Litujeme, jste pro nás starý!

„Jste pro nás moc starý.“ Takovou větu při hledání nového zaměstnání neuslyšíte. Firmy to starším uchazečům o práci říkat nesmějí, stejně jako nesmí v inzerátech dávat podmínku jako třeba „věk do 35 let“. Zaměstnavatelé, hledající nové pracovní síly, si však našli jiný fígl. Pokud v nabídce najdete větu: „práce v mladém, dynamickém kolektivu“ a vy máte na krku padesátku, nemáte šanci. Většinou se ani neobtěžují vás pozvat k přijímacímu pohovoru.

„Diskriminace kandidátů vyššího věku je sice podle platné pracovně právní legislativy zakázána, ale přesto se velmi často stává, že uchazeči, kteří mají v rodném listu datum narození starší než jakou má generace ambiciózních „kariérových vlčáků“, si na trhu práce vybírat nemohou. Diskriminaci podle věku však většinou nelze potenciálnímu zaměstnavateli prokázat,“ tvrdí sociolog Jan Hartl.

Své by o tom mohla vyprávět paní Jana z Olomouce. Celý život pracovala v nižších manažerských pozicích, ale kvůli snižování stavů ji před několika měsíci propustili. Putování po výběrových řízeních a necitlivé jednání na úřadu práce ji přivedly až k psychiatrovi. Kamenem úrazu byl věk.

V podobné situaci se ocitl i pan Marcel z Klatov. „Přihlásil jsem se například do výběrového řízení na prodejce v jednom z pneuservisů. Nevzali mě. Když jsem se zeptal na důvod, pokrčil zaměstnavatel rameny. Na můj dotaz, zda je to kvůli mému věku, mi jen odpověděl: To jste řekl vy,“ dodává.

Česká republika patří k zemím, které si neumějí příliš poradit se zaměstnáváním lidí po padesátce. Přitom starší lidé nabízejí ekonomice velkou potenciální hodnotu. Uvádí to ve své loňské studii Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Vzhledem k tomu, že stárnutí populace v Česku je mnohem výraznější než ve většině dalších zemí, OECD doporučuje, aby stát přistoupil k reformám, k nimž patří například zavedení efektivního systému celoživotního vzdělávání nebo výrazné úlevy na daních pro zaměstnavatele při zaměstnávání starších lidí.

Pro lidi nad padesát let dnes téměř neexistují nabídky práce, i když firmy si nedovolí otevřeně požadovat nové zaměstnance pouze v určitém věku. Obecně lze říci, že chtějí zaměstnat nejlépe mladé, vzdělané a reprezentativně vypadající uchazeče mezi dvaceti a třiceti roky. Ideální je pro ně uchazeč vysokoškolsky vzdělaný, bez závazků, se znalostí počítačů a alespoň tří světových jazyků.

„Padesátiletého uchazeče o zaměstnání nepovažují za příliš velký přínos pro firmu. Panuje bohužel názor, že než se začne firmě takovýto pracant "vyplácet," tak už bude v důchodu,“ dodává psycholožka Pavla Klepačová, která se zabývá pracovním poradenstvím pro „skupinu 50+".

„Naprostá většina personalistů se v životopise nejdříve podívá na datum narození a dále už nečte,“ vysvětluje ekonom Petr Víšek, ředitel občanského sdružení Socioklub. Je tedy lepší věk neuvádět? Podle Víška jde o poměrně diskutabilní otázku. Určitě není dobré lhát a uvádět nepřesné údaje. Na druhou stranu je pro kandidáty „starší generace“ velmi důležité, aby je firma vůbec k pohovoru pozvala. “Neuvedete-li datum narození v životopise, neproviníte se ani proti zákonu, ani proti běžným standardům. Je však třeba říci, že pokud uvedete svá zaměstnání chronologicky a napíšete i roky, tak si i podprůměrně inteligentní personalista bude schopen dopočítat kolik let vám přibližně je. Přesto je možné, že místo věku bude posuzovat spíše vaši praxi, a to je to nejdůležitější,“ radí Víšek.

„Stereotyp zkušeného, ale málo flexibilního staršího pracovníka je v pracovním prostředí přítomen velice silně,“ potvrzuje Hartl. Podle něj je to i tím, že starší zaměstnanci většinou neumějí prodat své přednosti, neumějí odpočívat, takže se snadno unaví a nejsou pak schopni mobilizovat síly.

K tomu, aby se i tito lidé naučili prosazovat své schopnosti, zorganizovat si čas, podpořit zdravé sebevědomí a najít si práci, by měl přispět projekt Aktivní padesátka, (realizovaný v období 1. 9. 2005 až 31. 8. 2008), financovaný Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem. Je zacílen na prevenci dlouhodobé nezaměstnanosti starších lidí. V praxi to vypadá tak, že aktivisté projektu přichází za propouštěnými staršími zaměstnanci dříve, než skončí jejich pracovní poměr, tedy dříve než by se oni sami zaevidovali na úřadě práce.

Do projektu se zapojili i zaměstnavatelé. Ti mohli například svým zaměstnancům zprostředkovat kontakt s pracovníky projektu přímo na pracovišti, zapůjčit firemní techniku k výuce práce na PC nebo poskytnout zaměstnancům více pracovního volna na hledání nového zaměstnání, než je stanoveno zákonem. „Žádná statistika vypovídající o počtu lidí, kterým projekt pomohl, však neexistuje,“ upozorňuje sociolog Jan Hartl.

Diskriminují firmy starší lidi při nabídkách zaměstnání? Máte s tím nějaké zkušenosti?

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Porovnat nabídky dodavatelů

Sdílejte článek, než ho smažem