Co je to podílový fond?
Pravděpodobně všichni jsme alespoň jednou v životě snili o tom, že jednou budeme mít svůj vlastní podnik, který bude úspěšně růst a možná se postupně stane největším na světě. Uveďme si dva příklady, kdy se to někomu skutečně podařilo:
- Rok 1891. Když lékárník Asa G. Candler získal za 2300 dolarů recept na nealkoholický nápoj a jeho značku, viděl v něm velkou obchodní příležitost. Dnes společnost Coca-Cola prodá každý den více než miliardu lahví svých nápojů po celém světě.
- Rok 1975. Bill Gates spolu s Paulem G. Allenem založili firmu, jejímž cílem bylo, aby jednou byl počítač v každé domácnosti. Dnes je společnost Microsoft lídrem v oblasti počítačového softwaru a služeb a její výrobky můžete najít ve většině počítačů na světě. Zaměstnává více než 44 000 lidí.
Podobných příběhů bychom mohli vyprávět desítky. Možná vás překvapí, že úspěchy takových firem nemusíme jen obdivovat. Můžeme se na nich přímo podílet, a to prostřednictvím koupě jejich akcií. Pokud navíc zvolíme nákup prostřednictvím podílového fondu, máme možnost stát se spolumajiteli více firem, než kdybychom kupovali akcie napřímo.
Jak vzniká podílový fond
Podílový fond je formou kolektivního investování, což znamená, že spravuje majetek většího množství investorů. Příkladem investora podílového fondu může být člověk, který se rozhodl investovat na kapitálovém trhu 1000 dolarů. Nemá zkušenosti, a navíc nemá ani čas se své investici osobně věnovat, vybere si proto investiční společnost, která se o svěřené prostředky odborně postará. Pravidla pro investování svěřených prostředků, tzv. investiční cíle, jsou definována ve statutu nebo prospektu podílového fondu a investiční společnost se jich musí striktně držet. Při výběru fondu si investor může zvolit, svou vlastní investiční strategii – zda se chce zaměřit například na akcie nebo dluhopisy, jestli chce investovat v USA, v Evropě, na rozvíjejících se trzích či na celém světě, v jaké měně, do jakého odvětví ekonomiky a tak dále.
V praxi to vypadá tak, že investiční společnost obhospodařuje obvykle víc otevřených podílových fondů s různými strategiemi a investoři se rozhodnou, kam vloží své prostředky. Mohou si dokonce vytvořit své „portfolio“ kombinací více fondů (princip diverzifikace).
Jak to vypadá v praxi
Řekněme, že náš investor se rozhodl investovat do akcií amerických společností. Co se tedy stalo s jeho investicí? Jeho peníze se staly součástí portfolia fondu, který tyto akcie nakupuje. Z investora je nyní podílník, který získal určitý počet podílových listů – ty představují jeho podíl na majetku fondu. Díky tomu, že do fondu investovalo více investorů, má portfolio manažer, který fond řídí, možnost rozložit svěřené prostředky mezi akcie různých společností – a využít větší částky peněz. Za 1000 dolarů našeho investora by toho totiž na burze mnoho nepořídil. Portfolio akciového fondu bývá obvykle zahrnuje mezi 50–200 různými tituly, to jest akcie tolika společností portfolio manažer nakupuje.
My pro zjednodušení nebudeme počítat ani se dvěma sty firem, ani s padesáti firmami, řekněme, že náš investor se stal prostřednictvím fondu majitelem jednoho podílového listu v hodnotě 1000 dolarů, a tím pádem spoluvlastníkem dvou velkých amerických firem. Celková hodnota portfolia fondu je 100 000 dolarů. Podle toho, jak se akciím daných firem bude dařit, bude růst či klesat hodnota podílových listů fondu.
Stav fondu ke dni D:
- Akcie Coca-Coly (30 USD/ks): 400 ks → 12 000 USD
- Akcie Microsoftu (20 USD/ks): 4400 ks → 88 000 USD
- Celkem: 100 000 USD
- Počet podílových listů: 100
- Hodnota jednoho podílového listu: 1000 USD
Stav fondu ke dni D + 3: podle vývoje cen akcií (ceny klesly, počet akcií se nemění) na akciovém trhu:
Akcie Coca-Coly (25 USD/ks): 400 ks → 10 000 USD
Akcie Microsoftu (18 USD/ks): 4400 ks → 79 200 USD
Celkem: 89 200 USD
Počet podílových listů: 100
Hodnota jednoho podílového listu: 892 USD
Vidíme, že cena jednoho podílového listu klesla. Pokles je způsoben tím, že portfolio musí být pravidelně oceněno podle stanovených pravidel (například podle toho, jakou cenou se obchodovaly dané tituly na burze cenných papírů). V tomto případě mluvíme o ztrátě ve výši 108 dolarů. Avšak do doby, než si investor svůj podíl v aktuální hodnotě vybere (tedy požádá o zpětný odkup podílového listu – a to může kdykoli), jde o tzv. nerealizovanou ztrátu.
Stav fondu ke dni D + 10: podle vývoje cen akcií (ceny vzrostly, počet akcií se nemění) na akciovém trhu:
Akcie Coca Coly (32 USD/ks): 400 ks → 12 800 USD
Akcie Microsoftu (20 USD/ks): 4400 ks → 88 000 USD
Celkem: 100 800 USD
Počet podílových listů: 100
Hodnota jednoho podílového listu 1008 USD
V tomto případě má investor tzv. nerealizovaný zisk ve výši 8 USD na jeden podílový list. Pokud by požádal o zpětný odkup nyní, proměnil by jej na zisk realizovaný.
Kolísání hodnoty podílového listu, cen akcií, dluhopisů nebo jiných finančních nástrojů je naprosto normální. Historie ukazuje, že finanční trhy se doposud vzpamatovaly z každého poklesu. Když tedy odborníci radí, abyste nakupovali v době, kdy akcie nebo podílové fondy klesají, je to proto, že tehdy máte největší šanci při následném růstu realizovat zajímavý výnos.
Podílové fondy je možné nakoupit prostřednictvím bank či finančně poradenských společností a jejich výběr je na českém trhu skutečně velmi široký. Spektrum fondů pokrývá různé požadavky investorů na riziko, zhodnocení a délku investičního horizontu. Investovat je přitom možné už od velmi nízkých částek, a tak vytvoření velmi dobře diverzifikovaného portfolia nevyžaduje investici horentních sum.
Kolik ušetříte s fotovoltaikou?
Zjistěte své roční úspory zdarma a do 2 minut. S Řešímto.cz porovnáte nabídky od ověřených dodavatelů ve vašem okolí.
Sdílejte článek, než ho smažem