Češi se jako investoři do bydlení orientují spíše na rekonstrukce, Poláci spekulují s výhodnými investicemi a Rusové se snaží vymanit z malých bytů, říká nejnovější průzkum společnosti AISA v pěti zemích střední Evropy a Ruska. Ideální bydlení i jeho financování znamená pro každý národ něco trochu jiného. Důvody proč investovat, nebo neinvestovat do nemovitostí v některých zemích souvisí více s nespokojeností se stávajícím bydlením, jinde s tradicí společného bydlení rodin či s touhou "dobře" investovat. Obyvatelé střední Evropy se mezi sebou liší i ve způsobu, jakým chtějí bydlení a nemovitosti financovat.
Zkvalitňovat bydlení chtějí v pěti sledovaných zemích nejvíce Češi. Přes 67 procent Čechů si chce do tří let koupit nový byt či dům nebo ten stávající opravit. Většina z nich plánuje spíše rekonstrukce (65%).
Tito lidé jsou zajímavou skupinou pro stavební spořitelny a hypoteční banky, které se jim snaží prodat některý ze svých produktů. Existuje však i velká skupina, o kterou se banky přetahují ještě více. Jsou to Češi, kteří zatím bydlí v nájmu a banky by je rády přesvědčily, aby si koupily vlastní byt, nejlépe na hypotéku či jiný úvěr. V Česku žije v nájmu každý čtvrtý dospělý, což je největší procento ze všech pěti sledovaných zemí. V Rusku a Rumunsku bydlí v nájemním bytě každý pátý obyvatel, v Maďarsku je to deset procent a v Polsku zhruba sedm procent lidí.
Podíl měsíčních výdajů na bydlení na rodinném rozpočtu |
|
Podle sociologa Martina Luxe z Akademie věd České republiky nemusí být vlastnické bydlení vždy výhrou. Naopak nájem může být pro některé lidi výhodnější. "V Česku v poslední době vzniká jakási falešná představa, že nemovitosti jsou ideální investice, což ale vždy nemusí být pravda," říká Lux. Podle něj je třeba zvážit také všechny finanční možnosti rodiny z dlouhodobého hlediska.
Financování bytových potřeb v Polsku má ve srovnání s Českem jiný rozměr. Až čtvrtina Poláků obývá stometrové byty a více než polovina dospělých Poláků žije v bytě se 75 metry čtverečními. Když tedy kupují nový byt, není to proto, že by se chtěli stěhovat do většího. Spíše nákup nemovitosti berou jako investici. Zatímco Češi by nejraději bydleli na okraji města, Poláci dávají přednost bydlení v centru.
Maďaři a Rumuni jsou se svým bydlením nejspokojenější. Změnu si v příštích třech letech přeje čtyřicet procent dospělých v produktivním věku. Ačkoli kvalita bydlení v Rumunsku je ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie ve většině sledovaných kritérií až poloviční (dostupnost tekoucí vody, toalety, vany či sprchy a centrálního vytápění), po lepším bydlení touží jen 32 procent Rumunů. Ti chtějí většinou velké byty či domy na venkově.
V Maďarsku nechce na svém bydlení nic měnit třetina lidí. Ti ostatní považují za ideální bydlení dům či byt na okraji města či na vesnici. Přestěhovat se do většího bytu či domu by chtěla až třetina dotázaných Rusů. Kvůli vysokým cenám nemovitostí ve velkých městech většinou bydlí v malých bytech do padesáti metrů čtverečních.
Zatímco Maďaři plánují investice do bydlení v příštích třech letech v průměru do půl milionu korun, Rumuni počítají s 620 tisíci, Češi i Poláci 780 tisíci a Rusové nejméně s 800 tisíci korunami.
Prostor pro investice domácností do bydlení v Česku stále existuje. Jiná otázka je, jestli si to budou moci dovolit. Ohlasy na reformu veřejných financí svědčí o obavách Čechů z budoucnosti. Řada lidí si není jistá, jak se změny promítnou do jejich rodinných rozpočtů a zda nedávno sjednané levné úvěry budou v budoucnu schopni splácet. Možná tak nastane renesance nájemního bydlení, které se po deregulaci stane znovu zajímavou alternativou k vlastnickému bydlení.
Je podle vás lepší bydlet ve vlastním, nebo v nájmu?