na reálný stav peněženky. To, že někteří spotřebitelé již omezují výdaje, není způsobeno komentáři o možné recesi, ale tím, že opravdu díky krizi na nemovitostním trhu a růstu nezaměstnanosti mají méně peněz.“
Špatné zprávy přicházejí i z firem. Index nákupních manažerů ISM klesl v prosinci 2007 na 47,7 bodů (Více v článku Amerika se zalekla krize jako ze 70. let). Jinými slovy očekávají problémy s odbytem, které se mohou promítnout do propouštění. Analytici ohlašují přetrvávající problémy v americké ekonomice i pro první půlku roku 2008.
I přes pokles tohoto indexu se nezdá, že by úplně všechny podniky ztratily optimismus. Bilance optimisté versus pesimisté, kterou zkoumal ve zprávě International Business Report 2008 Grant Thornton, ukazuje, že mezi americkými podniky převažuje 22procentní dobrá víra v to, že nakonec recese nepřijde. Což je více než minulý rok, i když stále méně než je světový průměr (42 procent) i průměr EU (35 procent).
„Hrozba by mohla přijít z finančního sektoru,“ myslí si Hájek, protože právě ten byl zasažen hypotéční krizí. Banky by mohly přestat půjčovat a podniky by neměly dostatek financí na další investice. „Důležité je, aby se objevili investoři, kteří by do bank nalili kapitál,“ tvrdí Hájek. Otázka je, zda se objeví. Právě na investory totiž mají prognózy analytiků a celková pesimistická atmosféra vliv.
Hospodářské noviny přinesly minulou středu informaci o průzkumu firmy Sentix mezi evropskými investory. Ti očekávají růst evropského německého
indexu DAX o 2,1 procenta, amerického
S&P‘s dokonce jen o 0,5 procent. Investoři, hlavně ti dlouhodobí, jsou tedy daleko většími pesimisty než analytici, kteří očekávají větší růst, například u indexu DAX předpovídají růst o 6,2 procenta. „Analytik by při klasických výhledech či doporučeních měl vycházet z faktů a dojít k vlastním závěrům. Neměl by tedy na názory ostatních brát zřetel,“ tvrdí David Brzek, ale připouští, že právě prohlášení významných osobností s sebou nese
psychologické prvky ovlivňující názor veřejnosti.
Prohlášení osobností a mediální přetřásání možné recese tedy působí na vnímání rizika investorů. „Roste nejistota,“ podotýká Hájek. Ta se odráží ve vysoké volatilitě a investor za současnou zvýšenou míru rizika požaduje větší výnos. Špatná zpráva, nad kterou by za normálních okolností investoři pokrčili rameny, tak může způsobit náhlý výprodej a výrazný pokles ceny akcií.
Ovlivňují vás názory analytiků či významných osobností?
Sdílejte článek, než ho smažem