Vzhledem k tomu, že nelze dopředu přesně předvídat příjmy, ani výdaje rodiny, je důležité, abychom měli vytvořenou finanční rezervu, která bude rychle po ruce. Může přijít situace, kdy pravidelný příjem do rodinného rozpočtu na čas vyschne, ale výdaje domácnosti zůstanou pořád stejné. Důvodů může být několik: nemoc, ztráta zaměstnání či výpadek v nájmu z pronajímané nemovitosti.
Na rodinu mohou číhat i nejrůznější náhlé výdaje, které by bez rezervy nemusela zvládnout. Rozbije se třeba pračka, porouchá auto, nebo se naskytne příležitost k nějaké mimořádně výhodné koupi.
Kdyby rodina v takové situaci rezervu neměla, musela by třeba nevýhodně prodat část majetku, třeba zrušit stavební spoření či akciové investice, nebo se zadlužit. Běžně se doporučuje mít rezervu ve výši šestinásobku výdajů, nebo trojnásobku měsíčních příjmů. Výše rezervy však závisí hlavně na konkrétní rodině. Měla by být tak vysoká, aby dokázala pokrýt dobu, než rodina překoná nečekanou událost nebo upraví svůj život tak, aby odpovídal novým skutečnostem. Likvidní rezerva však tvoří jen část zajištění. Potřeby většího rozsahu, jako jsou větší rodinné katastrofy, by se měly řešit vhodným pojištěním.
I pro finanční rezervu ovšem platí určitá pravidla. Tyto peníze by se měly dát kdykoliv vybrat. Zároveň by však neměly prodělávat. Ideální nástroj pro finanční rezervu jsou stabilní a likvidní finanční nástroje, např. fondy peněžního trhu či některé spořící účty.
K tvorbě finanční rezervy lze ovšem přistoupit i jinak než podle zmíněných obecných zásad. Připravili jsme dva tipy:
1) Co když se zvolí rezerva nižší, než se obecně doporučuje?
Osvědčený šestinásobek výdajů či trojnásobek příjmů může být někdy dost peněz, které jen tak leží a nic moc nevydělávají. Lze proto zkusit pracovat s rezervou nižší. A pokud se něco stane,
pak se dá použít třeba úvěr.
Rezerva je k tomu, aby dávala jistotu v případě, že se něco stane. Jestli jde o problém, jehož řešení přesáhne i trojnásobek výdajů, pak asi nebude vadit, když si dotyčný krátkodobě půjčí. Např. když se rozbije auto a oprava bude stát 70 tisíc korun, část se pokryje z rezervy a část třeba z
kontokorentního úvěru. Pár set korun na úrocích zase tolik bolet nebude. Vlastní peníze, které si rodina nemusí nechávat v likvidní rezervě, se dají
výhodněji investovat.
2) Co když rezerva nebude uložena nejbezpečněji, jak to jde?
V investicích platí známá poučka o riziku a o výnosu. Kdo chce vyloučit riziko z portfolia, musí se spokojit s nižším výnosem. A naopak, kdo chce dosáhnout vyššího výnosu, musí připustit nějaké riziko.
Vysoká bezpečnost pro likvidní rezervu se požaduje, aby nepoklesla její hodnota. Jednou dáme do likvidní rezervy 60 000 Kč a tato hodnota je tam pořád. Dokonce trochu roste, jak se peníze ve fondu peněžního trhu či na spořícím účtu zhodnocují.
Příklad |
Investujeme 60 000 Kč (3 měsíční platy) do fondu peněžního trhu. (Jako likvidní rezervu.) Jestli fond peněžního trhu vydělá 1 % nad inflaci, bude za 10 let reálná hodnota likvidní rezervy 66 000 Kč. Jestli balancovaný fond vydělá 4 % nad inflaci, bude reálná hodnota likvidní rezervy 89 000 Kč. Tedy o 23 000 Kč více (zhruba o jednu výplatu). |
Co se stane, když připustíme nějaké riziko? Hodnota likvidní rezervy bude trochu kolísat. Uložíme 60 000 Kč, ale za půl roku může její hodnota být 59 000 Kč. Kromě špatného pocitu ze ztráty se však nic vážného nestane. Přitom se stejnou mírou nejistoty pracujeme i u relativně bezpečných investic třeba do fondů peněžního trhu.
V nich máme "jistou" jenom nominální hodnotu, ale nikoli kupní sílu peněz. Stejně nevíme, kolik zboží a služeb si za uloženou likvidní rezervu za rok budeme moci koupit. Klidně to může být o onu tisícikorunu méně.
Proč tedy nezkusit trochu větší míru nejistoty a neinvestovat likvidní rezervu např. do dluhopisových nebo do balancovaných fondů? Likvidní rezerva není investice na krátkou dobu. Je to investice pro případ, "co kdybychom peníze potřebovali ihned". Pravděpodobně budou peníze uložené dost dlouhou dobu, aniž by je musel jejich majitel použít. Případně část rezervy vyčerpá, pokud ho potká nenadálý výdaj, a za čas ji zase doplní.
Při uložení rezervy do rizikovějšího typu investice
hrozí, že zvolený třeba balancovaný fond poklesne a rodina bude potřebovat rezervu použít. To je nejhorší scénář, který může nastat. Vše ostatní je optimističtější:
- Balancovaný fond nemusí ihned prodělat, ale může růst
- Peníze nemusíme potřebovat několik měsíců nebo let
- Dlouhodobě peníze v balancovaném fondu vydělají více než ve fondu peněžního trhu.
Rozdíl ve výnosu balancovaného fondu a fondu peněžního trhu není velký. Může se jednat o 2 až 4 % ročně. Jenže za deset let už může být rozdíl v celkové částce podstatně vyšší.
Je proto dobré zvážit, zda zvolenou finanční rezervu o něco nesnížit a rozdíl neinvestovat. Nebo zda rezervu neumístit do některého z rizikovějších typů investic, třeba do balancovaných fondů. V nich je rychlý přístup k penězům zaručen a případné poklesy jsou vyváženy vyššími výnosy v delším horizontu.
Udržujete si finanční rezervu pro případ nouze?
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
26. 11. 2007 17:16
Nemusíte se mnou souhlasit, ale rezervu pro čtyřčlenou rodinu vidím okolo 1-2 mil.
Pokud přijdou další mil. doporučuji koupit byt a pronajímat. Fondy či spořící nesmysly jsou k prdu.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
2. 12. 2007 0:42, prav
ja už dostávám peníze z otevřeného fondu 5let a ještě dlouho je mít nebudu
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (39 komentářů) příspěvků.